Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1136)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 22.8.2023)
V Kalichu pojali tenhle muzikálový hit ve velké nadsázce a nutno říct, že se podařilo vytvořit uvolněnou atmosféru. Bez některých prvoplánových vtípků bych se sice obešel, ale jinak je to zábavná podívaná. Ve zvolené stylizaci pak ani moc nevadí, že tu středoškoláky hrají čtyřicátníci. P.Pálek má jako Danny charisma, E.Machačová je pěvecky skvělá, její Sandy nepůsobí dojmem bezbranné holčičky, takže závěrečná proměna není tak razantní. Hodně se povedlo třeba hudební číslo Letní láska, obecně slušné jsou choreografie, trochu zdlouhavější jsou některé činoherní scény. Ideální kus na horký letní večer, navíc pod Žižkovskou věží dobře nazvučený.
(zadáno: 9.8.2023)
Nepříliš často uváděný kus E.Albeeho začíná jako zábavná konverzačka, aby se postupně změnil v existenciálně laděnou hru s prvky absurdního dramatu. Skvělé výkony předvádí jak D.Švehlík jako burcující životní ztroskotanec Jerry, tak O.Brousek, jenž dokáže často jen mimikou vyjádřit myšlenkové pochody zdánlivě spokojeně žijícího Petera. Ve skutečnosti jsou obě postavy jen dvěma stranami téže mince, vyjadřují osamělost moderního člověka a neschopnost navázat vztahy se svým okolím, každý na to ovšem reaguje trochu jinak. V době svého vzniku musela být hra kontroverzní, detabuizovala třeba téma homosexuality, tahle linka už dnes ale nefunguje.
(zadáno: 9.7.2023)
Režisér J.Nvota vytvořil příjemnou letní komedii, která se nesnaží o nějaké přesahy, ale hezky odsýpá a příjemně se na ni kouká. Výraznějším režijním vkladem zavání jen obsazení vyhnaného i současného vévody R.Zachem. Závěrečný happy end tak nechává otevřenou otázku, zda bude mít idyla delšího trvání. Skvělá je L.Štěpánková v roli Rosalindy, příjemně překvapil V.Matějovský jako Orlando. Příliš mě nezaujala scéna, která moc nedokáže navodit atmosféru kouzelného Ardenského lesa, naopak kostýmy jsou povedené, obléct družinu vyhnaného vévody jako hippies mi přišlo celkem smysluplné.
(zadáno: 7.6.2023)
D.Gombár vytvořil poutavou inscenaci, která neuvízla v pasti životopisných dramat a neutopila se v historických faktech. Místo toho studuje nelehký vztah dvou komplikovaných osobností a hlavně způsob, jakým se hlavní hrdinka vyrovnává s těžkými životními situacemi i pocitem vykořenění, způsobeným rozpolcením mezi francouzským Grenoblem a statkem na Vysočině. Vynikající L.Schreiberová dokázala v postavě Suzanne Renaud namixovat obavy ze ztráty identity, nízké sebevědomí i praktičnost s dobře mířenou ironií až cynismem. M.Chalány vytvořil v Reynkovi prototyp nesmělého intelektuála, který své ženě nedokáže být oporou v nejtěžších okamžicích.
(zadáno: 6.6.2023)
Hercům se v této rodinné inscenaci velmi dobře daří interakce s dětským publikem, díky které dochází k mnoha vtipným situacím (třeba když jeden z malých diváků vypije jed, který má kapitán Hák připravený pro Petra Pana). Jak je u D.Drábka zvykem, objevují se v jeho dětských kusech i drobné vtípky pro dospělé publikum. Trochu mě mrzel celkem malý počet hudebních čísel, protože hudba D.Krále je tradičně podařená a herci jsou pěvecky velmi dobře disponovaní. První část je dějově trochu řidší, ale ve druhé půlce se pohádkový příběh slušně rozjede. Herecky výborní jsou K.Krhovják, K.M.Fialová a F.Březina.
(zadáno: 29.5.2023)
Svižná černá komedie, která kombinuje tarantinovskou poetiku s lokálně ukotveným humorem. Nechybí ani inspirace lynchovsky nonsenzovým humorem, režisér J.Frič ji posiluje konkrétními odkazy na seriál Twin Peaks (hudební motiv, estetické řešení pokoje před vstupními dveřmi, postava detektiva připomínající Coopera). Herci dokáží s touto výraznou nadsázkou dobře pracovat (nejzajímavější je Z.Valchařová Poulová jako novopacká obdoba Eliny Makropulos), dobře funguje i scéna, realisticky vyvedená pekárna svým kachlovým obložením připomíná márnici. Snad jen závěr, kde jako deus ex machina do hry vkročí i Krakonoš, už trochu ztrácí tempo.
(zadáno: 22.5.2023)
65%. Režisér J.Čermák se naštěstí nespokojil jen s pouhou parodií bývalého prezidenta a vnáší do inscenace mnohem závažnější motivy, jako jsou stárnutí a s ním spojená ztráta důstojnosti. I když je tu jasně čitelná kritika chování prezidenta Zemana a jeho okolí, není to jen nějaká hloupá karikatura, autor má pro prezidentskou rodinku pochopení - ukazuje je stejnou měrou směšné jako nešťastné. K tomu mu dopomáhají velice dobré výkony Z.Bydžovské, V.Hybnerové i L.Čižinské.
(zadáno: 18.5.2023)
Inscenace se rozjíždí hodně pozvolna, kocovinou prosáklá cesta básníka Otty von F. Moskvou je značně surreálná, samotná postava rozdělená mezi dva herce (M.Pechlát a S.Majer) dá vzpomenout na kafkovské hrdiny. Hra z období rozpadu SSSR velice dobře zachycuje neměnící se imperiální nálady Ruska, myšlenkové podhoubí tohoto přístupu a nemožnost uniknout ze začarovaného kruhu představ o nadřazeném postavení. Atmosféra postupně houstne, přes bídu moskevských ulic se hlavní hrdina dostává do stanice metra, která připomíná peklo. Podařená je práce se světlem a stínem, destrukci scény už se v Pařízkových režiích dost opakuje, což její účinek snižuje.
(zadáno: 17.5.2023)
75%. Půjdu s hodnocením proti proudu, ale mě režijní přístup A.Nauzyciela zaujal. Kdysi skandální drama dnes vypráví o pomíjivosti štěstí, emocionálním chladu, neschopnosti navázat hlubší vztahy... Tramvaj i rituální tance znázorňující sexuální akt jsou zdařilým nápadem, opakování ovšem jejich účinek značně oslabuje. Pomalé tempo inscenace mi nijak nevadilo, až tedy na úplný závěr, který už působil příliš rozdrobeně. Herecký soubor ND se zde ukazuje ve výtečné formě, dikcí a úsporným herectvím dokáží vystihnout pokrytectví, strach i smutek zobrazovaných vztahů, dobře vyznívají i drobná komická odlehčení. Asi nejvíce mě zaujala P.Štorková.
(zadáno: 9.5.2023)
75%. Nové nastudování Sondheimova nelehkého muzikálu se v NDM povedlo. Náročná hudební partitura prověřila orchestr, obtížné pěvecké party zase sólisty i company. Velkou devízou nového nastudování jsou pěvecké výkony, skvěle obsazené jsou hlavní role. L.Vlček okouzlí svým barytonem a jeho Sweeney je postava, která má vývoj. M.Horká dokázala plně využít komediální potenciál postavy paní Lovettové. Činoherní pasáže jsou o něco slabší než hudební čísla, výkony některých herců ve vedlejších rolích nejsou úplně stoprocentní (T.Tóbisz). (více v článku na blogu)
(zadáno: 27.4.2023)
65%. I přes dílčí nedostatky mě tenhle Čechov bavil. Usazení diváků na jeviště a využití rozlehlých prostor hlediště a balkonů je dobrý nápad, i když blízkost k divákům u většiny dialogů na forbíně úplně nenahrává groteskní stylizaci, kterou režisér P.Mikeska zvolil. S tím se pojí i největší svízel inscenace, a to jsou nevyrovnané herecké výkony, ne všem výrazná nadsázka sedla. Nejzajímavějšími postavami pro mě naopak byly Varja (S.Hanzl Milková), Aňa (M.Jirounková) a Gajev (R.Madeja). Tematicky tvůrci zdůrazňují neschopnost postav čelit výzvám a začít brát vážně svou životní situaci. (více v článku na blogu)
(zadáno: 15.4.2023)
Crimpova adaptace je povedeným jazykovým převodem původního Rostandova textu. Režiséru D.Gombárovi se podařilo dobře zdůraznit ambivalentnost postav, každý má své temné stránky. Cyrano je v podání J.Hejcmana na první pohled drsňák, ale ve vztahu k Roxaně se chová takřka autisticky. K.Michejdová je chladnou intelektuálkou, která si je dobře vědomá své krásy. Škoda trochu vlažnějšího tempa, představení se nevyhnou hluchá místa.
(zadáno: 5.4.2023)
75%. Výpravný muzikál s nesmírně povedenou vizuální stránkou. Hudba je celkem epická, dobře se poslouchá a i interpretačně náročné party zvládá brněnský soubor velice dobře. L.Matouš je v hlavní roli herecky uvěřitelný, skvěle si s rolí Mary poradila E.Mertová. Po pěvecké stránce mě ale asi nejvíc zaujal A.Slanina v úloze Šáha. Stálo by za to inscenaci trochu zkrátit, upadající tempo místy zmenšuje emocionální vyznění příběhu. (více v článku na blogu)
(zadáno: 4.4.2023)
65%. V první půlce se jedná o konverzační komedii, která se posléze překlápí téměř v thriller. S humorem sledujeme, jak to dopadá, když se člověk rozhodne nepostavit zlu a radši využít toho, že agrese není cílená přímo na něj. Herci ztvárňují postavičky z okraje společnosti, jsou to životní loseři, kteří doufají, že koupě závodního chrta změní jejich život. Dynamiku udržují interakce dvou bratrů v podání V.Fridricha a Š.Krupy, výborný je O.Malý jako trochu opožděný Chalky. M.Finger baví v úloze drsňáka Paula, i když občas mu nebylo úplně rozumět. Dost nevýrazný je J.Holík.
(zadáno: 29.3.2023)
Zručně napsaná jízlivá komedie o partnerských vztazích. Divák je neustále znejisťován společně s hlavním "hrdinou", co je pravda a co lež. A lze vůbec v mezilidských interakcích o něčem takovém s jistotou hovořit? Hra je napsaná jako série dialogů, zhruba v půlce inscenace začne opakování tohoto principu lehce nudit, ale závěrečná dvacetiminutovka dokáže zdařile vypointovat předešlé dění. Koncept režiséra T.Zielinského pracuje s výrazným barevným laděním a náznakovou scénou. V hlavní roli cholerického a ne zrovna přesvědčivého lháře Michela se daří M.Štěrbovi.
(zadáno: 14.3.2023)
Příjemný a odpočinkový retromuzikál, kterému se daří dobře pointovat komické situace. Je to hlavně zásluha kvalitního hereckého obsazení ústřední trojice (J.Kříž, R.Urban, B.Šampalíková). Hlavní hvězdou je ovšem K.Bohatová v roli Liny, která si opravdu vyhrála s hlasovým projevem své postavy a její "no jo" ve mně vyvolává smích i pár dnů po zhlédnutí. Zbytečně přehrává snad jen M.Pošta v roli vizážisty. Povedla se i náročná taneční čísla pod taktovkou P.Parvoničové. Scéna je trochu chudší, což poznamená i ikonické číslo s titulním songem. Zdařilé jsou ovšem filmové dotáčky. (více v článku na blogu)
(zadáno: 13.3.2023)
75%. Silný text ve zdařilé interpretaci trojice hereček, které v komorním prostoru dokáží divákovi dobře předat situaci plnou vybičovaných emocí. Nuckollsova inscenace téhož textu z Ústí mě ovšem před lety zasáhla silněji. Nicméně v dnešní době je to potřebný pohled na téma války a nesmyslné eskalace násilí.
(zadáno: 27.2.2023)
Svižná a vtipná inscenace. Herci se vyhnuli pokušení přehrávat a ztvárňují handicapované umělce s příjemnou mírou nadsázky. Nejvíce zaujmou M.Sikorová jako manželka mafiána a skutečná hlava rodiny, J.Pejchal jako herec s Aspergerovým syndromem či K.Hulcová jako trochu dotěrná Růženka.
(zadáno: 20.1.2023)
75%. Povedený převod Lorcovy hry do současných souřadnic vypráví o destruktivní touze naplánovat si vlastní život. Přerod hlavní hrdinky od "děti mít nechci" k "bez dětí nemůžu žít" mi přišel trochu moc ostrý, ale její představitelka N.Horáková dokázala tento vývojový oblouk obhájit. V.Dvořák jí je ideálním partnerem, výborná je rovněž E.Salzmannová jako ironická matka. Minimalistická scéna E. Jiřikovské je funkční a nechává vyniknout hereckým výkonům. I přes náročné téma a temné vyznění se v inscenaci najdou i humorné okamžiky. Yerma naplňuje prototyp inscenace, která má ambice vyjádřit se k dnešnímu světu, ale je i divácky přístupná.
(zadáno: 14.1.2023)
Režisér J.Čermák posílil symbolickou složku Bergmanova díla a vypráví pomocí silných obrazů a metafor. Zkoumá osamělost člověka tváří v tvář smrti, ale zajímá se i o ryze současné téma vytěsňování umírání z našich životů. O zvolených tématech vypráví bez příkras, nebojí se až fyzicky nepříjemných scén, ale nezvdává se ani humoru. Šepoty a výkřiky určitě nebudou kasovním trhákem, na člověka z představení dýchne deprese, rozhodně se ale téhle inscenaci nedá upřít působivost.
(zadáno: 12.1.2023)
Dobrodružná inscenace dá vzpomenout na oblíbené foglarovky, tajemná čtvrť Prašina tak trochu připomíná Stínadla. Pro divadelní prkna se sice nejedná o ideální látku, protože je kniha dost epická a je v ní potřeba vysvětlit fungování tohoto mikrokosmu, ale dramatizace P.Kheka a L.Smrčkové si s tím v rámci možností poradila celkem dobře, a tak inscenaci neschází tempo a moment překvapení z odhalování spletitého příběhu. Ústřední herecké trojici, kterou tvoří V.Říha, M.Czyžová a M.Klapil, se daří věrohodně ztvárnit teenagery. Povedla se i scéna a filmové dotáčky.
(zadáno: 2.1.2023)
Zdařilá konverzační tragikomedie, která ukazuje, jak to dopadá, když se člověk rozhodne ignorovat životní realitu a snaží se vytvořit si vyfantazírovaný svět. Manželská dvojice Judy a Johnny, která se snaží žít jako v 50. letech, je postupně konfrontována s nutností řešit problémy, které prožíváme tady a teď a na něž útěk do jiné doby neplatí. Inscenace disponuje přesvědčivými hereckými výkony, zaujme hlavně ústřední pár v podání L.Andělové a J.Tvrdíka. Povedená je také realistická scéna J.Tereby, režisér hru rytmizuje využitím "dobových" songů. Snad jen monology matky Judy (M.Nováková) působí moc plakátově, což ale není chybou herečky.
(zadáno: 23.12.2022)
Celkem příjemná inscenace, která pobaví jemným slovním humorem. Režisér M.Hanuš provázal jednotlivé anekdoty z knihy Lea Rostena posmutnělým osudem válečných uprchlíků, kteří se potřebují v nové vlasti naučit angličtinu, s níž často vedou nerovný boj. Dění rytmizují písně, přičemž se jedná často o lidovky v různých jazycích, ale i dobové šlágry. Nejvíce při podání songů zaujmou D.Novotná a K.Hulcová.
(zadáno: 20.12.2022)
65%. Poslední hra T.Stopparda má autobiografické rysy a je rozsáhlou jevištní freskou o životě jedné bohaté židovské rodiny z Vídně. Stoppard se zabývá kořeny antisemitismu i otázkou vytržení člověka z prostředí, v němž žil. Inscenace R.Lipuse střídá rozvláčnější pasáže se silnými momenty. To je myslím zakódováno už v samotném textu, který přináší značnou šíři vědění, ale místy se neubrání didaktičnosti. (více v článku na blogu)
(zadáno: 5.12.2022)
Pohled na život spisovatele Jaroslava Haška v době, kdy psal Švejka. Autor hry T.Vůjtek Haška nijak neglorifikuje a ukazuje ho se všemi zápory, jichž není zrovna málo. Zaměřuje se na jeho bigamický vztah se dvěma ženami a hlavně na stupňující se problémy s alkoholem. J.Kaluža dokáže v hlavní roli velmi dobře vybalancovat kreativitu velkého spisovatele s lidskou nízkostí, s níž se občas chová ke svým blízkým. Jen markýrovaných opileckých scén je na mě v inscenaci zbytečně mnoho.