Jiří Koula

viz blog

64,99% Hádat na začátku neslyšitelné repliky Kristýny Leichtové z reakcí Marka Adamczyka byl neobvyklý zážitek, přehlušení obou reprodukovanou hudbou později chápu jako režisérskou zlomyslnost. Souhlasím i s výtkou Jiřího Landy na adresu nevěrohodnosti textu. Přesto ale inscenaci považuji za přínosnou, důvodem však není režie Adama Krause, ale kvality hry (vtip a reflexe dneška), které se prosadily jemu navzdory.

75% Inscenace, která mi dlouho unikala, ale nakonec jsem ji ještě stihl. Rozhodně nelituju, dle návodu jsem nechal mozek ve foyer a nechal ji na sebe působit. A dámy a pánové, byla to jízda!

64,99% Kdybych se po dvaceti minutách odešel občerstvit na bar a vrátil se až na druhou polovinu, viděl bych kandidáta na divácký megahit, černou komedii spějící k působivě dramatickému závěru. Ač zpětně uznávám, že oněch "přeskočitelných" čtyřicet minut má svůj smysl, ten pocit s blížící se přestávkou narůstající apatie už mi nikdo nevezme. Takže rada pro případné diváky uvažující, zda to v polovině vzdát: Vydržte, bude (výrazně) líp.

viz blog

Viděno poprvé ještě před koronténou, příliš nezaujalo... Viděno podruhé teď v Roudnici... Pecka! Čemu věříme? A jak to ovlivňuje naše životy? Vyrypajev si pohrává s divákem, postupně odhaluje, co samy postavy nevědí, Kulhavý našel dobrou formu, herci mě bavili... Jo, tohle bych si dal i potřetí.

74,99% Muž se ženou, žena proti muži, žena v muži, muž v ženě... Nejsem schopen vyjádřit, co jsem vlastně viděl, převést pohyb do slov vlastně ani není žádoucí. Rozhodně mě však choreografie Lucie Kašiarové baví.

Jiří Havelka je prostě kouzelník, úkol vystavět inscenaci na speciální teorii relativity tak, aby byla zábavná a přístupná širokému publiku, by leckomu zlomil vaz, zde však nezbývá než konstatovat úspěch. A zmínit samozřejmě musím i soumága Dádu Němečka, závěrečný obraz je výtrysk čiré geniality.

54,99% viz blog

54,99% Inscenace palčivě ukazující limity fyzického divadla, některá témata lze prostě mnohem účinněji vyjádřit slovem (což je o to názornější, že i to je zde přítomno). Pro jednu scénu však stojí za to vydržet zbytek.

35% Jedno veliké nepochopení. Autor v předmluvě přiznává, že text je polotovarem, který si mají inscenátoři dodělat, tato je na začátku divákům promítnuta... Tak proč se realizátoři touto výzvou neřídili? Možná příliš souzněli se sdělením hry a práce na inscenaci se tak prolnula s bezvýchodnými životy jejích postav.

Tak jako neocením nápad umělecky ztvárnit nudu tím, že vytvořím nudnou inscenaci, nepovažuji ani za správnou cestu zobrazit pocit existenciálního chaosu bez naděje na záchranné lano skrze chaotickou inscenaci, jež se ničeho nedrží.

75 % Mé komentáře k povedenějším inscenacím Komorní činohry vypadají podezřele podobně, jenže tato scéna má jasný recept na úspěch, který je v Irské kletbě výjimečně názorný: výběr silného textu, který je bytostně divadelní a zároveň má smysl, souhra herců schopných přesně vystihnout své postavy a režie Jiřího Bábka, jenž funguje spíše jako dramaturg a herce vede primárně k patřičnému vyznění textu. Ale abych zmínil něco konkrétního, velmi mile mě překvapil Radek Valenta jako drsňák (aspoň navenek). No, tohle je vlastně další rys KoČky, herci přesvědčiví v pro ně nezvyklých polohách.

Tři hodiny ruské nudy. Štěpán Pácl je možná miláčkem kritiků, já jeho klady ale nejspíše nikdy neocením.

54,99 % Komu tuto inscenaci doporučit? Asi středoškolákům, kteří se tak s Bulgakovem seznámí zajímavější formou, než je odstavec v učebnici. Budu-li však vážit tuto inscenaci jako určenou pro širší publikum, mezi klady započtu herecké výkony a scénu (zkoumání ústřední kovové konstrukce mi zkrátilo nejedno hlušší místo), na opačnou stranu pak text/dramaturgii/režii, on je to opravdu divadelní dokument s důrazem na dokument.

74,99% Má to být brak a je to brak. Atypická inscenace plná vtipných nápadů, pokleslá rozhlasová hra vznikne před vašima očima v přímém přenosu, zážitek, který rozhodně stojí za pozornost.

54,99 % Takový ten pocit, když jasně vidíte, co chtějí tvůrci sdělit, ale samotná forma sdělení už tak jasná není. Nakonec jsem tak rád, že jsem se zúčastnil reprízy, během níž selhala technika a publikum bylo na chvíli odveleno na bar, to bylo milé rozptýlení.

84,99 % Proč vyrazit na inscenaci Já, Diagnóza spolku +- VeDvou? Protože je vtipná, dojemná, hravá, promyšlená, upřímná... a nabízí něco, co jinde těžko najdete. Více viz blog.

55% Vcelku sympatický komorní "kytarový" muzikál trpící ovšem jednou zásadní slabinou - celou první polovinu se ostatní postavy chovají, jako by Francois byl opravdu znamenitý básník, jenže nějak chybí jakýkoliv důkaz. Martin Písařík se tak svým způsobem dostává do stejné bubliny jako Tereza Voříšková v Lulu, ač v jeho případě bude chyba jinde.

Na jedné straně obdivuhodně vyvážený pohled na otázku bratří Mašínů (a pokud někdo tvrdí, že nikoliv, ať si nejprve důkladně rozebere, na základě čeho si to myslí), na druhou stranu pak zajímavá analýza manipulace s fakty a procesu tvorby názoru.

Strhující Miloslav König, kterému obratně kryje záda Nataša Mikulová, zpověď dnešního muže, inscenované čtení zde je záměrnou divadelní formou, která textu přesně padne, byla by škoda snažit se to jakkoliv dotáhnout. Viděno poprvé a pokud Rubín dá, tak ne naposled.

Nemohu hodnotit níže, protože mě to vlastně bavilo. Problém ale možná je, že by mělo jít o inscenaci pro děti a ne pro mě.

65 % Pro mě herecky převážně zdařilá inscenace Wildovy hry s potřebným tahem na branku, kterou však zbytečně degradovaly některé režijní výstřelky. Více viz blog.

Neskutečně procítěná inscenace, Marek Menšík na Hrad! Vlastně ne, jen ať dále hraje divadlo radši na jevišti. Viděno zatím jen dvakrát a pokaždé ukápla nejedna slza, tohle nelze nemilovat. Inscenace je prý určena dětem, ale přijde mi, že je jí pro ně škoda.

Komedie z amerického zapadákova? Chyba lávky, to je jen úvodní maska, jež je postupně odložena, aby se vyjevilo mrazivé drama. Režie trochu "ujetější", než je u Jiřího Bábka obvyklé, ovšem tento text přesně takové rozvolnění potřebuje k vytvoření dostatečné komediální protiváhy k tragickému vyznění.