Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1134)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 5.3.2020)
Tento výklad Ibsena mě bohužel zcela minul. První část (zhruba 45 minut) se odehrává téměř mimo dohled diváků, kteří mohou dění sledovat jen jako projekci. Proč? Není divadlo nejzajímavější právě kontaktem diváků s herci? Pro mě osobně tedy ano. Druhá půlka už je sice klasičtější, ale ukazují se tam zřetelné limity dekonstrukčního přístupu k textu. Motivace a jednání postav jsou velmi těžko pochopitelné. Tvůrci v Eyolfovi kladou divákům spoustu zbytečných překážek, které je potřeba při vnímání díla překonat. (více v článku na blogu)
(zadáno: 8.12.2018)
Viděno v TV záznamu.
(zadáno: 27.6.2015)
Bohužel s touto inscenací jsem se zkrátka "nepotkal" (třeba je to tím, že jsem v dětství nikdy netoužil být popelář :D). Největší problém vidím ve slabém libretu, které přetéká těmi nejprvoplánovějšími fórky. Bohužel ani ty místa, ve kterých se inscenace snaží o nějakou výpověď, nevychází o moc líp, těžko skrývají svou banalitu. Celé to naštěstí zachraňují herci, kteří jsou skutečně dobří a umí si poradit s nadsázkou a absurditou, ve které je inscenace vedena. Nejlepší mi přišli R.Jašków a P.Děrgel. (více v článku na blogu)
(zadáno: 27.1.2015)
Chápu, proč takovou inscenaci studenti nastudovali a kdybych byl uměleckým šéfem nějakého divadla, jásal bych radostí, že můžu takhle dopodrobna prozkoumat během 90 minut herectví tolika mladých umělců. Pro studenty herectví a příbuzných oborů to možná bude podnětná inscenace, pro běžného diváka se jedná o naprosto nestravitelný a zbytečný počin. Každopádně herci JAMU jsou talentovaní, nejvíce se mi líbili B.Nesvadbová a J.Svoboda.
(zadáno: 3.2.2014)
Tohle se hodně nepovedlo. Na chebském Mráčkovi se ukazuje, jak obtížné je převést oblíbený film na divadelní prkna. Tvůrci nezvolili žádný vlastní jazyk, jen otrocky ilustrují filmový scénář, ale bohužel jim nedochází, že zákonitosti divadla a filmu jsou hodně odlišné. Přísnější měřítka snese snad jen scéna Karla Čapka. Přestavby se inscenátoři rozhodli zpestřit hudbou, která sice není úplně špatná, ale doplňují ji zcela tristní texty. 25%
(zadáno: 15.11.2012)
S touto inscenací jsem se naprosto minul. Základní problém vidím už v textu hry, který je i přes zajímavé téma plný floskulí a nechtěně směšných scén. Nepomohla tomu ani Czesanyho klipovitá režie, při které herci absolutně nemají šanci nějak charakterizovat svou postavu a ozřejmit její motivace. A tak i tak dobří herci jako J.Ornest nebo M.Mejzlík jen prázdně deklamují text. Protivníci třetího odboje jsou až plakátově směšní - zupácký a ožralý Major (P.Čtvrtníček) a M.Sidonová v mnoha rolích hlásající komunistická hesla. Občas se objeví zajímavý režijní nápad, ale jsou to jen matné záblesky.
Bohužel u tohohle představení se absolutně nepodařilo skloubit komické (či spíše rádobykomické) výstupy s existenciálními promluvami jedntolivých postav.
Přiznávám, že naprosto nechápu, co chtěl tímto paskvilem režisér Martin Čičvák říct. Ale pokud někoho zajímá, jak vypadá modernizace Antigony, ve které se zpívá We are the champions, Morituri te salutant či Já jsem kovboj z Oklahomy, nebo kde si Antigona před Kreóntem stahuje kalhotky, tak je to inscenace přesně pro něj.
(zadáno: 20.11.2015)
Měl jsem neodbytný pocit, že hra vznikla spojením všech možných laciných vtipů, které J.Sypal odposlechl ze Zlaté mříže nebo prostě našel na internetu. To celé je pospojované nepříliš zajímavými scénkami. Hra se snaží o satirickou rovinu, bohužel se nedostává výš než na úroveň typicky českého hospodského nadávání na zkorumpované politiky. Interpreti přistupují k inscenaci celkem s nadšením, ovšem je docela poznat, že se z velké části nejedná o herce. P.Jančařík tak spíš moderuje, než hraje, a jevištní mluva M.Pitkina je opravdu šílená, je mu rozumět tak každá třetí věta.