Redakce

Jiří Koula

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1598)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 15.8.2012)
Lehce rozvleklé... A poněkud přespříliš na efekt. Ale bavil jsem se, to můžu říct.
(zadáno: 26.8.2013)
Inscenace, jež v prvních minutách udá tempo a náladu, aby následujících dvě a půl hodiny na těchto naprosto nic nezměnila. Ano, je to milé, klidné, pohodové, příjemné... A stejně jako kolega Pařízek nevím, proč bych to měl komukoliv doporučovat, divadlo by dle mého mělo nabízet více než krácení dlouhé chvíle.
(zadáno: 3.1.2016)
64,99 % Začalo to slibně a já se těšil, že Jan Mikulášek v Dlouhé zopakuje svůj úspěch Lásky a peněz. Jenže ve druhé půli se utrhl ze řetězu a jeho nespoutané skotačení mě začalo nudit. Argument, že Mikulášek předvádí, co vše dnes na jevišti projde, neberu, alternativnější scény už hranice posunuly tak daleko, že by musel Mikulášek hodně přitvrdit, aby se jim aspoň přiblížil.
(zadáno: 26.8.2013)
Fungující paralela mezi Mayovým příběhem a událostmi našich časů s poselstvím, že se dnes už sotva můžeme uchýlit k romanticky ostrému dělení na dobro a zlo. Jo a taky skvěle zahraná značně zábavná inscenace (kde však humor nezastíní poselství).
(zadáno: 7.12.2018)
65 % Sympaticky ujeté ztvárnění všem známého příběhu, dění kolem Terezy Volánkové se vyplatí sledovat.
(zadáno: 26.8.2013)
64,99% Možná za to mohla zvláštní konstelace hvězd, možná nezvykle silné sluneční erupce, ale já se při tomto představení konečně bavil "tradiční Ypsilonkou". A to opravdu není málo.
(zadáno: 7.12.2018)
VIP - Mime Prague  80 %  Tip Jiří Koula
84,99 % Radim Vizváry je prostě čaroděj. Vnější i vnitřní pohled na slávu, na to, co přináší i bere. Hodinové vyprávění bez jediného slova, vtipné i mrazivé. A dojde i na magii!
(zadáno: 28.2.2011)
viz blog
(zadáno: 17.3.2014)
55% Dobře udělané školní představení aneb nejsem si úplně jistý, proč tuto hru dnes inscenovat takovým způsobem, snad leda jako seznámení středoškoláků s Čechovem. Jistě, Višňový sad by šel interprerovat tak, aby rezonoval s dneškem, tuto práci však tvůrci nechávají na divákovi.
(zadáno: 26.8.2013)
25% Stejně jako Pavel Širmer neupírám této inscenaci zajímavost nezvyklého pohledu, oním "jistým přínosem" si už nejsem tak jist. I když, tím, že Jan Frič odkazuje na zlatou éru Divadla Na zábradlí, vlastně celkem dobře ilustruje úpadek této scény v posledních letech, kterýžto nachází odraz v závěru Čechovovy hry. Nedostavuje se ale smutek a nostalgie, nýbrž úleva z končícího trápení a naděje, že nové bude lepší.
(zadáno: 26.8.2013)
54,99% Pro mě "jen další mikuláškovina", v níž jsem si tentokrát nenašel nic navíc.
(zadáno: 19.9.2016)
74,99 % Pro mě jednoznačně (zatím?) nejlepší strašnický site-specific, Ondřej Novotný napsal text, který se sice vyjadřuje k lecčemu, ale drží pohromadě, Michal Hába ho zvládl ukočírovat napříč lokacemi, herci si své role užívají naplno a kontinuálně. Přesto mě zamrzel závěr, přiznání bezvýchodnosti angažovaného divadla ("přesvědčujeme přesvědčené") je sice o krok dále než naivní víra, ale je to laciný bod za upřímnost, který nic neřeší. Sám však nevím, co více by se dalo dělat.
(zadáno: 28.9.2021)
85 % Tak tohle je přesně důvod, proč OLDstars miluju. Zajímavý text u nás neznámého slovinského autora, mrazivá studie, jak si jeden člověk může podrobit jiné z příčin v základu osobních, ovšem v kontextu systému... Solidně zahrané a Tomáše Harta si pro jeho Vladimíra přidávám do sbírky svých divadelních miláčků.
(zadáno: 3.1.2016)
Nešťastná inscenace, pokus o skloubení Shakespearova Macbetha s pohledem na Vladimira Putina (či moderního diktátora obecně), který ale tak docela nevyšel, nejvýraznější je právě ona snaha. Ovšem nemohu popřít, že vizuálně jde o inscenaci působivou.
(zadáno: 26.8.2013)
44,99% Kratochvílův text je sice komplikovaně strukturovaný, leč ve výsledku pochopitelný. S tím se Dodo Gombár nehodlal smířit a zahustil jej prvky, jež podle mě neslouží předloze, ale naopak odvádí pozornost od Kratochvíla ke Gombárovi.
(zadáno: 27.12.2014)
Mně to "psycho" prostě nějak nevyznělo... A bez toho se to celé sesypalo, audiovizuální ilustrace "běžela naprázdno" a pak jsou tu výtky z komentářů kolegů. Výsledkem tak pro mě byla "uhlazená nuda".
(zadáno: 3.1.2016)
Ale jo, vcelku využitá příležitost mladých hereček (a herců) si vyzkoušet divadelní práci, divácky nikoliv nezajímavý počin, který mi ale v mysli příliš neutkvěl.
(zadáno: 6.9.2013)
74,99% Sedm žen, sedm příběhů, sedm pohledů na ženu samotnou i ženu ve vztahu k muži s obdivuhodně vyváženým a "genderově férovým" přístupem. A k tomu (mnoho)tvárná a přesto svá Nataša Burger, já odcházel spokojen.
(zadáno: 1.5.2011)
Kristus sestoupil na zem, aby spasil ty, které sice vidíme, ale jejichž životy nás nezajímají. Příběh, který se nikdy nestal, zejména proto, že neexistuje svědectví nikoho, komu bychom chtěli věřit.
(zadáno: 19.9.2016)
Zcela souhlasím s veškerou chválou na formu, duo SKUTR vybudovalo krásný a působivý divadelní časoprostor, v němž souzní téměř všechny složky... Jediná "drobná" výtka je, že je vlastně úplně jedno, že se v něm zrovna odehrává Vojcek, o Büchnera tu vůbec nejde, stejně tak by se tu mohlo odvíjet deset jiných příběhů obsahujících "šílenství jedince i světa".
(zadáno: 3.4.2016)
viz blog
(zadáno: 17.3.2014)
Zjevení. Opakovaně jsem četl o tom, že kořeny českého divadla leží v lidové tradici, chyběl mi však přesvědčivý důkaz. A toho se mi konečně dostalo, Vojna v Disku propojuje bezelstně prostou poezii českého venkova s rafinovanou hudbou, choreografií a recitací, čímž vzniklo dílo, v němž spolu koeexistují a zároveň se obohacují přirozená i syntetická složka, slovesný i jevištní substystém. Ač by se dalo nalézt nemálo nedostatků, je i tak Vojna inscenací, kterou by měl vidět každý, kdo se zajímá o divadlo.
(zadáno: 9.10.2011)
Inscenace s na Ypsilonku překvapivě inteligentním a nevtíravým humorem poskytující poměrně komplexní náhled do divadelního zákulisí s okamžiky zábavnými i vážnými, navíc důstojně zahraná. Pro mě jednoznačně vrchol tamější produkce.