Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1134)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Sázka na jistotu. Brouk v hlavě je typická komedie plná záměn a zvratů, která ale v režii Lídy Engelové ani neurazí ani nenadchne.
Divácky velmi oblíbená komedie postavená na jednoduchém motivu - diváci se aktivně účastní hledání vraha. Inscenace klade značné nároky na herce, kteří musí být schopni hbitě improvizovat. Zvláštní zmínku si zaslouží Petr Dohnal, který se v roli detektiva stává moderátorem celého představení.
Pardubické divadlo tímto kusem opět dokázalo, že se v muzikálové branži cítí jako doma.
V současnosti nejreprízovanější hra na repertoáru VČD je taková, jak se od ní očekává - tzn. divácky vděčná, ovšem nesklouzávající k podbízivosti.
Dost složité na zhodnocení - vlastně tomu nelze příliš vytknout, ale na druhou stranu Perikles není hra, která by měla šanci na diváka nějak hlouběji zapůsobit.
Tak herci se sice snaží, ale tahle Mrštíkova prvotina je asi pozapomenuta právem. Děj se nepodařilo aktualizovat a v dnešní době už rozhodně nikomu nebude připadat šokující, ale spíš vyčpělý.
Velmi povedená adaptace. V hlavních rolích září Pavla Tomicová a Filip Richtermoc.
Jedna z nejlepších a zároveň nejsilněji působících inscenací, které jsem měl možnost v divadle vidět. Nechybí jí nadhled a humor, ale zobrazuje hlavně temné stránky lidské povahy. Herecký koncert Jana Grygara a Zdeňka Dvořáka, ale i ostatních pánů porotců.
Není to žádná sranda k popukání, spíš se jedná o zajímavě rozehranou moralitku, jejíž největší předností je komediální potenciál Bedřicha Výtiska v hlavní roli.
Ideální manžel se v BRně příliš nepovedl. Některé režijní nápady úplně pohřbily Wildeův skvělý konverzační humor.
Zajímavý počin, který sice nehodnotím tak kladně jako kritici na pardubickém Grand Festivalu smíchu, ale rozhodně musím uznat, že ta inscenace má něco do sebe. Označení komedie by možná bylo trochu zavádějící - je to typický Gogol, takže spíš tragikomedie. Za nejpovedenější považuji závěrečnou pasáž s monologem Michala Dlouhého.
Velmi zdařilá inscenace plná vkusného humoru, ale i trochu nostalgické atmosféry.