Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1136)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  9 10 11 12 13 14 15 16 17  >  >>
(zadáno: 5.12.2022)
Lásky jedné plavovlásky - Divadlo Petra Bezruče  70 %
Bezručovská adaptace rámuje příběh úmyslně přihlouplou osvětovou přednáškou na téma lásky a sexu. Zpočátku zábavný nápad se postupně trochu vyčerpá. Režisér J.Holec pojímá příběh groteskní optikou, čímž trochu potlačuje niternější valéry a zdůrazňuje trapnost nad nucenými seznamovacími rituály. Zábavná je krátká druhá část představení, v níž Andula (přesvědčivá B.Křupková) navštěvuje v Praze svého milého, což má za následek trapnou (a krutou) scénu, v níž rodiče (skvělí N.Lichý a K.Krejčí) přemýšlí, jak se dívky zbavit.
(zadáno: 3.12.2022)
Pan Ein a problém požární bezpečnosti - Komorní scéna Aréna  70 %
Hra kafkovského rázu, ve které je jedinec ždímán nelidským systémem, který v zájmu ochrany bezpečí jednotlivce odebírá člověku možnost vlastní volby. V první části je absurdní situace jedné středostavovské rodiny dobře gradována, vrcholem je pak rozhovor dvou občanů (M.Cisovský a J.Kaluža), v němž vlastně legitimizují režim a jeho prostředky útlaku. Poté už inscenace trochu ztrácí tempo. Herecky nejzajímavější mi přišel A.Langer jako Starosta, prototyp usměvavého politika, který se neustále zaštiťuje zájmy obyvatel, aby pod roušku vzletných slov mohl upevňovat svou moc.
(zadáno: 3.12.2022)
Venuše v kožichu - Divadlo Petra Bezruče  70 %
75%. Dráždivá hra, která kombinuje humor, erotické napětí i sympatickou nedoslovenost, která člověka provokuje, aby si sám poskládal, co vlastně právě viděl. Jedná se o zdařilý text D.Ivese, dokážu si ovšem představit, že v méně kreativní inscenaci by mohl začít být monotónní. Režisér J.Pokorný ovšem vede herce ke gradaci a L.Melník i M.Haroková dokáží udržet mezi postavami neustálé napětí, které nepoleví až do konce.
(zadáno: 20.11.2022)
Biograf láska - Divadlo Kalich  70 %  Tip Lukáš Dubský
75%. Na jukebox muzikál nezvykle kvalitní libreto, kde téměř chybí oslí můstky a přeslazenost je kompenzována příjemnou nadsázkou a jemným humorem, který se vyhýbá prvoplánovým vtípkům. Režie J.Kříže je svižná a z jednotlivých písní dělá dobře fungující hudební čísla. Hlavně je však tento muzikál na výši interpretačním umem představitelů. Pěvecky i herecky výborné jsou představitelky všech tří hlavních rolí - E.Ochmanová, v komické nadsázce přesná D.Nesvačilová a hlavně N.Horáková, která vytváří v rámci žánru nezvykle komplexní postavu. Hitmuzikál, který lze bez rozmýšlení doporučit i lidem, kteří nejsou skalními příznivci H.Zagorové. (více v článku na blogu)
(zadáno: 17.11.2022)
Orestés - Klicperovo divadlo Hradec Králové  70 %
Antickou tragédii pojal režisér J.Nvota moderně, jeho přístup ale není dekonstruktivní a hru násilně neaktualizuje. Zpočátku se zdá, že lamentování nad pokrevní záští a nepřízní bohů bude jen těžko hledat styčné body se současností. Ale postupně se stále více vyjasňuje téma nedůvěry v právní řád a politický systém, vrtkavost davu a jeho přízně může mít pro aktéry nedozírné následky. Výborně se povedl závěr, kdy režisér řešení deus ex machina výrazně ironizoval a upozornil tak na nebezpečí, jež může představovat v tíživé situaci uvěřit pozlátku líbivých řečí. Zajímavý výkon podává především V.Říha jako hamletovským šílenstvím ovládaný Orestés.
(zadáno: 17.11.2022)
Smrt obchodního cestujícího - Městská divadla pražská  70 %
Režisér M.Dočekal akcentuje téma člověka, který není ochotný vidět životní realitu, která se výrazně odchyluje od jeho snů a představ. Pečlivě vystavěná inscenace spoléhá na silné herecké výkony, zvlášť Miroslav Donutil dokázal jako Willy Loman přesně charakterizovat člověka, jehož semlelo soukolí honby za americkým snem. Především střety se synem Biffem (Viktor Dvořák) naplno odkrývají, jak obtížné je srovnat se s vlastní průměrností. Zpočátku pozvolné tempo ke konci graduje, je dobře, že představení není přerušeno přestávkou. Trochu mi nesedělo tradiční psychologické herectví v kombinaci s moderně pojatou scénou.
(zadáno: 8.11.2022)
Discoland - Divadlo Na zábradlí  70 %
Fenoménu Discolandu Sylvie se v poslední době dostává až nečekaného zájmu. Dokudrama Na zábradlí vyniká hereckou souhrou a nadhledem, se kterým je k tématu přistupováno. To ale neznamená, že by vedle komické a absurdní stránky věci nezazněly i vážnější tóny. Bizarní detaily asi mohou překvapit jen diváka, který o nechvalně proslulém nočním podniku nikdy nic neslyšel. Inscenaci nelze brát jako výpověď o době devadesátých let, na to je případ Sylvie příliš svébytný. Tvůrci tu ovšem hezky odhalují problém selektivnosti lidské paměti, která dokáže leccos přetvořit a zidealizovat. Potýkáme se s tím jako národ doteď. (více v článku na blogu)
(zadáno: 11.10.2022)
Kalifornská mlha - Východočeské divadlo Pardubice  70 %
65%. Slušně napsaná konverzačka, která ale tematicky není úplně strhující. Zajímavější než debata o smyslu umění je v tomto případě střet dvou zcela rozdílných světů. Jeden reprezentuje prostořeká a na první pohled nepříliš bystrá alkoholička Maude (M.Sikorová), která ale dokáže překvapit svou důmyslností a usadit dojemným životním příběhem. Jejím soupeřem je až směšně snobsky působící Lionel (A.Postler), který si odmítá svá životní selhání připustit.
(zadáno: 8.10.2022)
Mistr a Markétka - Divadlo v Dlouhé  70 %
65%. Skutři byli tentokrát k předloze celkem pokorní, a tak bude inscenace srozumitelná i pro toho, kdo Bulgakovův román nečetl. Akcentována je hlavně milostná zápletka, posíleny tak jsou melodramatické prvky, vše je ale naštěstí odlehčeno humorem. Wolandova svita je hodně rozverná, podaná v lehce estrádní stylizaci, což trochu zatlačuje do pozadí temnější tóny. Podařené jsou scény z psychiatrické léčebny, bavil mě i jarní bál. Naopak hodně nepovedená je scéna z Varieté, které chybí vtip i nosný jevištní nápad. I přes svou délku inscenace nenudí, je to celkem efektní podívaná, ale žádný převratný výklad známého díla nepřináší.
(zadáno: 5.10.2022)
Hadry, kosti, kůže - Švandovo divadlo  70 %
Poetická inscenace M.Františáka vypovídá nejen o vztahu dvou velkých osobností, ale hlavně o době, ve které žily a jež je dusila. Hrou prostupuje deziluze i varování, abychom neopakovali stále stejné chyby. Hlavně v první části jsou některé dramatické situace neúměrně natahované, ale postupně inscenace graduje a v závěru z ní až mrazí. M.Hanuš hraje Wericha jinak, než bývá zvykem, je to smutný klaun, ale i tyran a zbabělec. L.Veselý je jako Holan niterný, ovládají ho běsy. Tradičně skvělá je D.Barešová v dvojroli dcer obou umělců. Povedená je scéna E.Jiřikovské, která představuje zešikmený řez známým domem na Kampě.
(zadáno: 19.9.2022)
Burian - Divadlo F. X. Šaldy Liberec  70 %
75%. Dianiška umně v rychlých střizích buduje obraz Vlasty Buriana jako člověka, jenž disponuje výjimečným talentem pro divadlo, ale kterému dělá velké potíže rozhodovat se v klíčových dějinných okamžicích. Inscenace Buriana nesoudí, ale ani neglorifikuje. Hlavním trumfem je obsazení hlavní role V.Korytářovou, která postavu ozvláštňuje jemností, zároveň pěkně zvládá typickou burianovskou dikci, aniž by známého herce parodovala. Na Dianiškovy poměry je to inscenace spíše usedlá, autor a režisér tentokrát praštěnými vtípky hodně šetří.
(zadáno: 19.9.2022)
Baletky - Spitfire Company  70 %
Inscenace širokou škálou jevištních prostředků upozorňuje na toxické prostředí, jemuž musí čelit adeptky baletního umění. Nejsilnější jsou Baletky tam, kde své téma formulují metaforicky. Je znát, že se pro Miřenku Čechovou jedná o hodně osobní námět, při němž se před diváky obnažuje fyzicky, ale hlavně psychicky.
(zadáno: 17.9.2022)
Králičí nora - Divadlo J. K. Tyla Plzeň  70 %
Velice zručně napsaná hra, která dokáže na vážné téma pohlédnout bez sentimentality a s osvobozujícím jemným humorem. Herci dokázali vytvořit živoucí postavy, jimž člověk zármutek nad ztrátou dítěte věří, i když na jevišti neprolévají potoky slz. Vedle ústředního manželského páru J.Ondruškové a M.Stránského si pozornost získává také K.Kuchinková ve skvělém, živelném ztvárnění prostořeké sestry hlavní hrdinky. Ve druhé části již tempo trochu upadá, ale přesto se jedná o velice zajímavý dramaturgický objev (plzeňské divadlo uvádí toto broadwayské drama v české premiéře).
(zadáno: 20.8.2022)
Smrt v růžovém - Městské divadlo Kladno  70 %
75%. Povedená inscenace, která kreativním způsobem zhmotňuje životní příběh Edith Piaf. Po pomalejším začátku děj postupně graduje a přináší řadu působivých momentů. A to především zásluhou J.Zenáhlíkové, která se v hlavní roli nespoléhá na nějakou vnějškovou nápodobu, ale hraje Edith po svém, k čemuž přidává i výtečný zpěv. Hudebně i herecky ji zdařile přizvukují T.Alferi a V.Svojtková. Obvykle moc nemám rád překládání notoricky známých písní do češtiny, ale tentokrát mi to nevadilo, jelikož přebásnění režisérky V.Herajtové je velice povedené, nejedná se o otrocký překlad, ale svébytné texty s vlastní poetikou zapadající do rámce inscenace.
(zadáno: 27.7.2022)
Psí dny - MeetFactory  70 %
Psí dny se vymykají obvyklé podobě divadelních inscenací pro letní noci pod širým nebem. Mají větší ambice než jen pobavit, proto se je vyplatí v prázdninové nabídce nevynechat. Zchátralý bazén pod Barrandovskými terasami představuje zajímavé prostředí, atmosféru vylepšují trefně vybrané doprovodné písně a jejich bezchybná herecká interpretace. Inscenace je nejsilnější tam, kde se obrací do nitra postav a řeší jejich vzájemné vztahy. Společenská témata jako sexismus nebo klimatická změna jsou spíše jen naťuknuta a nic moc zásadního k nim text Matěje Samce nesděluje. Herecky se jedná o podařenou hodinku. (více v článku na blogu)
(zadáno: 13.7.2022)
Marta - Letní scéna Musea Kampa  70 %
65 %. Inscenace se skládá ze dvou dost odlišných polovin. Zatímco ta první je spíše recitálem, ve druhé půlce už se tvůrci naopak soustředí spíše na životní peripetie slavné zpěvačky, její boj s režimem i osobní tragédie, což se obejde téměř bez hudby. Divadelně obrazivě inscenovaných scén mnoho není, výjimkou je nápadité řešení srpnového vpádu vojsk Varšavské smlouvy za pomoci balónků. H.Holišová je herecky i pěvecky ideální Martou, vedlejsší postavy jsou pojaty v lehké nadsázce, ale neřekl bych, že nějak neuctivě. (více v článku na blogu)
(zadáno: 27.6.2022)
Prolomit vlny - Klicperovo divadlo Hradec Králové  70 %
Režisér Pavel Khek pojal adaptaci Trierova filmu jako psychologické drama s drobnokresbou jednotlivých postav, čemuž napomáhá komorní prostor Studia Beseda. Hlavní role Bess je další suverénně zahranou rolí Natálie Holíkové, která dokáže přesně dávkovat živelnost a odzbrojující naivitu s vnitřní sílou. Výrazné herecké příležitosti tu přinášejí i menší role, dominují v nich J.Tvrdík, L.Andělová a K.Sedlárová.
(zadáno: 24.6.2022)
Encyklopedie akčního filmu - Divadlo pod Palmovkou  70 %
75%. Inscenace pokračuje v Dianiškově oblíbeném pohrávání si s popkulturními odkazy i českou historií. Potěší solidní tempo a slušné hlášky, které pobaví nejen milovníky akčních filmů. Vážnější rovina tentokrát nefunguje tak dobře jako u jiných Dianiškových her, vykreslení disentu je tu trochu zbytečně pietní. Co funguje velmi dobře, jsou hudební vsuvky. A rozhodně doporučuji nenechat si ujít Pavlu Gajdošíkovou jako nerda Vaška v těle Lary Croft.
(zadáno: 22.6.2022)
Pekařova žena - Východočeské divadlo Pardubice  70 %
Základní dějový motiv Pekařovy ženy má trochu nádech červené knihovny, ale autoři dílo odlehčili svérázně načrtnutými postavami vesničanů. Právě v davových scénách je inscenace nejsilnější a to především proto, že se hercům podařilo vytvořit vtipné miniatury jednotlivých postav. Skvělí jsou hlavně P.Janečková a P.Borovec. Hudebně podařený muzikál se zapamatovatelnými melodiemi s prvky šansonu, který naživo doprovází dvanáctičlenná kapela. Odpočinková inscenace s příjemnou retroatmosférou.
(zadáno: 21.6.2022)
Modrý pták - Horácké divadlo Jihlava  70 %
Na iniciační cestu za pochopením některých tajemství lidského života se v Jihlavě vydávají v lehce přízračné atmosféře s nádechem sci-fi. Snaží se cílit na současnou generaci, symbolický příběh kvůli tomu není nutné měnit, postačí zdůraznit některé konkrétní prvky naší současnosti, jako jsou třeba nákupní košíky coby znak konzumní společnosti, nebo vstup do snových světů upomínající na Matrix. Maeterlinck kladl důraz více na položení filozofických otázek, než že by si lámal hlavu s variabilitou děje. I Macečkovu inscenaci potkávají místy trochu potíže s tempem, ale většinou z nich zvládne vybruslit nějakým nosným nápadem. (více v článku na blogu)
(zadáno: 16.6.2022)
Cesta - Divadlo Drak  70 %
Místy zběsilá jízda ukazující, že i cesta může být cíl. Cituje se tu beatnická literatura, klade se důraz na svobodomyslnou atmosféru a celé je to taková česká představa o "americkém snu". Jen to zakončení je takové zvláštní, společná synergie se najednou někam vytratí a každá z postav si jde svou cestou. V rámci divadla pro dospívající diváky to je možná konstatování, že každý musí jednou dospět a usadit se. Ale vážně je to tak?
(zadáno: 13.6.2022)
Pingls aneb Hot Café Revue - Lindo, hop!  70 %
Příjemná záležitost v rytmu jazzu, šestice herců v první půli umně rozjíždí poetiku ve stylu němých grotesek. Druhá půle pak netradičně dává příležitost i divákům, kteří si mohou na parketu užít večer v prvorepublikové tančírně. Nesmírně vtipná byla ve druhé části především taneční tichá pošta.
(zadáno: 6.6.2022)
Chytání Vídně - Národní divadlo Brno  70 %
65%. Inscenace Radovana Lipuse umně pracuje s tajemstvím, strukturou připomíná Chytání Vídně detektivní příběh, kdy je v retrospektivách odhalována minulost hlavní hrdinky. Lagronová tematizuje období 50. let minulého století a komunistické pracovní lágry, trochu neústrojně je tu zakomponována ještě otázka klimatických změn a tání ledovců na Antarktidě. Škoda poněkud nestálého tempa, jež upadá v didakticky pojatých částech. (více v článku na blogu)
(zadáno: 3.6.2022)
My Fair Lady (ze Zelňáku) - Městské divadlo Brno  70 %
75%. Brněnská verze s dovětkem (ze Zelňáku) přináší oproti jiným verzím MFL bonus v zasazení do místního koloritu. Brněnský hantec je tu použit jako komický prvek. Ve vztahu mezi Lízou Ďulínkovou a profesorem Jindřichem Hradským dochází k jistému posunu (alespoň v mnou viděné alternaci). Vzhledem k tomu, že představitelé hlavních rolí E. Skálová a K. Pekar jsou vrstevníci, jeví se tu milostný vztah jako pravděpodobnější, což trochu mění dynamiku interakcí mezi těmito postavami. Z hudebních čísel nejlépe vycházejí ty intimnější - Chtěla bych tančit jen a V ulici, kde žiješ. Trochu zdlouhavější jsou přestavby scény. (více v článku na blogu)
(zadáno: 23.5.2022)
Rychlost dopadu sněhové vločky - Východočeské divadlo Pardubice  70 %
75%. Rychlost dopadu sněhové vločky je dramaturgicky zajímavou volbou. Režisér Tyc dokázal využít výhod komorní scény, kam tato hra velmi dobře pasuje. Hra se na lásku a život dívá optikou kvantové mechaniky, což může znít děsivě, ale text sází hlavně na emoce, aniž by ovšem nějak lacině ždímal slzy. Herecky velice povedené - J.Láska a K.Šafránková ukázali dobrou souhru, soudobá dramatika jim jde.
<<  <  9 10 11 12 13 14 15 16 17  >  >>