Redakce

Lukáš Holubec

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (736)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 11.9.2016)
Hru Igora Bauersimy, jež vznikla na základě skutečné události, kdy se mladá Rakušanka a jen o něco málo starší Nor přes internet domluvili na společný výlet na skálu nad norským fjordem a společným skokem ukončili své žití, nastudovali v Oldstars působivě. M. Satoranský hraje mladého, lehce zmateného floutka pomalu s dětskou přesvědčivostí, oproti tomu je složitost a tajemnost druhé postavy ještě více umocněna jejím rozložením mezi tři herečky, které se výtečně doplňují. Vzájemný kontrast se tedy podařilo uskutečnit. Do textu se chvílemi vloudí i humor, což trochu odlehčuje naléhavost situace.
(zadáno: 8.9.2016)
Ač se hra může navenek tvářit jako laciná francouzská fraška, jichž se děsím, velmi brzy jsem najel na příjemně uvolněnou atmosféru, kterou herci skvěle vytvořili. Menší nedorozumění, které postavy rozdělí, vznikne hned na začátku. Následně pak sledujeme, kam až tato drobnost dojde. Počáteční faux pas se však začne ubírat neudržitelným směrem, což přináší velký prostor pro vtip. Jde o to, jak toho využijí herci. A nutno dodat, že každý si se svoji postavou nejen pohrál, ale vznikla ta správná společná chemie, což oceňuji nejvíce, protože to z celé inscenace dělá skutečně jedinečnou zábavu.
(zadáno: 8.9.2016)
Bartlletův text o manželském páru, jenž vyřeší svoji bytovou a zároveň životní situaci uzavřením se do obydlí, kde sice finančně nestrádá, ale je atrakcí a živým cílem pro bohaté střelce, je sám o sobě mrazivě aktuální. Martin Satoranský režisérsky skvěle podchytil současný pohled na svět skrze ekonomické měřítko a zvolil odměřené vztahy mezi postavami, z nichž zaujme především Ondřej Kulhavý. Velmi nápaditá je také scéna (viděno však venku). Příběh graduje příchodem dítěte v roztomile plachém podání Anežky Šťastné. Přijďte se podívat, kam až dokážeme zajít ve světě, který se nepříjemně blíží.
(zadáno: 3.8.2016)
Na rozdíl od kolegů spojitost se Zakázaným uvolněním tolik nevidím (ano, tři herečky x tři herci, obě hry hrané na baru). Padesátka však v originálnějším prostředí, čímž myslím horskou chatu a vztah k horám, řeší samozřejmě přes těžko uvěřitelnou zápletku a skrze svérázný humor Petra Kolečka vztahy v rodině. Nejčastěji otec x syn. Především pak zajímavý problém otcových nadějí vkládaných do syna. Možná by neškodilo ještě více zabřednout do "vážna", ale pochopitelně byla inscenace zaměřena především na využití komediálního talentu všech tří protagonistů. Ten byl dokázán mírou dostatečnou.
(zadáno: 2.8.2016)
Příjemné, vtipné, svěží, pro trampy jistě nostalgické putování ve výborné režii Jana Friče. Trochu mne mrzí, že neměl více prostoru Jiří Štrébl, který by mě snad ve vteřině donutil si zabalit USku a vyjet si někam do Prokopáku. V ústřední dvojici hraje Lukáš Příkazký skvěle lehce ušlápnutého a nadšeného trampa. A musím zmínit i Davida Oupora, který zajišťuje živou hudbu, díky které se cítíte skutečně jako v lese, což umocňuje i nápaditá výprava a vhodné pomůcky. Pokud se chcete něco přes hodinku pobavit u chlapského přátelství, ve kterém je láska, zrada i vystřízlivění, vplujte do Rubínu.
(zadáno: 1.8.2016)
Režisér Jan Frič pojal Oblomova ze současnosti. Řekl bych, že to byla správná volba. Z Oblomova zbylo vlastně jediné, Oblomovština, která byla, je a bude. Bohužel mi přišel Jiří Vyorálek až příliš excentrický, takže například ve scénách s Leošem Nohou, které patří k tomu nejlepšímu, cítím Oblomovštinu spíše z postavy Leoše Nohy. Dost nevyrovnané výkony jsou mezi ostatními. Příjemně překvapí Johana Matoušková, skvělá je Magdaléna Sidonová. Mužské postavy naopak tak přesvědčivé nejsou. Nicméně plno režijních nápadů a celá myšlenka, jež byla sdělena, dělají z této inscenace zajímavý počin.
(zadáno: 2.6.2016)
Myslím, že by si beatnici zasloužili daleko svižnější, údernější, uvolněnější pojetí a ztvárnění. Režie však vsadila na pomalejší a chvílemi unavenější tempo. Zdaleka ne každá myšlenka Jacka Kerouaca byla dostatečně srozumitelně interpretována. A přestože si v ústřední roli Jan Grundman počínal poměrně suverénně, ještě o něco více nad ním vyčníval vynikající Jan Lepšík jako Cody (Neal Cassady, kterého Jack Kerouac ztvárnil v několika svých románech). Škoda, že se trochu více neškrtalo. Mohla vzniknout velmi zajímavá inscenace, takhle svůj potenciál naplno jistě nevyužila.
(zadáno: 2.6.2016)
Horanského Mundstock je na jedné straně příjemně podmanivá, pohybová, hudební, choreograficky nápaditá hra, ve které Vojtěch Dyk bezesporu vyniká. Na druhé straně tím však trpí to podstatné. Fuksův mimořádný text. Jeho sdělení skrze Dykův suverénní projev vyznívá absolutně jinak, než v předloze. Ztrácí tak kouzlo Fuksova zvláštního pohledu na židovský odsun. Nad průměr však představení vytáhne osvědčené ženské duo z Pařízkovy zaniklé Komedie. Především v závěru dostanou dostatek prostoru ukázat, že na ně bylo vsazeno správně. Bohužel tak až na konci se trojice účinkujících konečně sehrává.
(zadáno: 8.5.2016)
Mladý básník P. Hlavsa se nechal inspirovat texty Melvilla, Vila-Matase a především Pessoa. Přimíchal k tomu něco ze svých básní, a vzniklo z toho zajímavé představení pod taktovkou L. Ferenzové. Každý si ze hry jistě odnese něco jiného, ale mě nejvíce zaujaly myšlenky, které má každý tvůrce ve své hlavě v nekončící noci ve svém osamění. Zajímavě do děje vstupuje J. Kozubková jako autorův výtvor (zvláště oceňuji příjemný zpěv). Výkon J. Šmída mi chvílemi přišel trochu nevyrovnaný, ale možná to je tím, že měl vedle sebe jako vždy skvělou Anitu Krausovou, jejíž postava dávala celé hře smysl.
(zadáno: 2.5.2016)
Autor s jasnou vizí, přemýšlivý režisér, "Damácké maso" v ústředním páru, ale hlavně Tomáš Kobr, který tuhle inscenaci táhne. Jako je správný barman duší podniku, je výkon Tomáše Kobra tím, co budete hltat necelou hodinku a půl v Rubínu. Nicméně i samotný text je napsaný zajímavě, zvlášť pokud máte ve své minulosti určité škraloupy, což máme snad všichni. Režisér si se scénou pohrál také nápaditě. Trochu mě mrzí, že Bořek Joura a Johana Matoušková ještě mají určité nedostatky, možná chybí zkušenosti, ale i přesto drží inscenace celkem pohromadě a po konci nezbývá, než si připálit Camelku...
(zadáno: 22.2.2016)
Co se mi jeví na této inscenaci povedené je dozajista scéna, celková atmosféra, vhodné vytažení důležitých témat, která do tohoto kusu Shakespeare vtěsnal a samozřejmě perfektní herecké výkony. U mě na prvním místě Davida Novotného, ale také Jaroslava Plesla, Miroslava Krobota, Martina Myšičky, Lenky Krobotové. Přesto mi celá hra přijde natolik archaická, že mi schází to hlavní, a to je vtažení do děje. Příjemná inscenace, která by třeba v jiném divadle neuspěla. Nicméně já jsem zvyklý z DD odcházet více zamyšlen nebo ovlivněn. Inu, pohádka.
(zadáno: 11.2.2016)
Hra krásně zapadá do dnešního nepřehlédnutelného výrazu Zábradlí. Její výraz je možná dosti podobný hrám Buržoazie a Požitkáři, přestože režie se tentokráte ujal Rastislav Ballek. Bohužel právě režisérsky se mi chvílemi inscenace jeví nedotažená a kvalit Buržoazie a Požitkářů dle mě nedosahuje. Na jevišti se potká téměř celý soubor a ta souhra je vidět. Výborný je Jakub Žáček, Miloslav König, Jiří Ornest. Nicméně prostředí nemocnice bylo zvoleno skvěle a myslím, že většina diváků si své oblíbené scény najde. Já také. Být to jinde, tak velmi nadprůměrné. Zábradlí už ale má laťku trochu výše...
(zadáno: 25.11.2015)
Studio Hrdinů připravilo další poměrně těžký literární text. Inscenovat zápisky je nesmírně náročné. Přirozeně není jednoduché a zřejmě ani cílem vytvořit dějovou linku. Jde o sdělení myšlenek R.M.Rilkeho, což se povedlo jednak správným výběrem z textů, a jednak projevem hlavní postavy, kterou skvěle ztvárnil Ivan Lupták. Nastolená cesta Studia Hrdinů pokračuje dále, a tak i v této inscenaci nalézáme chutný koktejl ze zajímavého textu, charismatického herectví a experimentální vizuální stránky. Možná by hře a textu samému více pomohlo, kdyby byl na scéně samotný Ivan Lupták.
(zadáno: 21.9.2015)
(zadáno: 21.9.2015)
(zadáno: 21.9.2015)
(zadáno: 21.9.2015)
(zadáno: 21.9.2015)
(zadáno: 21.9.2015)
(zadáno: 21.9.2015)
(zadáno: 21.9.2015)
(zadáno: 21.9.2015)
(zadáno: 21.9.2015)
(zadáno: 21.9.2015)
(zadáno: 21.9.2015)