Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1139)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 28.5.2014)
Režisér Pavel Khek dal na začátku inscenaci rámec divadla na divadle, tato perspektiva se ovšem postupem času vytrácí a mizí do ztracena. Žádný jiný výklad viditelný není, boleslavská inscenace zůstává v poloze lehké komedie o poněkud nestandardních námluvách.Především začátek ale působí zdlouhavým dojmem. Jednoznačně nejzábavnější jsou scény, ve kterých účinkují Petruccio a Kateřina. Důvodem je především značný komediální talent obou hlavních představitelů – Petra Halíčka a Lucie Matouškové.
(zadáno: 11.3.2015)
Působivá inscenace, která zachycuje výsek ze života dnes již poněkud pozapomenutého filmového scenáristy a režiséra P.Juráčka. Na základě jeho deníků je na jevišti rekonstruována Juráčkova složitá osobnost, která je zasazena do dobového kontextu šedesátých let a počátků normalizace. Mikulášek pracuje svým obvyklým způsobem, nicméně Juráčkův osud tentokrát nezobrazuje v tak groteskní poloze, jako bývá u jeho inscenací zvykem. Herecky povedené, scéna M.Cpina se k inscenaci hodí. Jen se divák asi nezbaví dojmu, že Juráčkův osud z větší části neovlivňuje dobová situace, ale jen jeho vlastní nitro.
(zadáno: 3.3.2012)
Zábavná a příjemná inscenace, která má naneštěstí i několik zřetelných nedostatků. Předně: když už je hlavním tématem tramping, měly by alespoň z větší části zaznívat trampské písně! Stejně tak aranžmá hudebních výstupů by nemuselo být v salonním duchu. Rozhodně by se vyplatilo, kdyby si Havelka najal dramaturga, který by dokázal dát prostinkému příběhu jasnější směřování. Jinak ale Boleslav opět nezklamala, co se týče hereckých výkonů, a Kretschmerová s Nakládalovou jsou i excelentní zpěvačky.
(zadáno: 8.6.2015)
Netradiční kus, který se liší od zbytku repertoáru Divadla Komedie, ale do dramaturgického ohledávání východoevropských autorů dobře zapadá. Herecky nejzajímavější mi přišla K.Leichtová. Více v blogu (více v článku na blogu)
(zadáno: 12.4.2019)
65%. Síla jednotlivých mikropříběhů je velmi různorodá - na některé si člověk nevzpomene už při odchodu z divadla, jiné skutečně zaujmou (nejvíc asi scéna nepochopené lásky učitele k žákovi). Bavila mě žánrová různorodost - jsou tu skeče komediální, dojemné, mrazivé i lehce absurdní. Herci musí pracovat jinak, než jsou zvyklí a stvořit uvěřitelné charaktery na ploše několika málo minut. Nejlepší jsou v tomhle ohledu J.Hána a L.Žáčková. Inscenaci trochu chybí gradace, nástupy do jednotlivých příběhů skrze převlékací kabinky tvořící scénu začnou být po čase dost mechanické. Více viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 17.6.2014)
Zojčin byt je řemeslně slušně udělaná inscenace s příjemnou stopáží. Hlavním kladem je Klimszova práce s herci, kteří dokázali vyjet z obvyklých kolejích (platí to především pro Zdeňka Rumpíka a Alexandra Postlera). Jen je poněkud nesnadné odpovědět na otázku, proč by zrovna tento kus měl být v dnešní době nasazen na repertoár. V roce 1989 možná inscenace ve VČD rezonovala, ale dnes by možná neškodilo nalézt nějaký současný kus, který by byl v kritice divokého podnikání v šedé sféře ekonomiky cílenější a údernější.
(zadáno: 14.3.2023)
Příjemný a odpočinkový retromuzikál, kterému se daří dobře pointovat komické situace. Je to hlavně zásluha kvalitního hereckého obsazení ústřední trojice (J.Kříž, R.Urban, B.Šampalíková). Hlavní hvězdou je ovšem K.Bohatová v roli Liny, která si opravdu vyhrála s hlasovým projevem své postavy a její "no jo" ve mně vyvolává smích i pár dnů po zhlédnutí. Zbytečně přehrává snad jen M.Pošta v roli vizážisty. Povedla se i náročná taneční čísla pod taktovkou P.Parvoničové. Scéna je trochu chudší, což poznamená i ikonické číslo s titulním songem. Zdařilé jsou ovšem filmové dotáčky. (více v článku na blogu)
(zadáno: 1.4.2012)
Tenhle muzikál má šanci stát se diváckým hitem. Je na něm znát spousta práce, trochu vlažný je rozjezd, naopak velmi povedené jsou filmové dotáčky. Pěvecky se nejvíce daří tradičně Martině Sikorové, herecky nad ostatní vyniká Petra Janečková, které se comeback po mateřské povedl. Stepařské číslo Pejchala s Musilem také není špatné.
(zadáno: 18.9.2021)
Režiséru Mikuláškovi se podařilo zajímavě převést na divadelní prkna příběh Luciena Chardona (v přesném podání V.Vondráčka), který se z naivního mladíka stává nebezpečným oportunistou, aby nakonec opět skončil na dně lidské společnosti. Vývoj postavy a její cesta jsou zpracovány zajímavě. Méně už se ovšem podařila aktualizace společenského ovzduší, které zůstalo poněkud uvězněné v době Balzacova románu a souvztažnost k dnešním dnům je problematická. Drobné zkrácení by inscenaci prospělo.
(zadáno: 27.8.2021)
65%. Dramaturgicky odvážná volba. Ztracený ráj není inscenace, která by vyloženě chytla za srdce, ale pokládá řadu složitých otázek, nad kterými stojí za to se zamyslet. Režisér D.Gombár sleduje příběh v jeho šíři, více než epické scény ho ale zajímá definice Ráje a lidské slabosti. P.Štěpán hraje Satana jako uštěpačnou, pyšnou, ale zároveň velmi charismatickou postavu. V kontrastu s tím je Z.Junák jako klidný a věcný Bůh. U andělů se vyjevují lidské slabosti (M.Němec jako Uriel či V.Skála v roli Rafaela), Adam (J.Brožek) a Eva (B.Goldmannová) jsou ztvárněni jako současný mladý pár, bezelstnost není jejich určujícím rysem (více v článku na blogu)
(zadáno: 6.3.2024)
65%. Atraktivní téma absurdních politických pletich, které se v Kremlu odehrávaly po Stalinově smrti, pojali v Dejvicích jako frašku. Členové politbyra jsou pojati jako věčně opilé kreatury, jsou to zároveň iniciátoři násilí i jeho oběti, paranoia je všudypřítomná. Asi nejlépe si s touto polohou poradil J.Plesl jako Chruščov. Nedávno jsem viděl na Kladně Stalinův poslední western a myslím, že M.Hanuš dokázal tuto historickou událost zpracovat poutavěji - více vynikly bizarní detaily i tragičnost skrývající se za černým humorem. Problém je hlavně v pojetí Beriji (T.Jeřábek), který zde nepůsobí jako tak výrazná hrozba pro ostatní soudruhy.
(zadáno: 22.10.2011)
Zábavná podívaná, trochu podobná jinému Novotného počinu Čachtické paní. Pro diváka je zajímavé sledovat děj, povedené jsou i herecké výkony a inscenace obsahuje až překvapivé množství humoru. Naopak zbytečně chudá je scéna.