Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1140)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 22.11.2010)
Velmi vtipné, je vidět, že herci už jsou opravdu sehraní. Ve své podstatě je to takřka nerozlišitelné od Každý rok ve stejnou dobu, jen je tu více akcentováno téma smrti.
(zadáno: 2.11.2010)
Zajímavá inscenace, u které mi přišlo, že komediální rovina v kvalitě vyniká nad tou vážnou.
(zadáno: 2.11.2010)
(zadáno: 24.10.2010)
Dobře napsaná hra, která si v inscenační úpravě Ladislava Smočka zachovává svou aktuálnost. Velmi příjemné jsou herecké výkony (obzvlášť zajímaví jsou hlavně František Němec a Vladislav Beneš).
První premiéra jubilejní sté sezony se VČD povedla. Téměř tříhodinové představení rozhodně nenudí - má napínavý děj, ale pokládá i závažné otázky.
Obal hry tvoří detektivní mysticky laděný příběh, který přináší koktejl v současnosti oblíbených ingrediencí, jako jsou starodávné runy, rituální vraždy či tajmená sekta. Uvnitř se pak skrývá kritika dnešní materialistické společnosti. Tajemství zlatého draka sice není žádné myšlenkové veledílo, ovšem ani to není nějaký odfláknutý kýč, jak tvrdí kritici. Je to hlavně efektní a vcelku zábavná podívaná, vytvořená na velmi vysoké profesionální úrovni.
Divácky velmi oblíbená komedie postavená na jednoduchém motivu - diváci se aktivně účastní hledání vraha. Inscenace klade značné nároky na herce, kteří musí být schopni hbitě improvizovat. Zvláštní zmínku si zaslouží Petr Dohnal, který se v roli detektiva stává moderátorem celého představení.
Velmi povedená inscenace. Škoda jen některých zcizovacích prvků, které nezafungovaly, tak jak měly.
Zajímavý počin, který sice nehodnotím tak kladně jako kritici na pardubickém Grand Festivalu smíchu, ale rozhodně musím uznat, že ta inscenace má něco do sebe. Označení komedie by možná bylo trochu zavádějící - je to typický Gogol, takže spíš tragikomedie. Za nejpovedenější považuji závěrečnou pasáž s monologem Michala Dlouhého.
Celkem příjemná a chytrá romantická komedie. Langmajer a Jirešová podávají v hlavních rolích civilní a uměřené výkony.
V současnosti nejreprízovanější hra na repertoáru VČD je taková, jak se od ní očekává - tzn. divácky vděčná, ovšem nesklouzávající k podbízivosti.