Redakce

Jiří Koula

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1604)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 26.8.2013)
54,99% Pro mě divácké nebe ve chvílích, kdy jevišti vévodila Magdalena Zimová... A divácké peklo (či aspoň očistec) ve většině ostatních.
(zadáno: 26.8.2013)
Oceňuji fyzické nasazení Miřenky Čechové a propojení pohybu s projekcí, uchopení tématu však za sebe považuji za překonané a souvislost choreografie s vyjadřovanými myšlenkami jsem už vůbec nepochopil.
(zadáno: 26.8.2013)
54,99% Roztěkaná inscenace plná dobrých i špatných momentů (č)i nápadů. S přihlédnutím k tomu, že jde o solidní řemeslo a "nezávaznou letní zábavu", dávám vyšší hodnocení, než k jakému bych se uchýlil vidět tento kus v sezóně.
(zadáno: 26.8.2013)
Ať jsem třeba zatracen, ale přiznávám, že jsem se vlastně docela bavil, mám pocit, že Petr Svojtka z této hry, již samu o sobě považuju za problematickou, vytěžil téměř maximum. Že je to laciné a podbízivé? Snad, ale dá se s touto letní komedií vůbec seriózně pracovat?
(zadáno: 26.8.2013)
35% Nepříliš zajímavý text dává značný prostor improvizaci, jež se bohužel také nedaří, kombinace nudy a podbízivosti (a parodující reflexe setrvávající však v kontextu parodovaného) opravdu není receptem na úspěch. Přesto se však (na mé repríze) několik podařených momentů našlo.
(zadáno: 26.8.2013)
25% Za mě spojení Jany Paulové a Ivy Janžurové naopak naprosto nefungovalo, přiznávám, že herectví druhé odkazující k televizním komediím minulého století mi nikdy "nesedělo", pro dvojici Paulová-Zedníček v Kalichu mám naopak slabost, leč v tomto případě mi též "lezli na nervy". Toto nešťastné "nastavení" pak hra samotná nemohla vylepšit, spíše naopak.
(zadáno: 26.8.2013)
75% Nevidět tuto inscenaci, sotva bych věřil, že je Foglarův komiks ilustrovaný Janem Fischerem možno převést na jeviště se zachováním rychlošípáckého vidění světa i "vizuálu". V Příbrami ale dokázali, že to lze, a výsledek je prostě kouzelný.
(zadáno: 26.8.2013)
54,99% Víceméně využitá příležitost pro mladé alternativce "se předvést". Ovšem při snaze najít cokoliv navíc se rozplývám v chaosu.
(zadáno: 26.8.2013)
54,99% Experiment, v němž je možno kromě herců spatřit i režiséra, dramaturga, kulisáky... A to klidně i v titulní roli. Výsledkem je roztodivný slepenec budící primárně rozpaky.
(zadáno: 26.8.2013)
Silný dojem z úvodu se ve střední části poněkud vytratil, aby se v závěru s o něco nižší intenzitou znovu ozval, prožitku hluboké a intimní zpovědi Lenky Bartůňkové jsem se však nedobral.
(zadáno: 26.8.2013)
54,99% Obsazení Dagmar Havlové-Veškrnové do titulní role (tedy titulní v Divadle na Vinohradech) považuji vzhledem k textu za projev poněkud zvláštního smyslu pro humor, změna názvu tak, aby akcentoval, kdo je tady za hvězdu, vyznívá též rozpačitě vzhledem k tomu, že její výkon zaostával za ostatními. Nicméně "se to dalo vidět", v kontextu uplynulé sezóny Vinhorad jde o zdařilý počin... Což je ale spíše důvod k smutku než k radosti.
(zadáno: 26.8.2013)
75% Přidávám se k všeobecnému pění chvály na tuto inscenaci, přeju jí všechny ceny, které získá... Za sebe ale musím říct, že mě neoslovila na nějaké hlubší úrovni, viděl jsem po všech stránkách perfektně zvládnuté řemeslo, nejsem ale s to říci cokoliv navíc.
(zadáno: 26.8.2013)
Výkon Lubora Šplíchala (a s odstupem i Terezy Krippnerové) je důvodem, proč se na tuto inscenaci vyplatí zajít... Tedy pokud jste ochotni akceptovat nepříliš zajímavý zbytek.
(zadáno: 26.8.2013)
65% Dobře udělaná pocitovka, párkrát mi i téměř přeběhl mráz po zádech.
(zadáno: 25.8.2013)
Zde pro mě aqualungovská poetika nějak nezafungovala, jako by inscenace parodovala sama sebe.
(zadáno: 25.8.2013)
44,99% Další "jezerkovská řachanda", jinou verzi jsem neviděl, přesto nemůžu říct, že bych se bavil.
(zadáno: 25.8.2013)
65% Spojitost mezi jednotlivými liniemi byla dle mého poněkud nedůsledná, jistě si s nimi šlo ještě trochu pohrát, zamrzí to o to více, že je možno nalézt paralely mezi jednotlivými dvojicemi příběhů, za mě "trochu slabší Kolečko". Naproti tomu vklad Adély Laštovkové Stodolové ve formě působivé pohybové stránky vrací celek blíže "rubínovskému standardu".
(zadáno: 25.8.2013)
Naznačování Michala Nováka klidně konkretizuju, Plejtvák, ač vychází z dřívější práce Cabaretu Calembour a je svůj, se zároveň až příliš podobá dílu Cimrmanologů. "Kluci" balancují na velmi úzké hraně a uklouznutí je pochopitelné, to ale není důvod se dívat jinam, když k němu dojde.
(zadáno: 25.8.2013)
Po částech sympatický, leč na můj vkus celkově příliš roztěkaný úlet.
(zadáno: 25.8.2013)
Přiznávám, že bych namísto Pitínského slovníku ocenil spíše slovník Pitínsko-nepitínský. Dvě a půl hodiny hesel z pitínštiny pro mě byly stejným dílem zajímavé jako iritující, pro docenění této inscenace jsou zřejmě možné dva přístupy, buďto zcela rezignovat na snahu o pochopení a nechat se unášet vyjevenou poetikou (jež však mě sama o sobě příliš neoslovuje), nebo si nastudovat texty, o nichž píše Subaudition ve svém blogu (kterýžto bych samotný doporučil důkladně přečíst před zhlédnutím).
(zadáno: 25.8.2013)
54,99% Štěpán Pácl znásilnil Langerovo sociální drama, aby vytvořil uniformizovaný produkt současného českého divadla, groteskní škleb s nezbytnými atributy zlehčování, jednorozměrných postav, figurkaření, ustrnulosti coby absence vývoje. A dav tleská, takto pře(d)žvýkané sousto je dokonale stravitelné a nehrozí, že by v diváckém žaludku tlačila otázka, proč autor hru vlastně napsal.
(zadáno: 25.8.2013)
55% Další Othello, kterému vévodí Jago (takže sláva Adrianu Jastrabanovi), ač ne tak výrazně jako na Jezerce, inscenace v Celetné rozhodně nestojí jen na něm. Celkově jde o "dobře odvedenou práci", jež může sloužit jako seznámení s Shakespearovým textem, marně však pátrám v paměti po čemkoliv navíc.
(zadáno: 25.8.2013)
Inscenace, jejíž příprava byla pro tvůrce jistě výbornou terapií. Nepozapomnělo se však na diváka?
(zadáno: 25.8.2013)
64,99% Pro mě "chybějící inscenace" absolventského ročníku KČD DAMU 2011/2012 a využitá příležitost pro Ewu Zembok a Kamilu Šmejkalovou napravit dojem z Médey. Obzvláště druhá mě donutila začít o ní smýšlet jako o herečce, kterou by se mohlo vyplatit sledovat. Naproti tomu Michal Švarc i Vuk Gojkov Čelebić drží svůj standard, což je v tomto případě třeba přičíst spíše k dobru. Velkým minusem inscenace je pak pro mě samotná předloha, "archetypální příběh" míří tak vysoko, až z mého pohledu nezasahuje vlastně nic.