Redakce

Jiří Landa

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (3030)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  109 110 111 112 113 114 115 116 117  >  >>
Vinobraní v Ypsilonce aneb Dožínky operety - Studio Ypsilon  40 %
(zadáno: 28.12.2010)
Víra, láska, naděje - Divadlo Komedie  80 %
(zadáno: 10.7.2011)
Virginia - Národní divadlo  70 %
(zadáno: 27.10.2011)
Víš přece, že neslyším, když teče voda - agentura Harlekýn  60 %
(zadáno: 3.12.2022)
Višňový sad - Národní divadlo moravskoslezské  50 %
Inscenace, která nenašla téma, o čem by měla vypovídat. Podobný pocit jsem měl i z herců na jevišti, jejichž postavy působily zaměnitelně. Pro diváka, který se chce seznámit s hrou Višňový sad, je to sice zřejmě interpretace vstřícná, nicméně pro toho už trošku poučenějšího jde o nevzrušivou podívanou, z níž si bude po pár měsících pamatovat jen to, že tato verze disponovala na oko lahodící scénou, která ovšem plnila svoji funkci pouze pro publikum dívající se na představení z přízemí...
(zadáno: 30.12.2015)
Višňový sad - Divadlo A. Dvořáka Příbram  60 %
Na inscenaci mi vadila její radikální úprava. Zkrácení totiž dost oploštilo vyznění hry, potažmo inscenace. Chvílemi bylo dění zbytečně zkratkovité, takže postavy patřičně nedožily některé situace (a diváci spolu s nimi). S. Laurinová v roli Raněvské a R. Štabrňák coby Lopachin obstáli, i když jsem přece jen trochu postrádal vícevrstevnatější vyznění nejednoznačného charakteru Raněvské. Z dalších herců zaujali A. Fixová jako Varja a překvapivě v maličké roli Jaši M. Ligač. Režijní uchopení postavy Charlotty (H. Karochová) mi nepřišlo šťastné. Nápaditě řešená scéna.
(zadáno: 27.3.2014)
Višňový sad - Divadelní spolek Kašpar  60 %
65% Až překvapivě pietní nastudování klasiky. Přesto ale inscenace dokáže zaujmout. Text je totiž dobře upraven a proškrtán, aniž by z něj vypadlo něco důležitého. Právě kvůli tomuto „přizpůsobení se“ dnešní rychlejší době bych inscenaci doporučil zejména mladým divákům. Nejvíc zaujali M. Steinmasslová coby Raněvská, její závěrečný monolog byl velmi procítěný a obsahoval celou škálu pocitů, čímž se dalo snáze pochopit emoční rozpoložení postavy. Zdařile si vedl L. Jůza a jako Firs zaujal M. Kopečný, jenž přesně vystihl úlohu této figury ve hře. Jen obsazení P. Lagnera nevyznělo šťastně.
(zadáno: 18.5.2013)
Višňový sad - Divadlo Na zábradlí  20 %
15% Divadlo Na zábradlí sleduji pravidelně od zlatých časů P. Lébla. Podobnost Višňového sadu J. Friče s jeho inscenacemi nevidím ani vzdáleně. Dle mého názoru Fričova inscenace jen podtrhla a definitivně zpečetila stav, který na této scéně vládne cca posledních pět let. Ano, v tomto směru je to rozloučení stylové. A kdo ví, třeba to režisér přesně takto právě myslel... Takže vzhůru k novým začátkům, Na zábradlí totiž už může být jedině líp...
Višňový sad - Divadlo pod Palmovkou  40 %
Višňový sad - Divadlo na Vinohradech  70 %
(zadáno: 5.2.2019)
Vitka - Divadlo Husa na provázku  70 %
75% Inscenaci vévodí suverénní výkon T. Marečkové v titulní roli Vítězslavy Kaprálové. Herečka zdařile prochází všemi jejími přerody od dětství až po její definitivní odchod ze scény... Sice se nemohu zbavit dojmu, že režie doháněla živočišnost a egocentričnost Vitky do zbytečných krajností, nicméně herečka si dokázala poradit i s tím, aby se Vitka nestala pouhou karikaturou. Výkon Marečkové zastínil všechno a všechny kolem, což možná bylo i režijním záměrem, podobně svět totiž vnímala samotná postava. K. Tučková napsala dobrou hru s živými dialogy. Ocenit lze i promyšlenou hudební složku.
Vláda tmy - Divadlo pod Palmovkou  50 %
(zadáno: 10.7.2011)
Vladařka závist aneb Zahradníkův pes - Národní divadlo  10 %
(zadáno: 25.10.2013)
Vladimirova děvka - Švandovo divadlo  30 %
Ne že by hra byla velkým dramatickým skvostem, nicméně režie D. Gombára mi vnímání textu ještě navíc dost znepřehlednila a znejasnila. Kdo ví, co chtěl touto koncepcí režisér vyjádřit... Nicméně mladému dramatikovi tak poskytl spíš medvědí službu, poněvadž podobný tvar diváky přitáhne jen stěží. Přestože má inscenace pouze hodinu a půl, subjektivně se zdá být jednou tak dlouhá, což už o něčem svědčí...
(zadáno: 15.12.2023)
Vlaštovka - Studio DVA divadlo - Malá scéna  90 %  Tip Jiří Landa
Očistná lázeň pro duši. Během představení si divák spolu s oběma postavami projde emočně náročnou cestou k relativnímu smíření se s osudem, který jim nebyl zrovna dvakrát nakloněn… Kdybych nechtěl použít zprofanované sousloví „herecký koncert“, duel J. Čvančarové a D. Krejčíka bych jím označil. Vlaštovka je pro mě výsostně herecké divadlo se silným příběhem napsaným na základě skutečnosti, které nechá jen málokoho chladným. Rozhodně doporučuji k návštěvě.
(zadáno: 31.1.2019)
Vlasy (květiNOVÉ děti) - Divadlo Kalich  70 %
Jsem sice názoru, že tento muzikál nepotřebuje přepisovat, aby jeho poselství rezonovalo i dnes, nicméně cesta, kterou se vydal Š. Caban mi je sympatická. Posunutí děje do současnosti je v mnoha ohledech nápadité, bohužel první část poznamenala absence dramaturga. Pořekadlo méně je někdy více v tomto případě platí. První část je tak díky různým odbočkám zbytečně zdlouhavá, dění po pauze však už nabere grády a spěje ke zdařilému finále. Je zajímavé sledovat generační obměnu Div. Kalich. Doplněná stávající parta mladými herci slibuje, že má Kalich zaděláno na další silnou muzikálovou generaci.
(zadáno: 23.9.2014)
Vlčí jáma - Divadlo v Dlouhé  60 %
Silný příběh, i přes viditelnou režijní a hereckou snahu, vyzněl v nové Františákově inscenaci poněkud ploše. H. Čermáková coby despotická Klára sice celému dění dominuje a „hraje jako o život“, nicméně v mnohých scénách je její výkon tak předimenzovaný, až se stává kontraproduktivním. V. Lazorčáková v roli schovanky Jany zůstala režií upozaděná, podobně fádně vyzněly osudy služebných. Nejpřirozeněji byla zpracována figura slabošského Roberta, kterého ztvárnil J. Vondráček. Výborná hudba a scéna. Solidní inscenace, která DvD nedělá ostudu, rozhodně ho však neposouvá v jeho směřování dál.
(zadáno: 24.1.2015)
Vlk in fabula - Divadlo Debut  60 %
Hříčka o tom, co se může stát, když se autorovy vymkne dění románu z rukou a je zajat svými postavami, které si přejí, aby uvedl popisované události na pravou míru. Vtipný sci-fi příběh se v Pidivadle dočkal solidní realizace, snad jen P. Bakos by mohl mít autentičtější projev. V. Kraus v roli Paula (po počáteční nervozitě postupně získával na herecké sebejistotě), B. Vovsíková jako domácí puťka a K. Šalomounová coby ekologická aktivistka Kristýna jsou nepřehlédnutelnými talenty ročníku. Ovšem více z jedné inscenace soudit nelze. Snad jen ještě to, že její zhlédnutí je příjemnou zábavou.
(zadáno: 17.5.2013)
Vltavínky - Divadlo Debut  50 %
Nemile mě překvapilo, že nebyl k dispozici program. Myslím, že v případě studentských inscenací je až nutné ho mít po ruce. Nejpřirozeněji hrála M. Javorková, povedla se jí zejména postava komunistky. Opačný dojem jsem nabyl z T. Páclové. M. Dadura jako moderátor občas nepůsobil věrohodně, ale tento typ role je dost náročné zahrát. Inscenace by potřebovala dotáhnout, zvlášť televizní výstupy. Zbytečná mi přišla taneční scéna před pauzou a píseň v závěru byla nešťastně interpretovaná. Scénicky jsou nedomyšlené momenty, kdy na jevišti stojí velký stůl a diváci přes něj nevidí na letopočty.
(zadáno: 9.3.2012)
Vocaď pocaď aneb Zuzana má doma zebru - Divadlo Semafor  60 %
Příjemné dvě hodinky v přítomnosti všech členů rodiny Stirských. Velmi solidní byly především výstupy Vicky Stirské, je opravdu pěvecky nadaná. Svůj den ovšem neměl Leny Stirský, kterému se dva výstupy podařilo pěkně pomotat. Pokud ovšem jdete na J. Suchého s J. Molavcovou, vyberte si jiný kousek. Zde vystupují pouze prvních patnáct minut:))
(zadáno: 22.3.2012)
Voda není víno a Priessnitz není Schroth! - Divadlo Šumperk  70 %
Vodičkova-Lazarská (Příběhy nalezené na ulici) - Divadlo Komedie  10 %
Vodní družstvo - Činoherní klub  50 %
(zadáno: 2.10.2016)
Vojcek - Divadlo J. K. Tyla Plzeň  60 %
Svou fragmentovaností je Büchnerova hra vhodná pro režijní postup Skutru. Díky jejich nesporné obrazotvornosti divákovi předkládají vizuálně skoro dokonalou podívanou, která si zakládá na pečlivě propracované choreografii, vše podtrhuje na první pohled líbivá a značně výpravná scéna, stejně tak kostýmy, podobně se lze zmínit i o hudbě. Jenže co je to platné, když inscenace zůstává téměř výhradně u této estetické složky, která se navíc po několika minutách okouká. O postavě Vojcka se nedozvíme téměř nic, o nějakém přesahu příběhu nemluvě. Herci však režijnímu záměru sloužili velmi odhodlaně.
Vojcek - Činoherní studio Ústí nad Labem  20 %
<<  <  109 110 111 112 113 114 115 116 117  >  >>