Jiří Koula

Deset procent Michaele Kuklové za to, že se v tomto "projektu" snaží "kopat za divadlo".

75% Opravdu půvabný a působivý důkaz, že i dětské představení může mít úroveň a z dospělých zaujmout i někoho jiného než "maminy", jejichž intelekt se vlivem hormonů dočasně blíží možnostem jejich ratolestí.

viz blog

Kvůli Simoně Stašové bych si neodpustil hodnotit níže. Ovšem kvůli hře samotné rozhodně nemůžu dát vyšší hodnocení.

Kabaretní detektivka je trefné vymezení žánru, inscenace svižná, vtipná, sympaticky ujetá tak, jak to Jiří Ondra umí, přesto poučná a nabízející střízlivý pohled na Karla Havlíčka Borovského jako protiváhu k velkému jménu z hodin literatury.

44,99% Tolik jinde výborných herců v tak zbytečné inscenaci... Sdělení, že dnes stejně jako před tisíci let závisí osud "obyčejného člověka" na rozmarech mocných, je sice samo o sobě jistě možným nosným tématem inscenace dnešní doby, ovšem způsob, jakým zde bylo přežvýkáno, leda tak odradí i tu hrstku diváků, kteří si od "zlaté kapličky" ještě něco slibují.

84,99 % Viz blog.

84,99 % Od předlohy přes dramatizaci a chudou leč bohatě využitou scénu až k hereckým výkonům, v této inscenaci je prostě všechno dobře; ne nutně výjimečné či unikátní, ale rozhodně nadprůměrné. A navíc to všechno dohromady prostě funguje. Hledáte-li inscenaci pro puberťáky či ty z nás dospělejších, kteří nejsou přehnaně dospělí, pak vřele doporučuji, viděl jsem obě premiéry v H2O, viděl jsem reprízy na festivalech v Roudnici nad Labem i v Celetné... A těším se na další setkání.

74,99 % Inscenace, jež má atmosféru a pevně stojí na hereckých výkonech všech zúčastněných, sice neobsáhne předlohu a některé pokusy o začlenění dodatečných informací můžou vyznít rozpačitě, přesto však pro své klady za návštěvu rozhodně stojí.

Příběh cizince mezi lidmi, inscenace, jejíž bezesporu největší předností byl výkon Michala Balcara. Viděno ve Strašnicích, na Stalinu to zdá se byl ještě silnější zážitek.

Útvar, který snad mohl být intimní výpovědí hereček, skončil kdesi v temných útrobách Poláškova batohu.

84,99 % Viděl jsem dosud tři inscenace tohoto textu. Sám o sobě je dobrý, ovšem Jan Horák ho svou interpretací posouvá na zcela novou úroveň, budete-li mít možnost tento malý klenot někdy někde navštívit, rozhodně neváhejte.

Dvouhodinová inscenace je docela darda, zkrácení by jí prospělo. Na premiéře místy nebylo slyšet zpěv herců a dost nejistá byla manipulace tučňáků s kufrem, což by byl vítaný komický prvek, kdyby nebylo vidět, že to není záměr.

44,99% Je příhodné, že se inscenace hraje ve zkušebně, jde totiž o pokus zjistit, zda se dá nepříliš zajímavá korespondence přetavit v zajímavé drama... Můj verdikt je, že pokud ano, tak zde se to neprojevilo.

Vezmeme-li v úvahu že jde o amatéry, je výsledek vlastně překvapivě solidní.

Jemnější rozvedení úsloví "Jste to, co jíte." Ačkoliv ústřední myšlenka vůbec není marná, jejímu rozpracování něco chybí... Ale možná jsem jen nepronikl dostatečně hluboko.

Jinak tradičně výborní Nataša Burger a Andraž Polič, Vladislava Kužílková vcelku drží krok, ale přiznám se, že mi úplně "nesedla".

Drama o ženě, jež nikdy nedostala šanci... Klobouk dolů před Veronikou Divišovou, její bezprostřední přirozenost je naprosto odzbrojující.

Zajímavé pro mě bylo i zjištění, že Veronika Žilková zvládne obstojně "utáhnout" vážnou hlavní roli, o to smutnější mi připadá její účinkování v Morávkově Cyranovi.

64,99 % Zeď jako opora, zeď jako překážka, zeď jako ochrana, zeď jako omezení, na zeď se píšou vzkazy, u zdi se umírá. Mozaika tanečního ztvárnění asociací slova zeď, zajímavá podívaná, jenže... Co z toho?

viz blog

65% Černá komedie o lidské tragédii. Co chceme? A co pro to jsme ochotni udělat? A stojí to vůbec za to? Ač se titul i anotace upínají k malíři, nejde o hru o jednom muži, ale o trojúhelník, trojnožku, jež by bez kteréhokoliv opěrného bodu pozbyla smyslu. Dobře odvedená práce od všech zainteresovaných, únik od předvídatelnosti v cílové rovince, atributy dobrého divadla... Pouze dobrého.

Je možno napsat k této inscenaci ještě něco originálního? Ani se o to nebudu snažit, prostě zajděte do Dejvického divadla a bavte se.

74,99% V Divadle Komedie vybudovaná temná středověká atmosféra mě pohltila, souboj fanatismu a svobody je pak nadčasové téma, jež (bohužel) zřejmě nikdy nepozbude významu.

viz blog

Přiznaná vykrádačka několika filmů, jež sice nepřináší nic nového, leč přesto není nezajímavé ji zhlédnout.

44,99 % Viděl jsem příbramskou inscenaci a fungovalo to, text mi přišel zdařilý, proto jsem vyrazil na Komorní Fidlovačku. Ovšem Mikoláš Tyc DiPietra prostě zabil, což je svým způsobem pozoruhodný výkon.