Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1134)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Povedená inscenace, která sází na velmi dobrou atmosféru (které hodně pomáhá fakt, že se hraje na Kunětické hoře) a také na představitelku hlavní role Kristinu Jelínkovou. Ta dokázala skvěle vystihnout šílenství krvavé hraběnky a přidala i okamžiky, ve kterých lze uherskou šlechtičnu skoro litovat. Režisér Novotný to pojal hodně naturalisticky, což nemusí vyhovovat každému, ale já jsem byl spokojen.
(zadáno: 5.1.2012)
Zajímavé pojetí, které Shakespearovu tragédii ukazuje jako politickou satiru, kde se to jen hemží manipulací, populismem a korupcí. Vrcholem celé inscenace je Antoniův monolog k rozvášněným davům po smrti Caesara. Jan Šťastný, který ztvárňuje Antonia, je také jednoznačně nejsilnějším článkem herecké sestavy. Role Caesara není úplně šťastně obsazená, Pavel Rímský nemá to správné charisma a nepůsobí dojmem panovníka, který dokáže pobláznit davy. Vcelku povedená je hudební stránka, herci by mohli v některých pasážích ubrat na intenzitě
(zadáno: 24.10.2010)
Dobře napsaná hra, která si v inscenační úpravě Ladislava Smočka zachovává svou aktuálnost. Velmi příjemné jsou herecké výkony (obzvlášť zajímaví jsou hlavně František Němec a Vladislav Beneš).
(zadáno: 12.6.2013)
Inscenaci zpočátku chybí tempo, ale postupně se docela rozjede. Líbilo se mi výtvarné řešení scény, z herců svým spontánním výkonem nejvíce zaujme Svatava Milková. Scény, ve kterých se vyskytuje, jsou o třídu zábavnější než ty ostatní.
(zadáno: 7.2.2020)
75%. Česká verze muzikálu Wicked dopadla velmi dobře. Ano, výprava je o dost chudší a projekce se vyloženě nepovedly, ale jinak inscenace přináší několik zapamatovatelných melodií a podařený pohádkový příběh. Potěší hlavně casting hlavních rolí, kdy jejich představitelé umějí hrát i zpívat, což v bohužel v českých muzikálech nebývá pravidlem. Výborná je především M.Pešková jako Elphaba, která přesvědčivě ztvárnila vývoj postavy z outsidera až po zarputilou bojovnici. Pobaví i N.Grossová jako Glinda, byť ze začátku trošku moc tlačí na pilu. Jediný, kdo mě z obsazení herecky moc nezaujal je M.Vojtko jako Čaroděj. (více v článku na blogu)
(zadáno: 12.11.2012)
Celkem zábavná oddechovka, se spousta efektů a slušných melodií. Petr Gazdík se na roli Darryla hodí ze všech tří alternací asi nejméně, přesto je to z jeho strany dobrý výkon. Kdo se mi nelíbil byla Michaela Fojtová v roli Felicie - do té role se vůbec nehodí, je na ni příliš sympatická, a tak musí dost přehrávat. Věřím, že v prudérní Americe mohl muzikál vzbudit i nějaké rozhořčené reakce.
(zadáno: 12.4.2012)
Inscenaci chybí jasnější směřování, režisér Dočekal bohužel moc neví, o čem chce vlastně vyprávět. Stylizace hlavních hrdinů do bezdomovců mě nikterak neurážela, ale o její účelnosti přesvědčen nejsem. Naštěstí herecky je to zajímavé - David Matásek a David Prachař nezklamou. Některé momenty se podařily, ale celkově je to průměr. 55%
(zadáno: 29.5.2023)
Svižná černá komedie, která kombinuje tarantinovskou poetiku s lokálně ukotveným humorem. Nechybí ani inspirace lynchovsky nonsenzovým humorem, režisér J.Frič ji posiluje konkrétními odkazy na seriál Twin Peaks (hudební motiv, estetické řešení pokoje před vstupními dveřmi, postava detektiva připomínající Coopera). Herci dokáží s touto výraznou nadsázkou dobře pracovat (nejzajímavější je Z.Valchařová Poulová jako novopacká obdoba Eliny Makropulos), dobře funguje i scéna, realisticky vyvedená pekárna svým kachlovým obložením připomíná márnici. Snad jen závěr, kde jako deus ex machina do hry vkročí i Krakonoš, už trochu ztrácí tempo.
(zadáno: 20.11.2014)
Více než tříhodinová vesnická freska z národních dějin je nejvtipnější na místech, kde se zcela odpoutává od reality (Marx na koštěti, operní árie listonošky). Nejsilněji pak diváka zasáhnou okamžiky, kdy se na povrch dostává v plné síle Holcmanova předloha. Cena facky je sympatický počin, který pobaví, ale také připomene dobu, kdy se k výslechům vězňů používaly elektrické boty a koně nahrazovaly traktory. Není od věci si připomenout, že tehdejší aktéři těhlech zvěrstev nikdy nebyli potrestáni. Příjemné je, že B.Rychlík navrch dokázal udělat ze Steigerwaldovy hry hodně zajímavou podívanou.
(zadáno: 28.2.2012)
Allenův text pojatý groteska. Má to tu výhodu, že herci mohou všechny komické situace ždímat, co to dá. Nevýhodou je, že se ke slovu příliš nedostane téma krize středního věku, které je na mnoha místech textu navozeno.
Slušná komedie, jejíž největší devízou je nápad nechat ji kompletně celou odehrát ve tmě. Jinak byste si na ni totiž už za týden nevzpomněli, protože se velmi podobá tuctu dalších komedií.
(zadáno: 19.12.2018)
Schimmelpfennig je velice zručným autorem, takže dokáže podat ve slušivém balení i relativně banální příběh. Režie M.Háby má velký podíl na poetickém vyznění celé inscenace. Tok Schimmelpfennigovya textu Hába rytmizuje drobnými změnami prostředí, atmosférotvornou hudbou i zhudebněním ústředního repetitivního motivu. Divák se tak lehce nechá přenést do světa, kde je přímo hmatatelně cítit běžící čas a kde na něj naplno dopadá fakt, že okamžiky štěstí jsou prchavé a nelze je zachytit. Více viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 8.4.2013)
Viděno v TV záznamu. Bohužel dost nevyrovnané, jednotlivé složky inscenace se moc nepodařilo propojit do smysluplného tvaru.
(zadáno: 15.11.2012)
S touto inscenací jsem se naprosto minul. Základní problém vidím už v textu hry, který je i přes zajímavé téma plný floskulí a nechtěně směšných scén. Nepomohla tomu ani Czesanyho klipovitá režie, při které herci absolutně nemají šanci nějak charakterizovat svou postavu a ozřejmit její motivace. A tak i tak dobří herci jako J.Ornest nebo M.Mejzlík jen prázdně deklamují text. Protivníci třetího odboje jsou až plakátově směšní - zupácký a ožralý Major (P.Čtvrtníček) a M.Sidonová v mnoha rolích hlásající komunistická hesla. Občas se objeví zajímavý režijní nápad, ale jsou to jen matné záblesky.
(zadáno: 23.6.2015)
65%. Český les je pásmem gagů, skečů, písní a také přímočarou satirou na českou národní povahu. Drábkovi se opět nejvíce daří v komediální poloze. Vzhledem k tématu kabaretu se tu hodně pracuje se stereotypy. Pokud je jich využito pro nějaký politicky nekorektní vtip, je vše v pořádku. Problém nastává v okamžiku, kdy inscenace zvážní a k moralizování využívá právě stereotypů spojených s Čechy a jejich povahou. Herecky pobaví především N.Holíková, J.Tvrdík a V.Dvořák. (více v článku na blogu)
(zadáno: 12.1.2022)
Celkem zdařilá inscenace, která není jen nějakým životopisným připomenutím života Karla Čapka, ale objevují se v ní i zřejmé paralely se současností. K období první republiky je sice poněkud nekritická, ale dá se to pochopit, když vychází ze vzpomínek Olgy Scheinpflugové. První část má trochu pomalejší tempo, které se ale zúročí v emocionálně slušně nabité druhé polovině. Olgu si mezi sebou zdařile podělily S. Postlerová, A. Elsnerová a J. Kotrbatá, Čapka ztvárnil J. Šťastný jako nesmělého muže s místy dětskou duší, zlomeného po Mnichovu. (více v článku na blogu)
(zadáno: 16.6.2022)
Místy zběsilá jízda ukazující, že i cesta může být cíl. Cituje se tu beatnická literatura, klade se důraz na svobodomyslnou atmosféru a celé je to taková česká představa o "americkém snu". Jen to zakončení je takové zvláštní, společná synergie se najednou někam vytratí a každá z postav si jde svou cestou. V rámci divadla pro dospívající diváky to je možná konstatování, že každý musí jednou dospět a usadit se. Ale vážně je to tak?
(zadáno: 19.3.2014)
Režisér David Šiktanc vede herce k realistickému zobrazení postav a výrazně psychologickému herectví. Problémem je první polovina představení, která je hodně zdlouhavá. Jakkoliv lze chápat, že pečlivé představení jednajících postav zvýší divákův zážitek z druhé, emocionálně vyhrocené části, krácení by bylo jen ku prospěchu věci. Nejzajímavější jsou na celé inscenaci herecké výkony. Patrně nejpropracovanější postavou hry je hlava rodiny James Tyrone. Ve fascinujícím podání Jiřího Zapletala je mužem neustále zápasícím se svou lakotou, která ho odcizuje od jeho nejbližších.
(zadáno: 13.2.2011)
Povedená hra, která je o něco povedenější v komediální rovině. V té vážné je to chvílemi trochu přepjaté a snad kvůli krátké stopáži vyjadřují všechny postavy své pocity zcela bez obalu, což trochu ubírá na důvěryhodnosti. Nejlepší výkony podávají Liška, Chmela a Maděričová ve vtipně nadsazené roli Jo.
(zadáno: 29.11.2018)
65%. Chacharije je opět sledem volně provázaných epizod ze života jednotlivých postav. Což vyvolává podobný problém jako u Brenpartije – jednotlivé epizody jsou většinou docela zábavné, ale výraznější dramatický oblouk tady chybí. Nejcennější je tak na inscenaci herecké ztvárnění jednotlivých postav - výborní jsou především J.Kaluža, T.Cisovská, Z.Truplová, M.Cisovský a A.Sasínová-Polarczyk. Slušný provozní titul, který bude mít patrně dlouhý jevištní život.
(zadáno: 28.1.2016)
Chaos je hořkou komedií o trojici třicátnic, které pomalu ztrácí kontrolu nad svým životem. Hra ukazuje nezáviděníhodné životní situace s nadhledem a humornou optikou. Místy se daří trefně reflektovat naši současnost. Scéna inscenace je minimalistická a důraz spočívá na vtipném textu. Slušné výkony předvádí všechny tři herečky (viděl jsem v alternaci M.Zoubkovou).
(zadáno: 13.5.2016)
Působivá procházka životem Charlieho Chaplina, které by pomohlo drobné krácení. Mnoho scén je stylizovaných jako němá groteska, komické scény se prolínají s vážnými. Hlavní zásluhu na úspěchu inscenace má M. Ruml v titulní roli - Chaplinova gesta, chůzi, mimiku má přesně odpozorované. Netvoří ale jen nějakou kopii, ale plnokrevnou postavu se všemi klady a zápory. Za zmínku stojí i P. Bucháček jako saturninovský sluha Henry, který dokáže báječně pointovat jednotlivé scény. Jediné, co jsem příliš nepochopil, byl výběr hudby. Proč podbarvovat scény z 20. let hudbou Beatles?
(zadáno: 9.3.2013)
Řemeslně dobře udělaná inscenace, která si určitě najde své spokojené diváky. Skutečně zajímavý je však asi jen Petr Borovec v roli Babbse, vše ostatní spadá do kategorie "stokrát viděného"...