Redakce

Jiří Landa

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (3030)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 22.3.2013)
Přesná ukázka toho, že přesunutí děje do současnosti s využitím nadsázky nepřekračující hranici vkusu může krásně fungovat i u tragédie jakou je Hamlet, z níž text vychází. Přestože se hrálo na jednodušší strunu, z představení bylo jasně zřetelné, že inscenátoři přesně vědí, proč si látku vybrali. Zajímavý pohled na generační problémy a potíže s dospíváním. Teenagerovské pojetí mě bavilo, oceňuji skvělý výkon M. Hajna, ale i ostatních herců, jejichž nasazení bylo maximálně vyrovnané.
(zadáno: 25.2.2013)
75% K inscenaci a k suverénnímu výkonu I. Hloužkové po všech ostatních komentářích již netřeba nic dodávat.
(zadáno: 13.2.2013)
První část vnímám jako scénický videoklip, který režisér vytvořil na předčítanou esej M. Maeterlincka Život včel, s hojným využitím podmanivé hudby. Jednalo se o velmi niternou až meditativní podívanou s krásnými scénickými obrazy a s metaforami odkazujícími na lidské osudy. Za pomoci této rozsáhlé části, díky níž si divák znovu připomene důležitost a nezastupitelnost všech živých tvorů, pak ještě více vynikla perfektně vystavěná a hořko vtipně pojatá debata politických špiček z nejrůznějších států a společenství na konferenci pro záchranu včel. Smutný, ale pravdivý pohled. Trefa do černého.
(zadáno: 12.2.2013)
Originální a navíc velmi příjemná procházka životem J. Ježka. Skvělá práce loňských absolventů KALDu a režiséra B. Holička. To vše okořeněno vkusnou interpretací Ježkových písní.
(zadáno: 8.2.2013)
Dramatizace autobiografické prózy I. Landsmanna se T. Vůjtkovi více než povedla. Další ze strhujících inscenací DPB s vynikajícím L. Melníkem v hlavní roli. Režie téma z prostředí dolů na pozadí totalitního režimu výtečně zpracovala, navíc dokázala vytvořit autentickou atmosféru doby nedávno minulé. Herecky nejlepší N. Lichý coby ředitel, jako přitroublý naiva Luděk zazářil O. Brett. J. Jelínek roli hajzlíka závodu pojal jednodušeji než by si zasloužila. Dramaturgie Bezručů si zaslouží dík, že se systematicky soustřeďuje na vyhledávání zajímavých a na inscenování ne zrovna snadných témat.
(zadáno: 23.1.2013)
Téma hry potažmo inscenace D. Špinara sice není extra objevné, ovšem je neobyčejně invenčně zpracováno a především pak zahráno. Úžasná souhra obou protagonistů M. Kerna a P. Vančury! Vtipná podívaná se závěrečnou hořkou, a přitom zcela nenásilnou, příchutí. Super využití hudby.
(zadáno: 23.1.2013)
Výtvarně, režijně, herecky i hudebně naprůměrná inscenace. Intenzivní podívaná, která vás nenechá chladnými. Vše ostatní již sdělili kolegové se stejným procentuálním hodnocením.
(zadáno: 21.1.2013)
75% J. DiPietro dokáže vnímavě nahlížet do duší starých lidí (viz hra Famílie, kterou uvádělo DnV). I tentokrát na zdánlivě obyčejném příběhu ukazuje, jak neobyčejné jsou lidské životy a že nikdy není pozdě na nový začátek. Všechny tři výkony hlavních protagonistů považuji za výborné. Nejvíce ale oceňuji herectví A. Vránové, jež vytvořila zcela odlišnou postavu nemající nic společného s jejím "klasickým" hereckým naturelem. P. Slavík ve svém divadelním debutu obstál, citlivě akcentoval všechna témata, jež text nabízí. Škoda jen, že nebyla lépe inscenačně zpracována postava Ralphova mladého já.
(zadáno: 9.1.2013)
M. Františák vytvořil inscenaci s mnoha působivými scénami, na nichž je přesvědčivě demonstrována zrůdnost uvažování některých lidí. Režisér "hraje" především o člověku majícím předsudky, jimž je však z protilehlé strany paradoxně zničen, přičemž ani pak není schopen se od nich oprostit... Výborný D. Urban, který úžasným způsobem ztvárnil postupně se pod vlivem vnějších okolností rozkládající se osobnost. Krásnou postavu naivního vyšetřujícího soudce Bibikova stvořil O. Brett. T. Dastlík si opět zahrál jednoho ze svých hajzlíků, pro něž naštěstí zatím nachází vždy trochu odlišné polohy.
(zadáno: 2.1.2013)
Skvěle jedoucí komedie bez hluchých míst, kde všechno šlape jako hodinky. Oceňuji paralelní vystavění hned několika scén najednou, stejně jako maximální nasazení všech herců, kteří zejména v druhé části nemají ani chvilku na oddych. Tato verze mi přijde smysluplnější než úprava J. Menzela, jenž dvě dějství „za oponou“ spojil v jedno. Právě díky třetímu dějství se totiž ukazuje absurdita veškerého dění. Zběsilá jízda, v níž se naštěstí nehraje "na první dobrou".
(zadáno: 7.12.2012)
85% Trefa do černého - moderní verze Čechovových Tří sester. Herecky výsostně vyrovnané, výtečné jsou nejen všechny tři hlavní představitelky, ale i herci ve vedlejších rolích. Skvěle vychází např. scéna s I. Orozovičem, který podává labilního typa s odzbrojujícím vtipem, krásně pak vyznívá postupné sblížení Olgy s Baronkem. K. Vainarová exceluje, její Natálie je typickým prototypem současných hystericky přeafektovaných povrchních žen, za jejichž mediálním úspěchem většinou stojí někdo z vedení televize. Režisérce se podařilo vytvořit tématicky velmi silnou a přesto i úžasně vtipnou inscenaci.
(zadáno: 23.11.2012)
75% Velmi emotivní hra i inscenace, podmanivý hudební podkres. Ivanem Luptákem velice dobře zahrané, až mi přišlo líto, že svým talentem nyní plýtvá v Divadle Na zábradlí...
(zadáno: 15.11.2012)
Výborná inscenace, v níž kromě všech mužských představitelů vynikají také herečky J. Holcová, L. Krobotová a K. Melíšková, na něž se v mnoha hodnoceních zcela nesmyslně zapomíná. Zajít si do Dejvického divadla na Ucpaný systém = zážitek!
(zadáno: 14.11.2012)
Poetický, ale zároveň velmi náročný text M. Glaser inscenoval jako surrealistický obraz, v němž ponechává velký prostor divákově imaginaci. Postupně si tak může každý vytvořit svoji verzi příběhu odpovídající jeho osobnosti a dost možná se tím dozví i něco nového sám o sobě. Herecky tato inscenace (bez přehánění!!!) patřila vůbec k tomu nejlepšímu, co bylo možné za několik posledních let na českých jevištích vidět. Neskutečné nasazení všech pěti mladých herců, kteří se museli vyrovnat s náročností scénografie, bylo fakt ohromující. Zážitek.
(zadáno: 10.11.2012)
Trpká groteska mísící v sobě všechny možné i nemožné nedokonalosti lidí a přesně vystihující animální prapodstatu člověka. Jak by se asi takový jedinec choval, kdyby byl zbaven myšlenkové korekce, co prožívá ve snu, kam až je ve snění ochoten vstoupit a co lidem sny vůbec ukazují? Není možné postihnout všechny úvahy, které si kladou autoři a inscenátoři... Mikulášek vytvořil další ze svých skvělých režií tvrdě se obracejících k dnešku. A jistě není náhodou, že závěrečná replika "kdyby nebylo lidí, pak by to vypadalo jinak," tolik odkazuje na Orwelovu Farmu zvířat... Herecky výsostně vyrovnané.
(zadáno: 10.11.2012)
Režisér J. A. Pitínský se po prazvláštních inscenačních pokusech v pražském Národním divadle vrátil Kalibovým zločinem mezi režiséry. Inscenaci dovedl vtisknout pravou vesnickou atmosféru, přičemž se jednalo o ryze moderní divadlo založené na doslova až precizní práci s herci. Jak je vidět, i ansámbl SdUH si se svým Pitínským po mnoha letech spolupráce již rozumí. Kromě dobrého výkonu I. Vackové mě zaujala hlavně J. Josková, jejíž postupná proměna pod nadvládou matky dominovala celé inscenaci. Rozkládající se osobnost skvěle zpracoval T. Šulaj. Oba výkony si zaslouží pozornost výročních anket.
(zadáno: 15.10.2012)
Hodnocení musím chtě nechtě začít úžasným výkonem D. Vitázka v hlavní dvojroli. Jeho proměny z Jekylla v Hyda je možno nazvat jako dechberoucí. Posbírané ceny si právem zaslouží. Emočně mě pak nejvíce zasáhla po všech stránkách suverénní V. Matušovová coby Lucy. Inscenace P. Gazdíka nese parametry světových produkcí, ať už se jedná o herecké výkony, světelný design, scénu, kostýmy či dotáčky. Snad jen laserová show použitá při jedné z písní Jekylla do představení moc nepasuje. Závěrem nutno zmínit i precizní hudební nastudování C. Richtera.
(zadáno: 15.10.2012)
H. Dvořáková svůj výkon v roli Faidry během let vycizelovala k dokonalosti. „Replika“ inscenace z Divadla v Dlouhé sluší i MdB, v podání brněnských herců možná moji pozornost strhla ještě o něco víc než před lety v Dlouhé. Snad jen L. Janota má, zdá se mi, s přetěžkým textem menší problémy, chvílemi tak zápasí s dikcí a s výslovností (občas některé repliky dost zašumloval). Výborný chór, V. Skála, ale i I. Konvalinová. H. Burešová prostě „svému“ Senecovi rozumí.
(zadáno: 8.10.2012)
Výrazné hudební nastudování, svižná režie, která odstranila zbytečně protahované pasáže, a především pak výborné herecké výkony. Tak by se dalo ve stručnosti charakterizovat brněnské nastudování Funny Girl. H. Holišová sice oproti letos Thálií oceněné M. Absolonové z ústecké verze svoji Fanny držela víc „na uzdě“, dostala do ní ovšem větší množství jemnějších poloh. Ve finále jsou ale výkony obou hereček srovnatelné. Dále zaujaly Z. Herfortová a J. Musilová. Bohužel až příliš nesmělosti a korektnosti dal nelogicky do postavy Nicka A. Slanina.
(zadáno: 8.10.2012)
Perfektní souhra čtyř z nejlepších českých hereček své generace.
(zadáno: 8.10.2012)
Je sympatické zjištění, že po letech stagnace vyrůstá konečně nová generace velmi výrazných a zároveň talentovaných hereček. V jedné z vůbec nejlepších her P. Kolečka, který měl loni invenční pauzu, v jejíž kulminaci psal Kabaret Lidoskop, tak "holky" mohou projevit nejen své komediální nadání. Na bázi jednoho náhodného setkání v baru, kam nevěstu unese manželova svědkyně (a jak se později ukáže nejen svědkyně) se odvíjí příběh, v němž ze sebe každá z hereček vydává to nejlepší. Super zábavná podívaná.
(zadáno: 18.9.2012)
Další ze série výborně nastudovaných muzikálů MDB. V režii S. Moši vznikla poetická inscenace, v níž mají své místo jak velké herecké výkony (skvělí A. Slanina!!!, J. Mach a H. Holišová), tak výtečný zpěv, v němž nejvíce vynikl L. Vlček. Krásná hudba spíš sloužila příběhu, než aby byla plnohodnotnou složkou, přesto by bez ní inscenace nezapůsobila tak silně. Co dál pochválit? Kromě choreografie snad ještě to, že režisér nikterak nepotlačil sociální rozměr textu. Uchopil ho naopak velmi prakticky, čímž se vyhnul nejen nebezpečí kýčovitosti, ale i přehnané morality. Doporučuji nepropásnout.
(zadáno: 26.7.2012)
(zadáno: 26.7.2012)