Jiří Koula

To opravdu musí do Prahy zavítat Ostrava, aby Pražákům ukázala, jak inscenovat hru nahlížející na naši komunistickou minulost? Inscenace má dost styčných bodů s Mou vzdálenou vlastí uváděnou na Nové scéně Národního divadla... A dává jí na frak textově, režijně i herecky.

75% Pokus, jenž zůstal tak trochu napůl cesty (no, možná ve třech čtvrtinách), problém ale dle mého spočívá v samotném textu (či jeho překladu?), hrátky s jazykem jsou nedůsledné, srovnám-li to třeba se Zpovědí masochisty, je zde vidět nenaplněná snaha. A též si nejsem jistý, zda by mi druhé zhlédnutí přineslo něco nového, text se sice tváří mnohovrstevnatě, mám ale pocit, že jsem jej stíhal sledovat v plné šíři, ona komplikovanost je dle mého do značné míry skutečně jen iluzí. Ovšem za jedno zhlédnutí inscenace stoprocentně stojí.

64,99% Při pohledu na obsazení vás možná napadne otázka, jak asi může obstát Lucie Polišenská coby Julie. Odpověď zní, že na výbornou, pokud se režie ujme Jan Frič, "netradiční interpretace" je velmi umírněný popis, na Kampě je k vidění Romeo a Julie dnešní doby, inscenace utahující si z předlohy a vlastně i sebe samé, gejzír nápadů, drama přetavené v syrovou komedii. Za pozornost pak stojí i to, že se v této verzi vyskytuje ještě méně herců než v Divadle v Celetné, ovšem vnitřní logika příběhu zůstává zachována. Přesto je to vlastně "jen" taková úsměvná blbůstka.

85% Ano, byl jsem ten rebel, jenž jediný v sále Divadla v Celetné při děkovačce povstal... Ale nemohl jsem jinak, tuto inscenaci považuji za skvost a to nejen díky Norbertu Lichému, síla Bezručů tkví v souboru jako celku.

Ján Ďurovčík je slepice snášející Kalichu zlatá vejce. Nebo tedy přesněji řečeno kraslice, na povrchu líbivé, vevnitř však prázdné. Při sledování tohoto muzikálu se mi honila hlavou jediná myšlenka - byl i film tak neuvěřitelně hloupý? Zamrzelo i zazdění činoherní složky záměrnou karikaturizací většiny postav, vážnější chvilky tak vyzněly spíše nepatřičně.

Úplným "vrcholem" však pro mě byla Dannyho tklivá balada, jejíž obsah by se dal vyjádřit jako "Nedala mi a já jsem přitom tak nadrženej, že běžet kolem ovce... a možná i beran...", takový nesoulad obsahu a formy aby jeden pohledal.

84,99% A Bezruči opět bodují, na rozdíl od Jana Pařízka si myslím, že tuto hru může stejně dobře ocenit ten, kdo kratky zobak má, jako ten, kdo jej nemá. Já coby nezasvěcený naopak tím více chválím náhled do havířské mentality, spojení party "obyčejných chlapů" proti komunistickému ouřadovi či řediteli má zase obecnější přesah. Jen linie s Jaroslavem Hutkou mi přišla zbytečně zdlouhavá.

54,99% Obávám se, že jsem se v tomto případě minul jak s autorem, tak s režisérem. Chtěl tím někdo něco říct?

64,99% Inscenace, jež by mě měla chytit za srdíčko a vymáčknout nějako tu slzu... Inu, nestalo se.

64,99% David Jařab, Stanislav Majer, Ivan Acher... Jak dopadlo začlenění části Pražského komorního divadla do Divadla Na zábradlí? Jařabova poetika evokující mi jeho Petrolejové lampy v Komedii si dobře rozumí s celkovou utahaností a bezradností Divadla Na zábradlí posledních let, v tomto případě ale vše výborně rezonuje se sdělením hry a výsledkem je inscenace, při níž divák porozumí utěšitelově rezignaci na cokoliv. Otázkou však je, zda to není jen šťastná shoda náhod, snad jen režisérovo jméno by mohlo být negativní odpovědí.

64,99% Audiovizuální nářez, "holky" jsou vskutku výborně sehrané, škoda jen, že jsem některé obrazy nerozklíčoval.

Zdalipak mi někdo vysvětlí úvodní scénu?

75% Základem je dobře napsaná hra o události, jež stojí za zviditelnění. Zpracování text ctí, dokumentární odtažitost závěru evokovala předchozího nájemce Komedie, celku tleskám, pokud takto bude Company.cz pokračovat, má šanci se obhájit vůči všem škarohlídům. Jen mě mrzí, že režie důsledněji nezapracovala na fyzických (ne)proměnách všech postav, zatímco Eva Vrbková jako Rachel/Mariana opravdu fyzicky zestárne pod tíhou nelehkého života, Jan Hofman coby Abram v USA odstíněný od všeho zůstává malým chlapcem... To je opravdu skvělý nápad, jenže co ostatní? Na ně už takto nahlížet nelze.

65% Inscenace, jež pro mne objevila Lenku Ouhrabkovou, která v titulní roli předvádí pozornosti hodný výkon, pochválit ale musím i ostatní herce. Základní problém pro mě ale spočívá v tom ,že jde o "další ruskou hru", vesnice na konci světa a její obyvatelé znající jen vodku, nudu a sny o lepším životě ve velkém městě kdesi daleko. Ona potíž je však značně umírněna faktem, že v této inscenaci vše vyznívá tak nějak naléhavěji, plastičtěji, barevněji. Doporučuji všem milovníkům "širé ruské duše". A ještě jedno plus za scénu.

64,99% Připomínka alternativních kořenů Dejvického divadla, rozhodně něco jiného, než na co je nynější divák v tamějších prostorách zvyklý... S potěšením ale konstatuji, že to není až takový úlet, jak jsem očekával, v příběhu se dalo (byť s trochou úsilí) zorientovat.

74,99% Velmi dobře komponovaný večer, první polovina ukazuje Antoina de Saint-Exupéryho skrze jeho dopisy matce jako přemýšlivého dobrodruha žijícího naplno a usilovně pracujícího na naplnění nejvyšších ideálů lidství, zároveň též odhaluje několik motivů vedoucích k sepsání (nejen) Malého prince. Z tohoto díla jsou poté v druhé části čteny vybrané části poskládané v kompaktní celek vystihující (a snad přímo vykřikující) některé z nosných myšlenek textu.

64,99% Malovaná inscenace plná výborných jednotlivostí, jež mě ale jako celek až tak neoslovila, v Divadle loutek vidím zajímavý potenciál, který se však dle mého v této inscenaci nepodařilo správně nasměrovat.

74,99% Temná inscenace, jež se ovšem poněkud ztrácí na velké scéně Divadla Komedie, je vidět, že byla ušita na míru menšímu jevišti. Pro mě nejpovedenější z trilogie Kebab - Murlin Murlo - Rozkvetly sekery, byť důvody jsou částečně osobní, tudíž nepřenositelné.

Zajímavý nápad, z něhož se vyklubala "obyčejná komedie", jež pobavila... A jiné ambice tato inscenace nejspíše ani nemá.

74,99% Velice příjemné překvapení, sice nemám obecně moc rád vánoční tématiku, v tomto pásmu ale není nijak násilně vnucována, Vánoce jsou "jen" jedním z motivů, možná hlavním, leč nikoliv jediným, sjednocujícími prvky jsou radost z hraní (si) a (ne nutně vánoční) pohoda.

35% Jedno veliké nepochopení. Autor v předmluvě přiznává, že text je polotovarem, který si mají inscenátoři dodělat, tato je na začátku divákům promítnuta... Tak proč se realizátoři touto výzvou neřídili? Možná příliš souzněli se sdělením hry a práce na inscenaci se tak prolnula s bezvýchodnými životy jejích postav.

Tak jako neocením nápad umělecky ztvárnit nudu tím, že vytvořím nudnou inscenaci, nepovažuji ani za správnou cestu zobrazit pocit existenciálního chaosu bez naděje na záchranné lano skrze chaotickou inscenaci, jež se ničeho nedrží.

74,99% Inscenace u mě sice nezapůsobila tak silně jako její někdejší protějšek v Kalichu, Tomáš Petřík s Michalem Malátným si mě nicméně získali.

Pro mě z této inscenace vyčnívá Matěj Nechvátal, jehož schopnost pracovat se záměrně zpřelámaným jazykem mě "fakt dostala". Naopak "muži v pozadí" (Martin Hýča a David Šiktanc) u mě mají za celkový výsledek malé bezvýznamné mínus.

64,99% Tomáš Kobr se mi za svůj fantastický výkon nejspíše dostane do letošní (tedy loňské) ankety, obstál i Filip Čapka v hlavní roli. Z inscenace jako celku jsem však poněkud rozpačitý, viděl jsem oproti premiéře téměř o půl hodiny kratší verzi a přesto mám pocit, že by se ještě škrtat dalo a ne málo.

Rozhodně výrazně stravitelnější než inscenace Stavovského divadla, bez ohledu na ni však žádný důvod k bouřlivému potlesku, výborné nápady se mísí s těmi dle mého opravdu špatnými, přišlo mi, jako by se David Drábek snažil zaujmout jakýkoliv typ diváka, který by se mohl v hledišti byť omylem objevit. Nicméně měřeno většinou to očividně zafungovalo.

Když psal Anton Pavlovič Čechov Dvě sestry, přispěl ke konečné podobě oné hry Jára Cimrman nevinnou otázkou, zda dvě nejsou málo. V případě této inscenace se vnucuje otázka, zda Bernarda Alba musí mít pět dcer, dle mého by stačily tři.