Redakce

Jiří Landa

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (3030)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 10.7.2023)
75 % Je více než příjemné vidět, když se tvůrci nespoléhají pouze na léty prověřený text. Režisér O. Sokol děj místy již trochu zastaralejší hry přesadil do současnosti a českých reálií. Nápad se ukázal být nosným a posloužil pro vznik dalších humorných situací a dokreslení charakterů některých postav (nejvýraznější posun spatřuji u postavy KATCHKY_THEATRO_OFFICIAL). Inscenace má spád, humorné situace jsou přesně natimované a dění na jevišti víceméně ani jednou „nespadne řemen“. Silné vyrovnané obsazení nemá favority ani poražené. Bavil jsem se velmi. Inscenaci lze doporučit milovníkům komedií bez zbytečných laciných dodatků.
(zadáno: 2.1.2013)
Skvěle jedoucí komedie bez hluchých míst, kde všechno šlape jako hodinky. Oceňuji paralelní vystavění hned několika scén najednou, stejně jako maximální nasazení všech herců, kteří zejména v druhé části nemají ani chvilku na oddych. Tato verze mi přijde smysluplnější než úprava J. Menzela, jenž dvě dějství „za oponou“ spojil v jedno. Právě díky třetímu dějství se totiž ukazuje absurdita veškerého dění. Zběsilá jízda, v níž se naštěstí nehraje "na první dobrou".
(zadáno: 29.7.2016)
45% Praha má další letní scénu! Ani v tomto případě se nejedná o umělecky hodnotný zázrak, nicméně rozhodně ční vysoko nad kvality sdružení, která vznikla kolem umělců typu J. Sypal, F. Ringo Čech, J. Kriegel a jim podobným. Komedie hraná většinou pod názvem 1 + 1 = 3 má dobrý vstupní potenciál, jenž režiséři dobře uchopili a vytvořili bláznivý kolotoč situací, v němž šlapalo vše jako na drátkách. Kdyby i ostatní herci v obsazení dosahovali kvalit J. Racka a J. Nováka, jednalo by se o inscenaci hodnou zhlédnutí. Takto lze jen konstatovat fakt, že se tato produkce už dá považovat i za divadlo.
(zadáno: 23.11.2017)
Dle mého názoru je Bílá nemoc velmi aktuální hra, jejíž sporadické uvádění nechápu. Ano, je pravda, že její části trochu zestárly, ovšem pokud text uchopí schopný dramaturg a režisér, může z něj vzniknout opravdu zdařilá inscenace s přesahem rezonujícím se současnou celospolečenskou situací. M. Tyc se snažil své nastudování aktualizovat, čímž inscenaci udal sice správný směr, nedošel však úplně ke zdárnému cíli. Oceňuji však snahu o náležité sdělení, které bylo z inscenace zřejmé. Solidní herecké výkony a působivá hudba.
(zadáno: 28.1.2011)
Ačkoli je hra K. Čapka stále aktuální a nadčasová, je zapotřebí ji dramaturgicky upravit, aby se vyeliminovala dnes již značně pateticka místa v textu a někdy až přílišná doslovnost viz závěr první části. Absence dramaturga byla velmi patrná. Celkové vyznění o dobrých deset procent snížil nepovedený závěr. Smysl postav se podařilo vystihnout především M. Písaříkovi a M. Enčevovi. T. Valíkovi nebylo chvílemi rozumět a P. Franěk vytvořil z doktora Galéna zbytečně "ufňukanou" figuru. Zdařilá hudba P. Trojana jr.
(zadáno: 30.5.2012)
Příběh romantického snílka a jednoho setkání, které nakonec nedošlo kýženého naplnění, mě emočně zasáhl. Bavilo mě sledovat, jak R. Valenta rozehrává různé citové stavy a rozpoložení mladíka, jenž se chvílemi pokládá skoro až za starce. I T. Kostková se své úlohy chopila vcelku dobře, třebaže některé momenty především na začátku představení úplně nezvládla. Líbilo se mi i využití hudby, která niternost příběhu podtrhovala.
(zadáno: 28.7.2015)
Režijně nevyrovnaná inscenace, která měla sice pár zajímavých míst (např. hned úvodní westernová dotáčka), ovšem ty méně zdařilé převažovaly. Jako celek působila nesourodě, přepjatě a zvolený groteskní styl westernu nenašel patřičnou režijní míru. Solidním hereckým výkonům, které jsou v KSA samozřejmostí, kralovala P. Dostálová coby postižená dívka Ruth. Po celou dobu dokázala udržet uvěřitelnou polohu míry handicapu. Odcházel jsem však s velmi rozpačitým dojmem, v němž se rozplynula i tak závažná témata hry, jako je u autora všudypřítomný antisemitismus.
(zadáno: 27.9.2022)
75 % V Divadle Kalich se stala v rámci žánru jubox muzikálu věc téměř nevídaná. Tvůrcům se podařilo smysluplně a bez trapných oslích můstků propojit písně H. Zagorové, přičemž celý romantický příběh tří kamarádek je hrán s mírnou, ale zato osvěžující nadsázkou. Pěvecky i herecky výborné E. Ochmanová, D. Nesvačilová a zejména N. Horáková, které se dokonce podařil husarský kousek, když v tomto žánru dokázala vytvořit jistý vývojový oblouk postavy. Navíc její podání písně Za každou chvíli s tebou platím v závěru první části je bezchybné. Velká pochvala i J. Tenkrátovi a představitelům dětských rolí A. Třískalové a K. Koníčkovi. Kvalitní zábava.
(zadáno: 20.7.2011)
Podle mého soudu se tato Vieweghova kniha vůbec nehodí pro dramatizaci. Výsledkem je totiž nudná koláž monologů, což se sice trošku zlepší v druhé části, ale na konečném dojmu se nic nezmění. Matné herecké výkony všech účinkujících, zcela přehlédnutelní jsou zvláště ti ve vedlejších rolích. Nevýrazná inscenace, která nezaujme.
(zadáno: 25.5.2015)
35% Po zhlédnutí poslední absolventské inscenace KALDU si stále víc pokládám otázku, čím přesně byly projekty typu Bitva o Jeruzalém či Beckettomotive studentům (a vlastně i divákům) přínosné. Pokud srovnám tyto počiny s ročníky z předchozích let, je patrné, k jakému snížení kvality inscenací došlo. To ovšem není vina samotných studentů, kteří tím pádem ani neměli možnost projevit svůj talent a nějak zaujmout potenciální režiséry. Vinu bych nejspíš hledal u pedagogického vedení, jež nedokázalo připravit zajímavější projekty, kde by se mohli studenti pořádně realizovat.
(zadáno: 20.1.2014)
Výtečně napsaná zvolna gradující hra. Je zřejmé, že ji autoři psali pro konkrétní herce, díky jejichž vyrovnaným výkonům inscenace získává další rozměr. Zdůraznit ovšem přesto musím skvělý tandem Hlaváčková - Limr. Režie M. Glasera se soustředila nejen na preciznost herecké souhry, vybudování náležitě stísněné až hororové atmosféry, ale neponechala stranou ani šikovné vrstvení a pointování humorných situací, v nichž se ovšem vtip pokaždé mísí s příchutí hořkosti a někdy až hnusu. A přestože se smíchu nelze ubránit, jste si přesně vědomi, že byste se viděnému tak úplně smát neměli.
(zadáno: 30.5.2012)
Solidní herecké výkony dámské části souboru, parádní výtvarné uchopení, ale jako celek pro mě nefunkční. Režie se soustředila spíš na vnějškové efekty, než na text samotný.
(zadáno: 18.5.2012)
Neznat předchozí režie M. Dočekala, asi by moje hodnocení nebylo takto smířlivé. Při sledování trapně nudného rejdění na jevišti mě napadlo několik otázek. Proč je nutné komedii zbavovat vtipu? Proč napodobovat R. Wilsona? Co to mělo být vlastně za žánr? Pokus o grotesku nebo moralitu? Proč se rádoby vtipy stále opakovaly? Proč byly některé pasáže textu zhudebněny, i když to nemělo opodstatnění? Proč musela K. Winterová projít hrůzostrašnou scénou v orchestřišti? Tato scéna může směle konkurovat dnes už legendárnímu výstupu J. Janěková ml. v Drahomíře. NAPROSTÝ REŽIJNÍ OMYL!