Redakce

Jiří Landa

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (3031)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 17.5.2017)
75% Přiznávám, že mě na této novince původně nejvíce zajímal D. Krejčík, který mě poprvé výrazně zaujal v inscenaci DvŘ Cock. A musím přiznat, že mě jeho ztvárnění duševně narušeného chlapce zasáhlo snad ještě více než výkon ve výše zmiňované inscenaci. V podobných pozitivech lze ale hovořit také o Z. Bydžovské coby farářce (i když by mohla trochu ubrat na emocích), v menší roli obstála i P. Horváthová. Z jeviště bylo zřetelně "cítit" napojení na text, ale i herecké a režijní souznění. Jedná se o mimořádně niternou a intenzivní inscenaci, která dokáže divákům předat silný divadelní zážitek.
(zadáno: 13.1.2011)
(zadáno: 18.3.2015)
65% J. Kališová akcentovala zejména humornou stránku textu, množství úsměvných scén mě až překvapilo. Na jednu stranu se jednalo o příjemné oživení, na stranu druhou se tím zbytečně obrousily hrany napětí. M. Kubec v ústřední dvojroli obstál, i když přirozeněji ztvárnil polohu "neúspěšného" židovského herce, než bodrého Tyroláka Höllrigla. Soubor složený z dlouholetých členů a nováčků ještě logicky při premiéře nepůsobil zcela kompaktně. Na inscenaci se také ukázalo, jak je pravdivé rčení „není malých rolí“. Nejvíce totiž zaujal dokonale zpracovanou vedlejší postavou Goebbelse L. Pečenka.
(zadáno: 17.11.2013)
65% Námět hry má silný potenciál, na rozdíl od jiných autorových textů však nebyl plně využit. Nad celkem předvídatelnou detektivní zápletkou tak "vítězí" linie rozkrývání podivných zvláštností vztahu dvou sourozenců. Škoda ovšem jednoho momentu, jenž celé dění trochu sráží a k němuž se dramatik posléze vůbec nevrací. Inscenaci dominuje výkon Z. Adamovské, která vesměs zvládá náročné polohy postavy Betty, až na výjimky působí v dramatických okamžicích přirozeně. P. Štěpánek obsazený proti svému typu si s náročným úkolem poradil jen zčásti, úplně jsem mu toho drsňáka nevěřil. Solidní inscenace.
(zadáno: 17.10.2014)
Pravá bulvární komedie, která stojí a padá s P. Nárožným. Pokud máte tohoto herce rádi, zklamaní rozhodně nebudete. Solidní výkon T. Průchové.
(zadáno: 19.3.2014)
Docela by mě zajímalo, zda vůbec samotný autor věděl, co přesně chce světu tímto textem (členěným do tří různorodých částí), beroucím si na paškál snad úplně všechny a všechno, sdělit. Nejsem si jist, zda nešlo jen o prvoplánovou touhu být za rebela. Přestože jsem po první části (je vedena jako konverzačka) začal spíš jen tápat a snažil jsem se pochytit dramatikovy myšlenky, které by se mi spojily v jakýsi celek s nějakou výpovědní hodnotou, tak nějak mě to celé bavilo. Možná k tomu přispěla i vizuální složka a dobré herecké výkony. Ale popravdě: recenzi na tento útvar bych psát nechtěl :)
(zadáno: 22.4.2016)
Režijně pěkně postavená inscenace s dobře pointovanými humornými scénami. Jsem rád, že jsem se s tímto muzikálem, o jehož texty se postaral J. Werich, mohl seznámit. Herecky přesvědčivé, překvapilo mě však, jak hodně mladí studenti konzervatoře bojují se zpěvem. Možná byl výběr tohoto nelehkého muzikálu nad jejich pěvecké síly. Ale třeba to bylo dáno jen zhlédnutou reprízou... V hudebním nastudování byly také zřetelné jisté rezervy, i když ne až tolik zásadní. Po zhlédnutí inscenace si nejsem zcela jist zařazením titulu do dramaturgického plánu pro teprve začínající herce.
(zadáno: 6.5.2016)
Režijně i textově ploché nepodávající svědectví o střetnutí svobodného ducha jazzu-swingu se dvěma totalitními režimy... Inscenace je podivným slepencem scén, jejichž dramatičnost většinou zůstávala na bodě nula. Vlastně se jednalo o milý koncert, při němž jsem si poslechl pár kvalitně nastudovaných písní, o době a jejích těžkostech však tento produkt vzniklý pod značkou ND nevypovídá téměř nic. Soubor se ukázal v dobrém světle hlavně co se týče hudebního vybavení. Díky nasazení herců, zejména nejmladší generace, nešlo o promarněný divácký večer, ale jen o promarněnou inscenační šanci.
(zadáno: 18.5.2012)
Jak to asi může vypadat, když spolu promlouvají odlišné strany jednoho já, které bojuje samo se sebou? Možná jako v inscenaci Divadla Komedie, která ovšem odhalila úskalí inscenování Koltésova textu. I přes suverénní výkony obou protagonistů se nepodařilo zhmotnit myšlenky do zajímavější podoby a zůstalo jen u pouhého rozhlasového stylu. Trošku slabší odvar z repertoáru DK.
(zadáno: 15.11.2012)
Jako hříčka na dané biblické téma dobré, ale na plnohodnotné večerní představení je to trošku málo.
(zadáno: 19.3.2015)
Inscenaci zdobí především hudební složka, jejíž téměř dokonalou podobu vytvořil J. Janouch (písně jako např. Svítá či Ezop tu znění v naprosto novém a velmi slušivém kabátě). Od všech herců výborně zazpívané (zde vynikají především R. Říčař a V. Gajerová), ale i zatančené. Autoři našli celkem rozumnou míru pro zakomponování zajímavých informací z dějin divadla týkajících se právě Osvobozeného divadla a navíc hravě připomněli i hlavní hrdiny z některých her této dvojice. Přesto by se našlo pár míst, které mohly být "zestručněny", ovšem nijak zásadněji mi i tato mírně prodloužená verze nevadila.
(zadáno: 10.7.2011)
(zadáno: 24.2.2016)
75% Klobouk dolů před J. Fričem, který z podle mě těžko inscenovatelného textu dokázal vystavět takto působivou inscenaci zabývající se tématem různých druhů násilí a pátrající po možných důvodech jejich vzniku. V současné době až přespříliš aktuální záležitost. Některé scény byly za pomoci hudby a nejrůznějších ruchů vystavěny tak naturalisticky, až se mě zmocňoval tíživý pocit skutečnosti. I to byl jistě úmysl inscenátorů, protože bohužel tohle všechno se může kolem kohokoli z nás z čistajasna vynořit a změnit nám život od základů... Inscenace byla přesvědčivá i herecky. Silný zážitek.
(zadáno: 8.6.2011)
Hra samotná je dle mého soudu trošku přeceňovaná, nicméně díky výtečnému O. Navrátilovi (aspirujícímu v mém hodnocení na mužský herecký výkon sezony) se podařilo hlušší místa eliminovat na minimum. Možná by k ještě lepšímu výsledku napomohla i jasnější režie (především předěly mezi jednotlivými Klammovýmy výstupy mohly být nějakým způsobem odlišeny např. hudebně). Těch sedmdesát je opravdu především kvůli O. Navrátilovi!
(zadáno: 27.2.2013)
Remake Sokolovy verze úspěšné komedie z Divadla Na Jezerce opět v hlavní roli s M. Dlouhým mě příjemně pobavil. Inscenace měla spád, komické situace byly dobře vystavěné s přesným citem pro timing. Výborný M. Dlouhý, H. Lapčíková si v roli Barbary vedla o něco lépe než kdysi B. Kodetová. Příbramskému divadlu se na poli komedie začalo dařit.