Redakce

Jiří Koula

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1568)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 8.2.2011)
viz blog
(zadáno: 17.3.2014)
Pěkná podívaná. Ale chtěl tím někdo něco říct?
(zadáno: 27.12.2014)
Tak toto je lahůdka! Pokud jde o formu, odkážu k anotaci (fyzické a výtvarné divadlo s prvky improvizované klauniády), ovšem obsah nabízí více, než by se na první pohled mohlo zdát. Ať už jde o opakování replik "do zblbnutí" názorně ukazující, že omílání frází vede leda k jejich vyprázdnění, či zaměnitelnost postav Havlovy Audience poukazující na to, že jeho "Nejsme jako oni." zabránivší jasnému vypořádání se s minulostí bylo milosrdnou lží, protože hranice mezi "my" a "oni" byla širší a mlhavější, než by si "rozhořčení spravedliví" přáli.
(zadáno: 25.8.2013)
44,99% Po zhlédnutí druhého nastudování této "hry" musím být k autorovi kritičtější než ve svém komentáři u inscence Divadla na Vinohradech, nejen že jde o "domácí úkoly ze semináře dramatické tvorby", přidávám, že zadání bylo patrně "co nejméně východisek roztáhnout do co nejdelšího textu a kašlat na pointu". A Agáta Hanychová opravdu není herečka, což se bohužel projevilo v první "aktovce", jež by "navzdory autorovi" mohla aspirovat možná i na lehký nadprůměr.
(zadáno: 11.1.2012)
44,99% Kvůli indisponovanému Martinovi Zahálkovi jsem viděl pouze druhou a třetí miniaturu, ovšem přiznávám, že už nejspíše nenajdu sílu zajít si i na první.

Herci se sice snažili a bylo to poznat, ale... Odmítám viděné nazývat aktovkami, což evokuje hotová díla, tohle byly spíše takové domácí úkoly ze semináře dramatické tvorby.
(zadáno: 14.1.2013)
75% Roland Schimmelpfennig se nejspíše mým oblíbeným autorem nestane, nicméně inscenace, již z jeho textu dokázali v Olomouci vykouzlit, je vskutku pozoruhodná.
(zadáno: 19.9.2016)
Inscenace, jež měla smysl v danou chvíli na daném místě, obávám se však, že tato atmosféra je nepřenositelná. Více viz blog.
(zadáno: 3.1.2018)
64,99 % Kdo by řekl, že mě Yasimna Reza může bavit? Této partě študáků se to povedlo, snad právě díky tomu, že do tohoto textu o tlachání starých dědků (jo, já vím, je to hlubší) vnesli kontrapunkt mládí.
(zadáno: 17.3.2014)
65% "Tyhle výklady, interpretace, to je cesta do pekel... Cesta vzdalující nás od objektu samotného." Šílená i fascinující inscenace o šíleném i fascinujícím muži, ozvěny již neexistujícího divadla v symbióze s divadlem... vlastně též už neexistujícím.
(zadáno: 21.1.2012)
54,99% Kombinací začlenění moderních prvků (rámový detektor kovů, automat na kávu) a převzetí textu, jenž nekompromisně odkazuje na dobu svého vzniku, se z inscenace vytratil potenciál nadčasovosti či aktuálnosti a zůstalo jen jakési podivné bezčasí.

Lucie Ferenzová vyměnila Romana Zacha za Ivana Achera ze stejné stáje a výsledek není nepodobný Kolonii - to nejlepší je hudba. Nicméně, v tomto případě text dává alespoň některých hercům možnost prokazatelně hrát.
(zadáno: 27.12.2014)
Mé druhé setkání s Divadlem Kámen, tentokrát v kombinaci s koncertem, na mé repríze jazzovým. Ještě že tak, mám pocit, že samotný "kameňácký minimalismus" by napodruhé mou pozornost už tak neudržel.
(zadáno: 25.1.2011)
viz blog
(zadáno: 13.1.2016)
Od základů znovu promyšlený Havel v kontextu dneška, sládek jako wannabe manažer, alkohol jako výslechová metoda, rozhovor, jenž se překlopí do fyzické konfrontace, které intelektuál Vaněk podléhá. K tomu smysluplný aktuální dovětek na téma my versus oni, prostý lid versus elity... brblání versus odpovědnost? Bravo, pozornosti hodný počin, škoda jen, že jsem natrefil až na derniéru.
(zadáno: 27.12.2014)
74,99% Pro mě zaměnitelné s inscenací Divadla v Celetné, pokud Norbert Lichý dodal nějakou unikátní přidanou hodnotu, pak na ni zřejmě nemám ty správné buňky.
(zadáno: 4.11.2013)
84,99% viz blog
(zadáno: 9.1.2013)
74,99% Tak tohle jsem si opravdu užil. Havlovu hru sice nepovažuji za šťavnatý plod tvůrčího ducha, Jan Potměšil a Jakub Špalek však dle mého z textu dostali vše, co se dalo.
(zadáno: 27.12.2014)
Sympatický projekt, jehož tvůrci si ale dle mého ukousli příliš velké sousto, mám pocit, že ona "roztahaná site-specifičnost" vstřebání textů spíše znesnadnila.
(zadáno: 25.1.2011)
Byl jsem dnes na derniéře, takže nemá smysl se moc rozepisovat, závěr (poslední scéna) sice divný, ovšem celkově jsem velmi rád, že jsem si tuto inscenaci nenechal ujít.
(zadáno: 31.12.2018)
Viděl jsem původní scénické čtení, v inscenaci je zachováno vše, čím mě text oslovil, oblečeno ve slušivý vizuální kabátek. Tohle je skutečná pohádka pro celou rodinu, děti okouzlí a rodiče si v ní najdou též to své.
(zadáno: 17.3.2014)
44,99% Podivná inscenace, jež sice nabízí jisté estetické kvality, ale přesto není jasné, proč se hraje na divadelním jevišti a ne na setkání anonymních alkoholiků.
(zadáno: 19.9.2016)
Velké divadlo na malém prostoru, tleskám Marku Němcovi, Agnieszce Páté-Oldak a Ivanu Acherovi, stejně jako hercům v čele s Davidem Punčochářem. Byť jde spíše o "pocitovku" a se samotným textem by se dalo naložit lépe/zajímavěji, tento důkaz, co vše se vejde do studia Švandova divadla, prostě stojí za pozornost.
(zadáno: 8.4.2013)
viz blog
(zadáno: 7.12.2011)
Jana Synková neskřehotala. A co pozitivního dál napsat? Znám člověka, kterému se to "docela líbilo".
(zadáno: 8.12.2018)
64,99 % Sečteno a podtrženo, Babičky podle mě trpí pokročilou formou nemoci bytostně autorských inscenací - absencí odstupu a z toho plynoucí vnitřní rozháraností. Na jedné straně jsou tak sice autentické, naproti tomu jsem ale měl problém je sledovat. Nicméně i tak to, co a jak říkají, stojí za návštěvu. Více viz blog.
(zadáno: 15.1.2015)
45% Už pro ten pocit. Jen pro ten pocit. Proč? Proč ne. Leda že by proto. Experimentálně ověřeno, že mě Petrželková Charmsem zvládne zabavit 40 minut. Posledních 15 minut repete Erroru, čekání na Godota (či kohokoliv, kdo by to uměl skončit, když režisérka ne). Ale stěžovat si můžu leda na sebe, věděl jsem, do čeho jdu, a právě do toho jsem šlápl, trest za hřích naděje v něco jiného přijímám. Ale nápadité to bylo, to jo.