Redakce

Jiří Landa

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (3030)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Hodnocení se vztahuje na původní verzi inscenace, nikoli na její obnovené nastudování.
(zadáno: 29.1.2020)
Velký problém spatřuji především v samotném textu, který je plný všech nejrůznějších klišé na téma muž – žena. Jejich koncentrace je tu vražedná. Bohužel inscenační uchopení je neretušovalo, nýbrž posílilo. Obsazení D. Choděrové také nebylo nejšťastnější volbou, herečka nemá patřičnou sílu, aby utáhla devadesátiminutové představení. Kdyby byly aspoň dramaturgicky upraveny některé narážky, které jsou v naprostém nesouladu s její fyziognomií, bohužel ale ani takové do očí bijící maličkosti nestály tvůrcům za to, aby se jimi zabývali.
(zadáno: 3.11.2015)
Spíš 1,99%. Vyšší procento, než u předchozího Kšandy, dávám za předěly, v nichž zněla píseň, kterou u nás proslavil V. Neckář jako Chrám svatého Víta. Mám tu písničku celkem rád. Inscenace má jinak parametry začínajících amatérů, včetně tanečků a písní, z nichž utkví rým na způsob „zakrátko, objeví se tu telátko“, „podívej se na sebe, zrcadlo tady máš, kdybys radši ohřála mi z lednice guláš“ a podobně. Příběh kominíka Freda, manželů Hádavých (ti se samozřejmě hádají), Dr. Párátka, Pecky, Blumy a dalších byly opravdu silný zážitek. Jak je moje paměť fórová, tohle z ní už asi nikdy nevytěsním.
(zadáno: 31.3.2014)
Asi tak nějak si dle plakátu představuji i filmovou kolegyni divadelní hry Kšanda Babovřesky. Prostě se jedná o výprodej těch nejlacinějších vtípků útočících na první signální, který sestavil J. Sypal. A vlastně to bylo celé dost smutné, poněvadž sál se doslova prohýbal pod hurónským smíchem diváků. Není tu něco špatně? Nikdy bych nevěřil, že z úst vypustím domněnku, že Divadlo Artur zase není tak úplná divadelní spodina. Kšanda prostě i "zlatého dobrého" Artura strčí hravě do kapsy. A líto mi bylo M. Kuklové. Tohle přece nemá zapotřebí.
(zadáno: 5.1.2013)
Děs běs a hrůza v jednom balení.
(zadáno: 18.9.2012)
Nevěřil bych, že podobně bláboliodní text mohl napsat autor Bouřlivého jara. Naprosto nedramatická a nezajímavá hra mě nudila a posléze vlastně už ani nezajímala. Bohužel se na výsledku podepsala i absence režie. D. Abrahámová si nevěděla rady a herečky nechala jen odevzdaně sedět na scéně u stolu. Občas statické (ne)dění rozčísl číšník V. Kotka, jenž ztvárňoval i všechny ostatní mužské postavy (bývalé partnery žen). Bohužel ani V. Kotek mě neoslovil – vrcholem nevkusu byl nesmyslně podbízivý výstup s jeho nahou zadnicí. A kam se v závěru poděla postava J. Krausové nevím dodnes…
(zadáno: 23.8.2012)
3% Za scénu V. Károlyi-Konečné s nohama za hlavou. To ostatní mě zcela míjelo...
(zadáno: 12.10.2011)
Další trefa Divadla Pavla Trávníčka přímo do černého respektive do další nuly. Míň než amatérsky secvičená inscenace nezajímavé hry s tristním výkonem neherečky M. Richterové. Na tohle budu opravdu dlouho vzpomínat. A nezachránil to ani D. Suchařípa se světlejšími momenty. Jen díky němu nejdu s hodnocením do minusu.
(zadáno: 12.10.2011)
Jedno velké klišé, což se týká nejen písňových textů, ale i hudby, scény, kostýmů a choreografie. Nejhorší je však libreto! Trapnost stíhala trapnost, vlastně ani nemám soucit s herci, kteří se po přečtení takového blábolu nechali do něčeho podobného zlákat. Ale nejhorší na tom všem je fakt, že (aspoň dle reklamního letáku k Naháčům) nad tímto projektem přebral záštitu primátor hl. města Prahy. A přitom mezinárodně uznávané Divadlo Komedie nechává v klidu umírat... Takže příště jen projekty typu Naháči?
(zadáno: 10.7.2011)