Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1140)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Celkem příjemná divadelní jednohubka, která trochu pobaví a trochu přinutí k zamyšlení. Celkem zajímavé jsou některé herecké výkony (M.Sláma, K.Apolenářová)
Výkon Báry Hrzánové je sice úctyhodný, ale jinak jsem se při sledování této inscenace opravdu příliš nebavil (barozdíl od drtivé většiny ostatních diváků). Hrdý Budžes má sice nějaké světlé momenty, ale jsou často zabity prvoplánovým estrádním humorem (nejčastěji založeném na fyzické komice a otřepaných komunistických klišé, které už zparodoval kdekdo, takže už jejich parodování začíná být dost vyčpělé).
Velmi povedená inscenace. Škoda jen některých zcizovacích prvků, které nezafungovaly, tak jak měly.
Jeden z těch opravdu silných divadelních zážitků. Petr Gazdík v roli Jeana Valjeana ohromuje svým hlasovým rozsahem. Naprosto vynikající je scéna Christopha Weyerse, která není zbytečně okázalá, přesto dokáže diváka přenést do Paříže v neklidném roce 1832.
Výjimečná inscenace, která se opírá jak o skvělé herecké výkony, tak o mimořádně silný text. Jedná se o hru, která je vtipná, ale zároveň velmi krutá. Už dlouho jsem neviděl hru, která by se tak precizním způsobem dokázala vyrovnat s problémy současného světa.
Udělat detektivku jako grotesku je zajímavý nápad, ovšem režisér Mikulášek se tím ochudil o napětí a hororovou atmosféru, kterou umí Agatha Christie vystihnout výborně.
Neprávem opomíjená hra, která dostává v režii Hany Burešové navýsost aktuální rozměr, ale funguje i jako historická freska. Výborné herecké výkony podali Erik Pardus i Igor Ondříček.
Přiznávám, že naprosto nechápu, co chtěl tímto paskvilem režisér Martin Čičvák říct. Ale pokud někoho zajímá, jak vypadá modernizace Antigony, ve které se zpívá We are the champions, Morituri te salutant či Já jsem kovboj z Oklahomy, nebo kde si Antigona před Kreóntem stahuje kalhotky, tak je to inscenace přesně pro něj.
První premiéra jubilejní sté sezony se VČD povedla. Téměř tříhodinové představení rozhodně nenudí - má napínavý děj, ale pokládá i závažné otázky.
Kytice je stále dobrá, jen Jiří Suchý už k sobě nenašel ty správné herce, a tak nade všemi svým výkonem vysoce ční.
Tahle hra má problém v tom, že už ze své podstaty musí být hrozně statická. A já mám osobně radši živoucí divadlo.
Velmi povedené, plné improvizace a někdy až odzbrojujícího humoru. Některé scénky(př. Macbeth, Troilus a Kressida) se sice nepovedly tak jako jiné (Othello, Shakespearovy komedie), ale celkově se jedná o velmi chutný Big Mac.
Slušná komedie, jejíž největší devízou je nápad nechat ji kompletně celou odehrát ve tmě. Jinak byste si na ni totiž už za týden nevzpomněli, protože se velmi podobá tuctu dalších komedií.
Pardubickému Chicagu nelze skoro nic vytknout, ale osobně mám trochu problém s kabaretní formou, která mi poněkud vadila už u stejnojmenného filmu. Po hudební stránce ale rozhodně jeden z nejlepších muzikálů - prostě ALL THAT JAZZ!