Redakce

Jiří Landa

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (3027)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  114 115 116 117 118 119 120 121 122  >  >>
(zadáno: 18.4.2011)
Zdravý nemocný - Městské divadlo Kladno  60 %
Celá inscenace byla hrána v mírné nadsázce. Výrazná úprava textu šla L. Sobotovi přímo na ruku. Herec měl dobrý nástup, ale asi po půl hodině sklounul ke své hlasové manýře zakoktávání, od níž se naštěstí zcela oprostil v části po pauze. Celkově lze jeho výkon považovat za solidní, na výsledku je patrné, že spolu s režisérem J. Prušinovským našli společnou řeč nejen před televizními kamerami. Výrazněji zaujaly i A. Štréblová a Š. Opršálová. Svérázné postavičky v duchu celé inscenace skvěle ztvárnili i Z. Velen a J. Slánský.
Zdravý nemocný - Studio DVA divadlo  10 %
(zadáno: 10.6.2014)
Ze života hmyzu - Národní divadlo  40 %
45% ND je asi zakleté. Pohořeli tu Pitínský, Nebeský, Čičvák... Nyní se k nim přičlenil i D. Špinar. Je sympatické, že k textu nepřistupoval pietně, že ho chtěl zaktualizovat, nicméně výsledek je nepřesvědčivý. Nejhůře dopadlo 1. dějství s motýly, včele s výkladově spornou travestitní postavou motýla Iris. Inscenace je velmi uječená, ovšem po herecké stránce solidní. Jenže spíš než aby zaujímala názor, působí jen efektně. Po pauze je zajímavý výklad mravenců, který režisér pojal jako cvičení "oveček" firemní drezurou, jež se nyní ve své obludnosti projevuje snad všude. To je však hodně málo.
(zadáno: 23.9.2010)
Ze života hmyzu - Divadlo AHA!  60 %
(zadáno: 22.4.2013)
Ze života hmyzu - Oh! Jaká podívaná! - Divadlo Husa na provázku  80 %
Nádherná podívaná, v níž obsah krásně souzněl s režijní formou. V. Morávek vytvořil úchvatnou inscenaci, v níž není místo, které by nezasáhlo divákovy smysly a pozornost. Režisér si nevystačil s klasickým jevištěm, hrálo se víceméně na všech místech divadla. Hudební doprovod přesný, výstižný, stejně jako skvělé kostýmy. Herecky vysoce nad standardem českého divadelnictví, chvílemi až akrobatické kreace herců byly naprosto vycizelované, dechberoucí. Působivé, podmanivé, děsivé... aneb zážitek, který ovšem přece jen v druhé části trošku ztrácel na síle místo toho, aby gradoval.
Žebrácká opera - Švandovo divadlo  70 %
Žebrácká opera - Národní divadlo  40 %
(zadáno: 8.8.2023)
Želary - Divadlo F. X. Šaldy Liberec  60 %
65 % Nikdy jsem nebyl velkým příznivcem divadelních adaptací prozaických děl, poněvadž výsledné inscenace v sobě stejně nezapřou literárnost a dění na jevišti často „šustí papírem“. S podobným problémem se potýkaly i liberecké Želary, jimž scházela dramatičnost. Dost možná by napomohlo, kdyby se dramatizace „zbavila“ ještě některých postav, čímž by inscenace získala na dynamičnosti. Nvotova verze Želar je v temporytmu značně rozkolísaná. Přesto téměř tříhodinová inscenace skýtá spoustu dobrých hereckých příležitostí pro téměř celý liberecký soubor. Tímto si nastudování Želar z dramaturgického hlediska své uvedení obhájilo.
(zadáno: 23.1.2013)
Želary - Městská divadla pražská  80 %
Výtvarně, režijně, herecky i hudebně naprůměrná inscenace. Intenzivní podívaná, která vás nenechá chladnými. Vše ostatní již sdělili kolegové se stejným procentuálním hodnocením.
Zelená vrátka s lampiónem - Divadlo Viola  70 %
(zadáno: 5.1.2014)
Země Lhostejnost - Švandovo divadlo  60 %
Musím souhlasit s hodnocením kolegů a s jejich komentáři vyjma jediného: zvolené formy, kterou se D. Gombár rozhodl osobnost K. Kryla představit. Navíc podobně laděné kabaretní kousky byly už přímo ve studiu ŠD k vidění. A to je také důvod, proč dávám nižší hodnocení jinak mně poměrně sympatickému projektu. Přesto určitě stojí za vidění.
(zadáno: 13.4.2015)
Zemětřesení v Londýně - Národní divadlo  50 %
45% Pomalu začínám být alergický na hry, v nichž se autor po vzoru E. Jelinek snaží spasit všechny problémy světa a nacpat je do jednoho pytle, ať si je pak divák s režisérem nějak přeberou. Nutno dodat, že forma, kterou si pro inscenování zvolil D. Špinar, byla adekvátní textu, v jeho nastudování také nebyl k vidění žádný ze zajímavých nápadů. Za velké plus však považuji hereckou souhru, kterou se Špinarovi podařilo "ukočírovat". Zaujmou zejména L. Polišenská, P. Beretová a J. Pidrmanová. Ale že by dramaturgie výběrem podobných titulů přilákala do hlediště mladé diváky, o tom silně pochybuji.
(zadáno: 17.11.2013)
Žena a Megera - Komorní činohra  70 %
65% Přiznávám slabost ke hrám dramatičky M. Carr. Její příběhy s sebou nesou jistou naturalistickou linku, pohybují se na hranici mystična, a přitom jsou plné velkých lidských emocí. Režisér M. Vokoun výborně pracoval jak s atmosférou tajemna, tak s gradací textu. Rozhovor umírající Ženy a jejího alterega Megery se postupně zintenzivňuje na maximum, D. Šoltýsová a Máša Málková si nezůstávají nic dlužny, jejich nelítostný duel je herecky naprosto vyrovnaný. Za vrchol inscenace považuji hádku těsně před závěrem, v níž dominuje On v podání D. Bambase. Titul, který stojí za vidění.
(zadáno: 7.10.2023)
Žena filmového kritika - Divadlo pod Palmovkou  80 %  Tip Jiří Landa
Další z výborných textů T. Dianišky, jenž mě nepřestane překvapovat svojí invencí, s níž nachází další a další témata, která by bylo možné uchopit a inscenovat. Zdivadelněný blog „ženy filmového kritika“ je toho dalším důkazem. Autor a režisér spolu s herci J. Albrechtem a zejména výtečnou B. Kubátovou vytvořili šmrncovní inscenaci, která sice především baví, ale v podtextu zároveň cítíte i druhý, a už ne tak veselý podtón. Palmovka má na repertoáru další hit. Vlastně mě zaráží, že tato novinka nebyla hned koncipovaná pro velkou scénu. Dle mého názoru tam za pár měsíců stejně díky zájmu diváků skončí jako její předchůdkyně…
(zadáno: 28.4.2015)
Žena jako druh - Jihočeské divadlo Č. Budějovice  50 %
45% viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 10.7.2011)
Žena v bílém - Městská divadla pražská  40 %
(zadáno: 10.7.2020)
Žena v černém - Městské divadlo Kladno  60 %
65 % Inscenace A. Doležala na navštívené repríze 30. 6. začala plně fungovat až po zhlédnutí protahované expozice, která by si zasloužila více režijně propracovat, což se logicky odrazilo i na hereckých výkonech, a to zejména Tomáše V. Hrona, jenž chvílemi působil značně nesoustředěně. Nicméně cca po třiceti minutách inscenace nahodila řemen, dvojice herců na sebe začala slyšet a stále rostoucí napětí bylo postupně vygradováno až do závěrečného maxima. Nebýt rozpačitějšího začátku (což mohlo být způsobeno i dlouhou koronavirovou pauzou), šlo by o velmi sugestivní podívanou.
Žena v černém - A studio Rubín  50 %
Žena v černém - Divadlo Na Fidlovačce  40 %
(zadáno: 12.12.2010)
Žena Vlčí mák - VIP Art Company  70 %
Žena z dřívějška - Švandovo divadlo  70 %
(zadáno: 9.4.2014)
Žena z Korinta - Divadlo Viola  70 %
H. Maciuchová se s rolí Lyké setkala již před 14 lety v DnV v triptychu Daňkových aktovek nazvaném Trojhvězdí. Tamní nastudování J. Nováka nedopadlo nejlépe, i proto hereččin návrat k této látce považuji za opodstatněný. Díky režii T. Vondrovice je její výkon přesvědčivější než tomu bylo v již zmiňovaném nastudování, v kreaci herečky jsou patrné odžité zkušenosti, jež do postavy vtiskla. Nicméně ani tentokrát se nedokázala zcela oprostit od svých hlasových a hereckých manýr. Prim zde proto hraje J. Meduna coby Eurípidés, jenž na sebe přirozeným bonviánstvím nenápadně strhává pozornost.
(zadáno: 24.9.2014)
Žena za pultem 2: Pult osobnosti - Divadlo Kalich  60 %
Duo Kaiser - Lábus jsou léty sehranou dvojicí komediantů v tom nejlepším smyslu slova, která si našla nemalou skupinu věrných fanoušků. Ani v novince vycházející z prorežimního seriálu Žena za pultem nechybí styl humoru, na nějž jsou diváci zvyklí už z dob "Kouzelníků". Můžeme se tak smát Lábusovým ženským kreacím v roli prodavačky Jiřinky čekající na změnu režimu, či Kaiserově pravicově orientované Hance, ale i spoustě vtipných hlášek. Pod tím vším je však zřetelně jasný i jejich politický názor, jímž se snaží varovat před návratem komunismu. Škoda, že nedokázali tnout do černého rázněji.
Ženitba - Divadlo Na Jezerce  30 %
(zadáno: 9.4.2014)
Ženy - STK Theatre Concept  60 %
Inscenace snažící se naznačit, jak ženy v různých etapách života vnímají dění kolem sebe. Na scéně se objevují dívka, zralá žena a stařena, aby poukázaly na to, čím se jejich pohled na život liší a v čem se shoduje. To činí s občasnou nadsázkou, není tedy nouze ani o humor, který střídají i drsnější a emotivní scény. V celkové konstelaci se na bázi fyzického divadla ovšem nepodařilo dojít do hlubších rovin, výsledek tak působí spíš jako obecnější paušalizace notoricky známých životních pravd. Nicméně i přesto díky nasazení všech účinkujících včele s D. Batulkovou stojí inscenace za vidění.
<<  <  114 115 116 117 118 119 120 121 122  >  >>