Redakce

Jiří Koula

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1568)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 25.2.2012)
85% Silná hra podtržená precizními výkony Petry Špalkové a Petra Lněničky. A slzy první jmenované stékající jí po tváři ještě v půlce děkovačky? Tomu říkám sžítí se s rolí, bravo.
(zadáno: 12.1.2012)
85% viz blog
(zadáno: 18.12.2011)
85% viz blog
(zadáno: 9.10.2011)
Útok na bránici vedený ve velkém stylu, o tom se nedá psát, to se musí vidět.
(zadáno: 3.9.2011)
viz blog
(zadáno: 1.6.2011)
Možná trochu guilty pleasure, ale nemohu jít níže. Fantastický Tomáš Kobr, výborní ostatní, úžasná práce s jazykem, to vše v inscenaci pomocí opravdu drsné nadsázky trefně pranýřující stav dnešní společnosti.
(zadáno: 27.5.2011)
viz blog
(zadáno: 26.5.2011)
viz blog
(zadáno: 21.5.2011)
viz blog
(zadáno: 16.5.2011)
Inscenace plná nápadů, jež nepotřebuje vykrádat klasiku či se po ní alespoň drápat na výsluní, zejména proto, že vykrádá divadlo jako takové.

Ovšem tuto loupež za zšeřelého večera tvůrcům velmi rádi odpustíte.

Po druhém zhlédnutí musím zvýšit hodnocení o deset procent.
(zadáno: 29.4.2011)
viz blog
(zadáno: 8.4.2011)
Představení, které mě chytlo, vypralo, vyždímalo a pověsilo doschnout v sušárně zpytování principů tvorby vlastního úsudku.
(zadáno: 6.4.2011)
viz blog
(zadáno: 6.4.2011)
Živelnost Nataši Burger v kontrastu s neskutečně klidným a přirozeným projevem Jaroslava Duška tvoří bohaté naplnění hry, jež je sama o sobě docela svěžím pohledem na stokrát proprané a vyždímané téma stereotypnosti letitého manželství a pohybuje se v širokém prostoru mezi komedií a intimním tragičnem. No prostě tip jak vyšitý.
(zadáno: 11.3.2011)
viz blog
(zadáno: 25.2.2011)
viz blog
(zadáno: 14.2.2011)
viz blog
(zadáno: 25.1.2011)
viz blog
(zadáno: 29.12.2010)
viz blog
(zadáno: 18.12.2010)
Hra sladěná po všech stránkách, jedinou "výtku" mám k Lence Veliké a to, že nebyla tak fantastická jako všichni ostatní, kdyby se nadšení dalo rozdávat, rád bych se podělil, neboť mám na rozdávání...
(zadáno: 14.12.2010)
viz blog
(zadáno: 14.12.2010)
Jan Vondráček je prostě fenomén a "eskalátorový" monolog po právu patří do mé síně slávy divadelních scén. Viděno dvakrát a doufám, že ne naposled.
(zadáno: 9.10.2010)
(zadáno: 9.10.2010)
Hra by se měla jmenovat spíše Edith (a Marlene), Edith... a Marlene, nebo nejlépe prostě Edith. Jednak proto, že Marlene je v příběhu "jen" nejvýraznější vedlejší postavou, jednak proto, že Hana Seidlová svým výkonem ostatní herce zcela zastiňuje.

Tak jako jsem dal Simoně Stašové za Shirley Valentine absolutní hodnocení, rád bych je dal Haně Seidlové za ztvárnění Edith Piaf (za herecký výkon i její zpěv působící na mě silněji než samotná Edith), musím však zohlednit, že v tomto případě nemělo jít o "one woman show".