Redakce

Michal Novák

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1157)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  34 35 36 37 38 39 40 41 42  >  >>
(zadáno: 28.10.2015)
Spolupracovníci - Divadlo pod Palmovkou  60 %
Tato inscenace mi nedává mnoho logických odpovědí. Ještě lze chápat, že „otvírákem“ nového DpP se stala proto, že to provozně tak vyšlo. Jinak máme co dočinění s hrou podivně rozkročenou mezi čímsi absurdním, mystickým (snovým) konstruktem a britsky „suchou“ komedií. Naší historické zkušenosti se její styl myslím docela vzpírá. Na své si každopádně přijdou znalci historických reálií, ale pochybuju, že i  pro ně to bude zdroj černého humoru. Nejvíce obhajitelné (i v kontextu hry) jsou herecké výkony Martina Hrušky, Ondřeje Volejníka a Jana Konečného.
(zadáno: 7.3.2011)
Sportštyk - Divadlo Komedie  40 %
(zadáno: 10.7.2011)
Správce - Činoherní klub  50 %
(zadáno: 11.11.2011)
Srdce temnoty - Divadlo Komedie  70 %
Možná až příliš artistní inscenace (týká se i textu dramatizace), jde to na úkor postihnutí tématu.
(zadáno: 28.9.2016)
Srdcový král - Divadlo Kalich  80 %  Tip Michal Novák
Kříž, Kosková, Vondráček, Křížová, Ciatti, Tomeš, Tenkrát, Martiníková, Štréblová, Pleskot… Inscenace Srdcový král na otázku, zda vůbec ještě jde zesílit kouzlo muzikálového souboru Divadla Kalich, odpovídá ano… Režisér Šimon Caban rozpoznal záměr autora libreta, jak tato muzikálová komedie inspirovaná Večerem tříkrálovým má vyznít, a k tomu herce dovedl. Strhující choreografie, nemuzeální aranže elvisovských písní a velké interpretační výkony jsou dalšími trumfy. Inscenace má snad jen dva nedostatky: absenci živého orchestru a zvukaře, který se srovnal až po dvaceti minutách.
(zadáno: 18.11.2023)
Srdeční záležitost - Divadlo Lucie Bílé  50 %
Soukromé, přesto hledající divadlo v případě tohoto komorního muzikálu nabídne větší dotek s emocemi i opravdovostí než u „rozverných“ Mamin. Úspěch zajistí finálová hitovka „The Rose“ (pro paní principálku), Markéta Procházková před tím chytne za srdce baladickou „Ship In A Bottle“. I když výpověď zůstává zaklíněná v banálním vzorci rozpadu a znovunalezení vztahu, dá se mluvit o věrohodných otiscích stavu soužití. Denny Ratajský i Lucie Bílá okořeňují své postavy jemným humorem, další, hutnější dávka prochází kolem. Přebásněno solidně, inscenace překvapí i světelným plánem, zato nahrávka nezní dobře a režie mohla volit důslednější vedení.
(zadáno: 25.7.2022)
Srnky - Divadlo Na Fidlovačce  50 %
Když témata outsiderovství a vykolejení života zaobalíte do vykloubených přesmyků a ještě bizarnější gradační linky. Když uhozenost je principem, na který se buď naladíte, nebo ne. Mně se to dařilo tak napůl, podle toho, zda na orbitu vystavěných situací se daly tušit afektivní poruchy, které způsobuje dnešní doba. Bujnost inscenace se nezastaví před ničím, ale je zbytečné ukazovat, kde bylo přestřeleno, protože každý tu hranici bude vnímat jinak. Větší problém spíše je, že příběhy, které se začnou zvolna proplétat, nemají úplně shodný (resp. vždy přesvědčivý) náboj, což také určuje náladu v publiku. Přijetí bude rozporuplné.
(zadáno: 21.9.2011)
Sto roků samoty - Městská divadla pražská  50 %
Ne, ne, ne. Sto roků je sága tak složitá (každá z postav vydá na samostatné drama), noetická a komplikovaná (ireálné prvky), že divadlo "stíhá" to podstatné odvyprávět, snaží se ilustrovat, jenže scénicky vyložit nejen celek, ale i každou figuru ve vší realitě (sic!) ...to už je oříšek, jehož nerozlousknutí vede k plytkému výsledku.
(zadáno: 10.7.2011)
Sto roků samoty - Divadlo na Vinohradech  50 %
(zadáno: 10.7.2011)
Šťovík, pečené brambory - Dejvické divadlo  60 %
(zadáno: 31.5.2013)
Strakonický dudák - Divadlo D21  60 %
Pohled tvůrců zábavně oscilující mezi čítankovou báchorkou a ryzí současností jednoznačně shledávám sympatickým, zejména pro divadelní myšlení, které téma přiblíží lépe než deklamační doslovnost. Pobaví i zcizováky – zamotám-li se do původní mluvy, repliku zahodím, resp. řeknu ji svými slovy. Přesto bylo mi postupem času čím dál více líto, kterých půvabných (a klíčových / dějotvorných!) situací z předlohy se dramaturgie zbavuje. Herecky i přes drobná škobrtnutí solidní inscenace.
(zadáno: 8.7.2016)
Strýček Váňa - Městská divadla pražská  70 %
75 % Tento Strýček Váňa začíná u precizního vykreslení postav tohoto hořkosměšného panoptika. Pokračuje budováním vědomí ulpívajícího času a na bedrech stěžejních postav je břímě života snad i viditelné. Dalším kamenem inscenace je náladotvorná scéna Jaroslava Milfajta. Petr Svojtka rozehrává více než hru o krizi středního věku sled obecných kauzalit, když se do života vkrade sžíravost, otupělost, žití z povinnosti, nenaplněné sny, osobnostní neobratnost, v neposlední řadě vztek. Vasil Fridrich v krásné a emocionálně skvěle ztvárněné roli (jeho živelný herecký naturel a Vojnickij?...ano!).
(zadáno: 19.3.2013)
Strýček Váňa - Národní divadlo  60 %
Inscenace Michala Dočekala pojmenovala pocit z naší doby v rozvrkočeném stylu, který ne náhodou připomene kocovinu, a za pomoci drobných, většinou vtipných ilustrací. Velmi bude záležet na osobním natočení tohoto čechovovského krasohledu: můžete zažít téměř tři hodiny nudy, nebo absorbovat hořké příchutě, stejně jako se tou seancí marnosti s frustrací bavit. Vnímavý divák si s touto inscenací prožije různé pocity. Panoptikum „kocoviny“ snad mohlo být odvážnější a dramaturgicky ve svém gestu promyšlenější, když jde o deprese vyššího řádu, tedy celé společnosti.
(zadáno: 10.7.2011)
Strýček Váňa - Divadlo Na zábradlí  90 %
(zadáno: 23.5.2017)
Sugar (Někdo to rád horké) - Divadlo Na Fidlovačce  60 %
65 % Na Fidlovačku se vrací muzikál v podobě, která tomuto divadlu sluší. Inscenace v přiznaně estrádním stylu nabídne pořádnou porci humoru, divácky vděčné figury a pěkná taneční čísla (angažování profesionálních tanečníků-stepařů je skvělý tah). Překvapila i parádní nahrávka, včetně zvuku v sále. Notoricky známé vyprávění je opatřené tolika špílci či invenčními detaily, až nutno se divit, kam Radek Balaš na ty nápady chodí. Všichni hrají tak to, co se od jejich postav očekává, baví se tím, baví se i divák. Slabší je to se zpěvem, ale primárně jsme v činoherním divadle...
Sugar (Někdo to rád horké) - Divadlo pod Palmovkou  60 %
Příjemné představení, ale více přívlastků k němu asi už nedodám.

(více v článku na blogu)
(zadáno: 14.10.2017)
Šumava láska - Chemické divadlo  20 %
V teoretické rovině (viz odpovědi Vojtěcha Bárty ve zpravodaji NW) cítíme zdatnost a posedlost tématem, v praktické je to fiasko. Od zavádějící název přes nedůslednou dramaturgii až po režii, která nezná základy řemesla. Divák je ponechán v ustavičném tápání, není se čeho chytit. Téma (život a dílo šumavského umělce „s démony“ Josefa Váchala) by mohlo jistě být dostatečně nosné, kdyby scénář měl koncepčnější podobu a režie vedla Jakuba Folvarčného po cestě budování konkrétní nepřibližné postavy. Inscenace se po celou dobu zasekává v pokusech o abstraktní vyjadřování. Těžkopádnost nudila.
(zadáno: 5.10.2011)
Suna no onna / Písečná žena - NANOHACH  50 %
Zase jedna z performancí, která více než s myšlenkovým obsahem předlohy (v tomto případě docela slušná „kafkárna“) pracuje s vybranými fragmenty, jejichž sdělnost je kvůli vytrhanému kontextu nízká. Nic na tom nemění ani špičkový výkon Ley Švejdové a působivá kulisa setmělého parku.
(zadáno: 19.3.2013)
Super - Natural - Wariot Ideal  50 %
Na této performanci je pozoruhodné, jakým způsobem tvůrci vyhmátli pocit, deziluzi stavu, ve kterém žijeme, a odpovídají na to ironickými návody, jak přežít v různých absurdních situacích, protože přežívání nám jde docela obstojně. Proti tomu mají problém vytvořit kompaktnější tvar a nerecyklovat své vlastní postupy.
Superčlověk - Městská divadla pražská  70 %
slovní komentář v článku na blogu
Svatá rodina - Studio Ypsilon  50 %
Nevzrušivé, bez nápadu, téma podivné. Hraje se asi kvůli hereckému naturelu Jany Synkové.
(zadáno: 28.9.2015)
Svatba - Slovácké divadlo Uherské Hradiště  80 %
Raná Brechtova hříčka posloužila k vytvoření bláznivého jevištního tvaru, který staví na výrazné herecké i výtvarné stylizaci. Ale také na několika metaforách (rozpadající se společnosti, útěků, když nám začne něco padat na hlavu…) nebo drastické komice. Nespoutanost inscenace některým divákům asi bude proti srsti. Slovácké divadlo na modelu nepříliš vyvedené svatební hostiny nabídlo symptomatickou výpověď o našem světě. Kolektivní souhra je další z obrovských deviz této inscenace.
(zadáno: 11.9.2014)
Svaté neřesti - Divadlo Artur  20 %
Neuvrhovat postavy hry do sfér nejbanálnějšího trapna (jako v předchozích hrách) je hlavní devíza tohoto oddechového letního projektu. Inzitní divadelní styl arturovců však i nadále zůstává zážitkem svého druhu. +10 % za snahu představit text s poselstvím, -10 % za to, jak školený herec Braňo Polák nezvládá zahrát nadsázku.
Švestka - Divadlo Járy Cimrmana  90 %
Svět odsouzencův - Spitfire Company  40 %
Případné "sdělné myšlenky" přebila úchylnost. (více v článku na blogu)
<<  <  34 35 36 37 38 39 40 41 42  >  >>