Redakce

Jiří Koula

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1598)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 6.9.2013)
65% Nemůžu se ztotožnit s míněním zbytku redakce, že účelem této inscenace je "prostě pobavit". Naopak, odlehčený (a tedy zlehčující) tón v kontrastu se zachovaným Čapkovým apelem je poselství samo o sobě, nejvýrazněji přítomné v přednášce "co vydrží mloci" a závěrečné čecháčkovsky pštrosí scéně.

Jestliže Karel Čapek varoval mimo jiné před možnými důsledky přístupu "nás se to přece netýká", Ondřej Lážnovský poukazuje na jeho dnešní formu "chci se bavit a ne řešit vážné věci".

Přidávám se ale ke kritice "rozevlátosti" inscenace a jisté nedůslednosti.
(zadáno: 7.2.2016)
Diana Toniková se mi zcela jistě objeví v příští výroční anketě, tohle jen tak někde neuvidíte, více viz Óda na Dianu Tonikovou.
(zadáno: 3.1.2016)
Jak to může dopadnout, když Petr Kolečko napíše vánoční pohádku a režie se ujme Jan Frič? Rozhodně budete čekat "těžký úlet". Ten se bohužel nakonec objevil jen ve "vedlejších kategoriích", v základu jde totiž o dosti jednoduchý příběh pro opravdu malého diváka. Největším záporem této inscenace tak pro mě bylo příliš vysoké očekávání.
(zadáno: 1.1.2017)
Nadmíru šťastné spojení autorky dramatizace a režisérky Věry Herajtové s Divadlem D21. Hravá inscenace, v níž se pozoruhodně těsně propojuje dětský pohled s šedým dospěláctvím a nadpřirozenem, prostor se scénou, scéna s rekvizitami, rekvizity s herci, herectví s muzikálností, neotřelá interpretace ústřední postavy stejně jako řada divadelně realizačních překvapení... Až mi přijde škoda, že tuto krásu je možno zhlédnout jen párkrát kolem Vánoc.
(zadáno: 7.12.2011)
Ano, první půlka slabší, ale i ta měla atmosféru, jež mě prostě pohltila... A to je u tohoto projektu v tento čas přece to nejdůležitější.
(zadáno: 5.1.2012)
44,99% Těžko mi někdo vyvrátí tezi, že jediným smyslem této inscenace bylo "vytřískat z lidí zblblých vánoční atmosférou prachy". Nejkýčovitější kýč, triviální příběh nerozvíjející jedinou z nadhozených myšlenek, dost slabé písně dopsané pro tento muzikál... Ale Linda Rybová s Filipem Blažkem mi prostě sedli a oproti některým hrůzohrám v předešlém týdnu mě to vlastně ani moc neuráželo a hlavně nenudilo.
(zadáno: 17.3.2014)
64,99% Na jakýkoliv příběh obsahující prvek cestování časem a měnění minulosti číhá mnoho pastí, ani tato hra se jim nevyhnula, konkrétně "neřeší" provázané otázky kauzality a fyzického i psychického ztotožnění cestovatelů napříč skutečnostmi, přesněji je využívá právě tak, jak se to zrovna hodí. V tomto případě ale takové postřehy přenechám jiným šťouralům, protože jsem viděl vtipný a v závěru i dojemný příběh, sice jde o bulvár a užitý humor tuto škatulku neopouští, hercům bych taky zrovna ceny nerozdával, podstatné ale je, že mi vlastně nic nevadilo, na nedělní odpoledne ideální oddychovka.
(zadáno: 7.4.2014)
Viz můj komentář k Novým scénkám Felixe Holzmanna, jež nabízejí materiál v televizi neviděný, tento pořad naopak sestává z prověřené klasiky. Za vidění ovšem stojí oboje, pokud někde zahlédnete jméno David Šír, doporučuji tím směrem zamířit.
(zadáno: 9.1.2012)
Schmidova Ypsilonka v plné polní, (ne)herci vyskytující se na jevišti bez zjevného důvodu jen proto, aby po minutě pronesli nějaký vtipek, slovní hříčky servírované tak, aby došly každému stůj co stůj, výstupy, u nichž není jasné, zda jde o poloimprovizované jednání profesionálů či výsledek náhodných procesů... To vše pak korunováno opakovanými vtípky o Lábusově plynnatosti či žertíky "černý humor" či "černý pasažér" ve spojení s Maximem Mededou.

A samotná Twainova hra? Ta v tom všem tak nějak zanikla.
(zadáno: 7.12.2018)
84,99 % Inscenace, jíž si Kasha Jandáčková definitivně dobyla mé srdce. Na jedné straně zpracování dění kolem teroristických útoků v Paříži, naproti tomu poukázání na nahodilost lidského života. A také na fakt, že mezi černou a bílou se rozkládá nezměrný prostor šedé. Obsazení spíše nezkušených herců umocněné kontrastem zaangažování Jana Meduny zvýšilo autentičnost výpovědi. Bravo!
(zadáno: 4.12.2018)
Není pěkné tuto inscenaci označit jako Torpédo pro tebe 2, ale nemohu si pomoci, prostě je to tak. Oproti jedničce však Oskar Bábek napsal Richardu Juanovi Rozkovcovi a Janu Búrikovi rovnocenné role a obsadil je proti typu, což překvapivě docela funguje. Zůstalo rozebírání chlapské duše v tajemných kulisách, jednoduše přímočarý koncept, který se opět podařilo naplnit. Shrnuto, není to sice Torpédo, ale rád jsem to viděl.
(zadáno: 9.1.2012)
Pokud holdujete hravému pohybovému divadlu bez hlubšího smyslu, pak to asi může být pecka. Můj případ to ale není, mohu tak jen ocenit prozíravost, s jakou si soubor zvolil svůj název - tohle prostě byly takové veselé skoky (ač uznávám, že v podání některých účinkujících vskutku působivé).
(zadáno: 13.6.2011)
viz blog
(zadáno: 13.11.2011)
55% Inscenace, kterou si za týden nebudu pamatovat, na druhou stranu nemám nutkavý pocit zapomenout, takže vlastně úspěch.
(zadáno: 3.1.2016)
74,99 % Ano, hvězdou večera je nepochybně Václav Klemens, jeho číšník by si zasloužil samostatnou inscenaci. Přesto celek nevidím tak černě jako Jiří Landa, zaujal mě jak text, tak jeho realizace, byť by tempo mohlo být svižnější.
(zadáno: 18.3.2013)
Umím si představit, že za určitých okolností (k nimž bohužel pro mě nedošlo) by můj dojem z první části útočil možná i na padesát procent. Ovšem to, co se (ne)dělo po přestávce, snese srovnání s loňskými "majstrštyky" jako Jeppe z vršku či dokonce Ženy přežijí!. Osobně vřele doporučuji tuto inscenaci považovat za aktovku a na druhou půlku se nevracet, ostatně (ne)uzavřenost "příběhu" bude v obou případech srovnatelná. A dobrá rada nad zlato - přístavek stojí 199 Kč, což je i tak více, než si tento počin zaslouží.
(zadáno: 31.10.2011)
84,99% viz blog
(zadáno: 23.2.2011)
Hodnotit tuto hru měřítky běžných představení, asi by to bylo o dvacet procent níže. Ovšem zde není možno nevzít v potaz dimenze, jež běžně ignoruju, tohle byl prostě Zážitek.
(zadáno: 25.2.2012)
65% Chytře napsaná komedie s překvapivou pointou, co ale moc nechápu je, proč jsou mužské postavy vcelku plastické a ženské tak zoufale jednorozměrné.
(zadáno: 26.8.2013)
24,99% Neskutečně iritující inscenace, kde mi kromě Vendulky Křížové vadili úplně všichni účinkující.
(zadáno: 18.4.2014)
Kdyby prvotní velký třesk započal stejně "rozvážně" jako tato inscenace, dosud by byl vesmír blízko počáteční singularitě. Nicméně čekání (mající samo o sobě svoji hodnotu) se vyplatilo, Jakub Folvarčný do D21 přinesl tvar na hranici pantomimy, pohybového divadla a činohry, přičemž výsledek je pozoruhodně čitelný (a nápaditý a efektní co do emočního dosahu). A to vůbec není málo, doporučuju nenechat si tento kousek uniknout, možnost máte už jen 25. a 28. dubna.
(zadáno: 27.12.2014)
74,99% Co se stane, když se spojí Miloš Orson Štědroň s Janem Fričem? V Divadle Na zábradlí přesně to, co byste čekali, vznikne hudebně zajímavá sebeironizující inscenace, jež tančí zlehka a tak nějak mimochodem jí není nic svaté. Jo a je to o Havlovi, tedy ne že by na tom nějak záleželo.
(zadáno: 3.1.2016)
84,99 % Žena, muž a vše mezi nimi, dominance a submisivnost, tíživé erotično, text nutící vás několikrát přehodnotit průběžně se tvořící názor, bravurní herecké výkony... Co víc si přát? Inscenace, kterou byste si neměli nechat ujít.
(zadáno: 29.1.2020)
Má Massiniho text své kvality? Určitě, je to dobře odvedené řemeslo. Má je inscenace OLDstars? Bráno čistě divadelně jistě, kdybych posuzoval pouze tuto stránku a vnímal její časoprostor coby ryze fikční svět, dal bych 70 %. Ale sorry, o to v tomto případě fakt nejde, dávat prostor textu, který by mohl mít na titulní straně uvedeno "sepsáno podle notiček izraelského ministerstva propagandy", je prostě velký špatný, za to ta nula. Více viz blog.
(zadáno: 6.12.2018)
74,99 % Maxim Oweyssi a Maria Bláhová přesvědčivě ztělesňují Michala s Věrou - pár žijící jen proto, aby udělal dojem. A to v promyšlené koncepci Ondřeje Kulhavého, který tentokrát usedl do režisérského křesla (no, v rámci OLDstars spíše na režisérskou stoličku), baví mě, jak o inscenaci přemýšlí. Viděno dvakrát a snad bude ještě další šance.