Redakce

Jiří Landa

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (3030)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 31.7.2015)
Chápu, že repertoárové oblastní divadlo musí občas udělat krok stranou a vyhovět "odlišnému" typu diváka, ale zde se jednalo o vyslovený přešlap. Prapodivný textový, ale i scénický slepenec doháněl ještě více do absurdity I. Vodochodský, jehož herecký projev byl na pomezí snesitelnosti. Tohle se prostě nepovedlo. Zbylá procenta dávám za hereckou snahu ostatních, která byla i přes to všechno evidentní.
(zadáno: 22.7.2015)
Inscenace, která měla být důstojnou připomínkou režií J. Nebeského, se rozplynula v podivné koláži bez ladu a skladu. Nepřínosný a vlastně zcela zbytečný počin, z něhož si něco možná odnesli jen diváci, kteří Nebeského tvorbu sledují velmi detailně. Ač se cítím být s jeho stěžejními pracemi hodně obeznámen, tento počin mě opravdu míjel.
(zadáno: 29.4.2015)
15% I přes zhlédnutí této inscenace pro mě zůstává S. Stašová jednou z nejlepších českých hereček. Tohle prostě muselo být nějaké velmi nešťastné nedorozumění, jinak si to prostě nedokážu vysvětlit...
(zadáno: 5.4.2015)
(zadáno: 22.2.2015)
25% Mnoho povyku pro nic. Inscenace, s níž si bezpochyby musel dát celý tvůrčí tým neskutečnou práci, přesto je její výpověď bohužel téměř nulová. Hraje se víceméně po celém divadle (takže paradoxně z prvních řad nebylo na spoustu scén vidět), jenže tentokrát se V. Morávek soustředil právě jen na nejrůznější efekty, čímž mu uteklo to zásadní - o čem se hraje (nebo o čem by se mělo hrát). Paralela mezi Velkou francouzskou revolucí 1789 a sametovou revolucí 1989 byla do výkladu naroubována násilně, navíc i těch několik málo odkazů působilo hodně pateticky. Výstup E. Salzmannové mi mluvil z duše.
(zadáno: 12.8.2014)
25% Divadlo Artur konečně vystoupilo ze svého stínu a úroveň svých produkcí začalo rapidně zlepšovat. Vivat!
(zadáno: 1.8.2014)
Slaboučká hra plná nejrůznějších notoricky známých vtipů hnala herce (zejména pak D. Homolovou) do křečovitých šarží (nejvíce se tomu ubránil F. Tomsa), přehrávání a celé to často působilo dost trapně (včetně dodaných songů Kalinka, Červená se line záře a podobně). Tento textík měl zůstat u Z. Kostkové v šuplíku. Je ovšem nutno dodat, že je tato inscenace přece jen o level výš než produkce Jindry Kriegela.
(zadáno: 23.6.2014)
M. Lang se pokusil přenést Goldoniho komedii do současnosti, jenže pohořel. Jeho inscenace se urputně snažila o aktualizace, jenže se to v ní hemžilo událostmi starými cca tak dva roky, došlo například i na peníze předávané v krabici od vína, jak tomu bylo v kauze Rath, jen ono pověstné uzmuté pero prezidentem chybělo... Ani herecky nikdo v tomto prapodivném rejdění nezaujal, inscenace je navíc nekoordinovaně uječená. A proč roli policisty hrál O. Volejník, který řekne v posledních dvaceti vtěřinách jen dvě slova? To by přece zvládl jakýkoli technik. Ne, tohle se nepovedlo.
(zadáno: 10.6.2014)
Dle zvoleného tématu tuším, že se mělo jednat o jakousi bláznivou absurdně groteskní podívanou. Tentokrát se ovšem M. Šotkovi nepodařilo zopakovat úspěchy z CC, spíš se oklikou vrátil k nepříliš zdařilé hře Tajemství žlutého hřbetu. Text v sobě sice jistý potenciál nese, jenže na klasické večerní představení nestačí ani náhodou. Možná ještě tak na „rubínovskou“ hodinovku a to po pečlivém pročištění uměle nastavovaných částí. S textem se příliš nesžili ani samotní herci, dění postrádalo spád a úmorně se táhlo. Závěrečné finále s bleším Romeem a Julií jen zpečetilo trapnost předešlého dění.
(zadáno: 29.7.2013)
Původně jsem chtěl do hodnocení napsat pouze jednu z replik R. Štabrňáka, která mluví za vše a zní takto: "No, to jsme to dopracovali - hovno, prdel, šukat." Pokud vám stačí vidět za 499 kč velice lacinou a lascivní hru, která je nesmyslně a především nevěrohodně vykonstruovaná, navíc v pofidérní režii a s hodně slabým výkonem J. Krausové, lze tento projekt doporučit. Takto vysoké hodnocení dávám jen kvůli M. Maurerové, u níž bylo čitelné, že se aspoň o něco snaží, i když jí v tom režie moc nenapomáhala. Když k tomu připočtu i pár vtipných "kleplovitých" fórků, ta dvacítka je tak akorát.
(zadáno: 30.5.2013)
(zadáno: 18.5.2013)
15% Divadlo Na zábradlí sleduji pravidelně od zlatých časů P. Lébla. Podobnost Višňového sadu J. Friče s jeho inscenacemi nevidím ani vzdáleně. Dle mého názoru Fričova inscenace jen podtrhla a definitivně zpečetila stav, který na této scéně vládne cca posledních pět let. Ano, v tomto směru je to rozloučení stylové. A kdo ví, třeba to režisér přesně takto právě myslel... Takže vzhůru k novým začátkům, Na zábradlí totiž už může být jedině líp...
(zadáno: 17.5.2013)
P. Trávníček se nelepší...
(zadáno: 8.5.2013)
Tak tady přestává veškerá sranda! Jsem si vědom, kolik výborných her P. Kohout napsal a co vše udělal pro českou kulturu, nicméně při vší úctě k němu - hra Hašler... neměla spatřit světlo světa. Tohle nemůže přece brát nikdo vážně - wikipediový náčrt osobnosti Hašlera okořeněný neskutečně kýčovitou a zejména těžkopádnou režií T. Töpfera zabalený v hávu několika klasických songů známého písničkáře v trapné choreografii. Vybledlé herecké výkony souzní s kvalitou fotografií v divadelním programu. Při pohledu na jeviště, kde se kupí trapnosti navíc kořeněné sentimentem a patosem, smutno mi bylo.
(zadáno: 26.4.2013)
(zadáno: 26.4.2013)
(zadáno: 26.4.2013)
(zadáno: 26.4.2013)
(zadáno: 26.4.2013)
(zadáno: 21.11.2012)
Nevím, kolik si tato komedie s humorem tak svázaným s místem svého vzniku může najít v naší republice příznivců. Mě osobně dění a „vtipné dialogy“ zcela míjely. Herecky nepřesvědčivé, snad jen vyjma M. Isteníka. Hlavní představitel M. Tlapák na roli podobného rozsahu ještě nestačí.
(zadáno: 21.9.2012)
M. Bambuškem vybraný text mívá většinou zajímavé myšlenky, forma režisérova podání mi je ale skoro pokaždé tak znepřehlední, že se ve výsledném tvaru prostě neorientuji. Stejným případem je i jeho inscenace Cantos. Bambušek navíc používá stále stejné prostředky, hraje na efekt a čím dál víc to ve mně vyvolává pocit, že si za každou cenu snaží hrát na intelektuála. Herci se mu zcela odevzdali, obdivuji jejich profesionalitu. Jedná se však o další inscenaci DNz, která mě zcela míjela. Smutný pohled byl i na poloprázdné hlediště… Ale nedivím se tomu.
(zadáno: 18.9.2012)
Slabá hra, která v sobě spojovala nejrůznější estrádní scénky a vtípky. Toto opravdu není můj šálek čaje…
(zadáno: 31.8.2012)
Možná stál na počátku projektu dobrý nápad, který se však scénáristicky nepodařilo smysluplně uchytit a zpracovat. Bodové ohodnocení scénáře je prakticky na nule, představení držely jen výkony akrobatů a tanečníků, i když libreta jejich čísel byla kolikrát také napováženou. Vyzdvihl bych hlavně duo DaeMen. Tristní T. Matonoha, který se neustále přeříkával.
(zadáno: 10.6.2012)
Asi nejhorší věc, kterou jsem v Rubínu kdy viděl. Hercům jsem vůbec nevěřil, především G. Pyšná, ale i J. Pidrmanová hrály nevěrohodně. I když vlastně, co si s takovým textem počít? Hru vnímám jako naprostý blábol, chvílemi až přes čáru úchylný. Na tohle bych nikoho, narozdíl od svých kolegů, neposlal.
(zadáno: 18.5.2012)
Nevím, proč Divadlo pod Palmovkou sáhlo zrovna po jednom z mála zastaralých textů P. Kohouta. A to napsal tolik zajímavých her... Celku bohužel nepomohla ani režie P. Kracika. Nezachránil to ani maximalistický výkon R. Valenty v titulní roli. Tahle hra, pokud se k ní nepřistoupí s patřičnou režijní razancí, měla již zůstat ležet v knihovně... Dobrá hudba M. Pavlíčka.