Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1134)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Není to žádná sranda k popukání, spíš se jedná o zajímavě rozehranou moralitku, jejíž největší předností je komediální potenciál Bedřicha Výtiska v hlavní roli.
Celkem příjemná divadelní jednohubka, která trochu pobaví a trochu přinutí k zamyšlení. Celkem zajímavé jsou některé herecké výkony (M.Sláma, K.Apolenářová)
Jedno z mála představení Divadla Radka Brzobohatého, které nelze považovat za komedii. Není to špatné, ale je přece jen vidět, že herci jsou zvyklý na jiný druh inscenací.
Kytice je stále dobrá, jen Jiří Suchý už k sobě nenašel ty správné herce, a tak nade všemi svým výkonem vysoce ční.
Sázka na jistotu. Brouk v hlavě je typická komedie plná záměn a zvratů, která ale v režii Lídy Engelové ani neurazí ani nenadchne.
Slušná komedie, jejíž největší devízou je nápad nechat ji kompletně celou odehrát ve tmě. Jinak byste si na ni totiž už za týden nevzpomněli, protože se velmi podobá tuctu dalších komedií.
Pardubickému Chicagu nelze skoro nic vytknout, ale osobně mám trochu problém s kabaretní formou, která mi poněkud vadila už u stejnojmenného filmu. Po hudební stránce ale rozhodně jeden z nejlepších muzikálů - prostě ALL THAT JAZZ!
Dost složité na zhodnocení - vlastně tomu nelze příliš vytknout, ale na druhou stranu Perikles není hra, která by měla šanci na diváka nějak hlouběji zapůsobit.
Hmm, Čistírna není zrovna nejlépe napsanou hrou. Do lehkého nadprůměru ji vytahují jen dobré herecké výkony, které jsou ovšem groteskně stylizované, což nemusí sednout každému.
(zadáno: 22.4.2024)
55%. Symbolický příběh se inspiruje faustovskou legendou, důležitým inspiračním zdrojem je i Bible. Bastard nenabízí standardní děj, spíše jednotlivé alegorické obrazy. Přiznám se, že jsem se s tímto pojetím do značné míry míjel, na abstraktně pojaté libreto jsem se nedokázal napojit. Přesto inscenace režiséra P.Gazdíka nabízí zajímavou podívanou - vizuálně je vytříbená, hudba kombinuje duchovní motivy s rockovým řízem, potěší i některé pěvecké výkony. Skvělá je hlavně E.Mertová, na malé ploše okouzlí i Z.Jandová, bavila mě i čtveřice dam představující Satana. D.Vitázek náročnou titulní roli obsáhne herecky, pěvecky s ní ale místy bojuje. (více v článku na blogu)
(zadáno: 5.3.2024)
45%. Po hudební stránce není Troja špatná, ale postupem času už písně začínají splývat. Starověký příběh je předán v přehledné zkratce, člověk se v něm neztrácí. Dialogy jsou bohužel plné otřesných klišé, i z toho důvodu je činoherní složka slabinou muzikálu (po herecké stránce zaujmou snad jen O.Kříž a A.Bartošová). Naopak pěvecky se jedná o povedené dílo, nejvíce mě zaujali P.Ďuriačová, N.Ďuricová či J.Konečný, příliš se nedařilo snad jen O.Havlovi. Na scénografii se šetřilo, ale projekce jsou povedené, líbily se mi i kostýmy. (více v článku na blogu)
(zadáno: 23.2.2024)
55%. Tvůrci se rozhodli Shakespearův text modernizovat, což je logické, lidé se dnes smějí jiným věcem než na začátku 17. století. Dělat humor pohybující se na hranici trapnosti je obtížná disciplína, tady se to podařilo tak napůl. Některé vážnější motivy hry nevyznívají moc silně, ale daří se tematizovat obtížnou zachytitelnost reality. Herecky inscenaci vévodí H.Drozdová, jejíž Viola je asi jedinou charakterově výrazně propracovanou postavou. Na první pohled zaujme nápaditá scéna D.Stojčevského. (více v článku na blogu)
(zadáno: 12.1.2024)
55%. Neuchopitelnost děje i nezřetelné vnitřní motivace postav bych dokázal přejít, kdyby se mi povedlo najít tam opravdu silné aktuální téma. Snažil jsem se, zúčastnil se dramaturgického úvodu, přečetl si program a režisérem D.Šiktancem nastíněné téma sociálního vyloučení a existenciálního strachu mi přijde nosné, leč v inscenaci téměř neznatelné. Brechtův poetický text rozvíjí i další problémy jako rasismus nebo generační střet, ale vše je jen tak naťuknuto, aniž by se mi to nějak dostalo pod kůži nebo to přineslo nový pohled. Nicméně vizuální stránka je povedená a líbilo se mi i herecké pojetí, dobrým nápadem je angažmá asijské muzikantky.
(zadáno: 4.12.2023)
Nejsem velkým fanouškem frašek, ale v podání Divadla v Dlouhé mě tahle Fraynova hra bavila. V Ostravě sice po technické stránce vše funguje, přijde mi ale, že režisér V.Štěpánek místy až moc tlačí na pilu, což podkopává především vyznění druhého dějství hry. Herce musím ocenit za to, že dokáží ve svých rolích bez nějakých viditelných zaškobrtnutí "uběhat" rozlehlé jeviště Divadla Jiřího Myrona.
(zadáno: 1.11.2023)
Cherry Man určitě má něco do sebe, forma, kterou dramatik I.Vyrypajev zvolil pro komunikaci zásadních témat, je ale nešťastná. Po slušném prvním dějství se začíná do inscenace vkrádat letargie, vršení dalších a dalších absurdit přestává fungovat. Někdy je alespoň zábavné, jindy je to ale jen utrpení (intermezzo s hasiči). Pokud mohu soudit z toho mála, co jsem pochopil, šlo tvůrcům o zobrazení světa jako místa, kde už není možná normální komunikace. Rozklad hodnot pokročil tak daleko, že je možné všechno, všichni mluví o sobě, ale neposlouchají nikoho jiného, odlišit pravdu od lži nelze. (více v článku na blogu)
(zadáno: 15.9.2023)
55%. Hra L.Prebble celkem invenčním způsobem zpracovává kauzu otravy bývalého agenta FSB Litviněnka, je to částečně dokument, ale i detektivka a nebojí se ani černého humoru. Inscenace A.Doležala je naneštěstí dost polopatistická, moc se nevydařily hromadné scény, jako je třeba obludný večírek u oligarchy Berezovského. Slušné výkony v hlavních rolích podávají Z.Ščerbová a V.Pokorný.