Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1134)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  10 11 12 13 14 15 16 17 18  >  >>
(zadáno: 8.12.2019)
Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť - Divadlo J. K. Tyla Plzeň  70 %
Vynikající hudba A.L.Webbera doplněná povedeným přebásněním M.Prostějovského. Plzeňská inscenace je svižná a má dva velké trumfy v představitelech hlavních rolí. P.Klimenda je ideálním Josefem - pěvecky bezchybný, dostatečně sympatický, aby mu (nejen) dětské publikum mohlo fandit. Do role Vypravěčky "naskočila" M.Nosková a její znělý hlas dokáže bez obtíží utáhnout celý part. Drobné nepřesnosti v nástupech se časem jistě vyladí. Trochu mě zklamal J.Kopečný v roli Faraona. (více v článku na blogu)
(zadáno: 2.12.2019)
Heda Gablerová: Teorie dospělosti - Divadlo Petra Bezruče  70 %
Saavedra vystavěla samostatný příběh, který zachovává dějový oblouk původního dramatu, ale v mnoha věcech se s ním rozchází. Teorie dospělosti v názvu hry ukazuje na možné čtení této inscenace. Postavy jsou vrstevníky, jsou to znudění třicátníci, kteří odmítají se pro něco závazně rozhodnout. Trochu mi tu chybí gradace zoufalství hlavní hrdinky. Heda je v podání Magdaleny Tkačíkové od začátku cynická, nespokojená a události, ke kterým v inscenaci dojde, ji nedostávají na úplné dno. Na vině jsou dějové posuny. Ale přesto jde o zdařilou inscenaci nabízející nový náhled na Ibsenovu hru.
(zadáno: 2.12.2019)
Odcházení - Národní divadlo moravskoslezské  70 %
Drobná nadsázka proniká do výstavby mnoha jevištních situací a místy jde o velmi povedené nápady. J.Fišar hraje Riegra jako unaveného muže, částečně smířeného s tím, že pomalu upadá do zapomnění. Je pod silným vlivem dominantní přítelkyně Ireny (L.Bělašková) a neuvědomuje si, že ho postupně o vliv připravují jeho bývalí podřízení. Jako trochu zbytečný úkrok ke komunální satiře působí snaha ukázat, že inspirací pro Kleina byl nejspíš Klaus starší. Výborně ve Štěpánkově inscenaci fungují Havlovy scénické poznámky, které v záznamu čte sám režisér.Drobné problémy s temporytmem snad během přibývajících repríz vymizí.
(zadáno: 2.12.2019)
Divadelník - Komorní scéna Aréna  70 %
Ostravský Divadelník se odehrává na scéně připomínající jatka jak z nějakého béčkového hororu. To dobře kontrastuje se vznosnými cíli Bruscona. Toho M.Cisovský představuje jako člověka posedlého dokonalostí, tyrana a manipulátora. Rozpor mezi jeho vysokými uměleckými a životními cíli a realitou ušmudlané štace v Utzbachu je stálým zdrojem napětí. Nikdy nenaplněné cíle dává Bruscon za vinu svému okolí, nejvíc to odnáší dvojice jeho dětí. Ty jsou V.Lipinou a A.Polcrovou hrány ve výrazné groteskní nadsázce, která bohužel trochu oslabuje vyznění Brusconova tyranství.
(zadáno: 1.12.2019)
Král umírá - Národní divadlo moravskoslezské  60 %
55%. Ionescův nelehký text se v Ostravě nepodařilo režiséru Vojtěchu Štěpánkovi uspokojivě vyložit. Zůstává poněkud nejasné, o čem chce vlastně hrát. Nejprve to vypadá, že hlavním tématem bude svět, který se rozkládá, zatímco za zdmi paláce se stále „tančí“, i když se vše propadá v chaos. Postupně ale převezme prim osobní linie krále Bérengera I., který prochází různými fázemi umírání – od vzteku přes smlouvání až ke smíření. Právě v závěrečné fázi je inscenace, i díky výkonům Františka Večeři v roli Bérengera a Anny Cónové jako jeho první manželky Markéty, nejsilnější.
(zadáno: 1.12.2019)
Opilí - Národní divadlo moravskoslezské  70 %
Z úst herců vychází velké množství slov, často záměrně banálních, absurdních či pseudofilozofujících, aby se čas od času vynořila skutečně působivá pasáž o lidském hledání Boha, lásky, životního údělu. Je znát autorův odpor k dnešnímu individualizovanému způsobu života, kdy se lidé bojí převzít zodpovědnost za cokoliv jiného mimo sebe. Režisér L.Brutovský umístil herce na prázdnou scénu, kde je nechal rozehrávat jednotlivé opilecké etudy. Všech 14 protagonistů dokáže věrohodně ztvárnit alkoholem ovlivněné, nešťastné lidi.
(zadáno: 1.12.2019)
Výnosné místo - Národní divadlo moravskoslezské  60 %
Překladatel T.Vůjtek hru aktualizoval a posunul do současnosti, což se ale ukázalo jako dvojsečná zbraň. Slušně funguje pozměněný závěr, naopak přidané vulgarismy z inscenace dost čouhají. U Ostrovského kladná postava Žadova je v NDM tyran, který je ve svém fanatismu občas odpudivější než všichni ti cyničtí úředníci. Nejzajímavější postavou je Bělogubov (M.Cisovský), u kterého je dobře zachycen vývoj od patolízala v protřelého mafiána. Téma korupce je stále aktuální, v Krejčího inscenaci je ale znázorněno v dost hrubých obrysech na tříhodinový kus.
(zadáno: 29.11.2019)
Už ani den! - Divadlo Mír  50 %
Hra C.Michela je klasickou situační komedií, která ale vůbec není špatně napsaná a má v sobě výrazný komický potenciál. V režii A.Čuby se jedná o svižnou inscenaci, škoda, že tvůrci hře až tak nedůvěřovali a občas si tam dodávají (nutno říct že dost pokleslé) vtípky. Š.Kozub má nesporný komediální talent, ale místy je jeho přehrávání už na hraně únosnosti. O moc lépe tak působí třeba projev K.Leichtové.
(zadáno: 29.11.2019)
Zimní slunovrat - Komorní scéna Aréna  80 %
Zpočátku je to především svižná konverzačka, stejně jako u jiných autorových her se tu řeší téma bezvýchodnosti partnerských vztahů. Postupně se těžiště inscenace ale stále víc přesouvá z čistě rodinných problémů do sféry celospolečenských problémů (vyrovnání se s nacistickou minulostí, vznik a šíření totalitního myšlení). Opravdu skvělé herecké výkony celé pětice představitelů, jmenovat jednoho tentokrát nejde. v Aréně si s Schimmelpfennigem rozumí.
(zadáno: 28.11.2019)
Rádce - Národní divadlo moravskoslezské  50 %
Hru v Ostravě dost krátili, přesto působila hodně rozvleklým dojmem.Problém vidím v tom, že absurdní a komická místa textu jsou buď zatlačena do pozadí, nebo úplně vyškrtnuta a inscenace má zamířeno někam do vod psychologického dramatu. Což je ale nonsens, protože v tomhle žánru nemůže fungovat, hlavní postavy nejsou napsány tak, aby bylo možné jejich jednání jednoduše racionálně odůvodnit. Chápu snahu tvůrců ukázat, že zlu se nedá přitakávat bez následků, dělají to ovšem bohužel dost fádním způsobem.
(zadáno: 28.11.2019)
Mandragora - Komorní scéna Aréna  60 %
Machiavelliho text z období renesance je z hlediska obsahového aktuální dodnes – peníze a sex vždycky byly klíčovým hnacím motorem přirozené lidské tendence ke špatnostem všeho druhu. Struktura hry je však diskutabilní, vrší na sebe krkolomné komediální zvraty a eskapády. Hovoří se o ni jako o kruté komedii, v Aréně z ní dělají ale spíš řachandu. Došlo k aktualizaci a zhrubnutí jazyka, herci vedou postavy až na samou hranu karikatury, bohužel vtipu z tohoto přístupu dokáží vydestilovat jen pomálu. Nejlépe se asi daří Š.Krupovi a A.Langerovi. Průměrný provozní titul.
(zadáno: 28.11.2019)
Mistr a Markétka - Divadlo Petra Bezruče  70 %
Dramatizace K.Menclerové se soustředí především na Wolanda a jeho suitu. Scénám dodává šmrnc lehce pokleslé, kabaretní ztvárnění, ale i propracované kostýmy D.Janoška. Všechno to z pozice chladnokrevného, i když už trochu unaveného dirigenta řídí Woland v podání N.Lichého. Titulní postavy se na scénu překvapivě dostávají až po více než hodině představení a jejich příběh tak působí spíš jako vedlejší motiv. I přes tříhodinovou délku ovšem inscenace Alexandra Minajeva plyne hladce kupředu a komplikované předivo románu převádí na jeviště srozumitelně, aniž by ale došlo k přilišnému zploštění.
(zadáno: 23.11.2019)
Představ si... - Městské divadlo Brno  80 %
Tíživá atmosféra doby je zachycena poměrně sugestivně, u mnoha scén mrazí. Po hudební stránce se také jedná o zdařilý muzikál. I přes depresivní téma se autoři nevyhýbají humoru, je tu prostor i pro naději - že vnitřní sílu a vůli přežít není jednoduché porazit, i když jsou k tomu použity brutální prostředky. M.Havelka v hlavní roli Daniela září v činoherních scénách, bohužel pěvecky na tento part nestačí. Typově přesní a pěvecky zajímaví jsou K.Daňhelová a D.Vitázek, z menších rolí zaujmou hlavně L.Vlček a R.Jícha. (více v článku na blogu)
(zadáno: 21.11.2019)
Láska je láska - Divadlo Ta Fantastika  50 %
Viděno v TV záznamu.
(zadáno: 20.11.2019)
Žebrácká opera - Městská divadla pražská  60 %
Havlova hra je stále aktuální, dnes umně popisuje propojení organizovaného zločinu se státní správou. D.Radok inscenuje Havla celkem pietně. Je to ale spíš mechanické převyprávění příběhu, důraz na patřičných místech chybí. Přesto bych inscenaci neoznačil za nudnou nebo vyloženě nepovedenou. Některé herecké výkony jsou velmi zajímavé, hlavně M.Donutil a jeho švihácké provedení Macheatha (brilantní je scéna, kde přesvědčuje své manželky o výhodách bigamie). Zaujme také J.Vlasák (škoda častých výpadků textu), T.Marečková či E.Salzmannová. Příliš mi naopak nesedělo pojetí Jenny Z.Stavnou, ubral bych na hysterii. (více v článku na blogu)
(zadáno: 13.11.2019)
Don Quijote - Divadlo Husa na provázku  80 %  Tip Lukáš Dubský
Na Provázku si vzali Cervantesovu předlohu jen jako inspirační zdroj, na jehož základě napsali originální scénář, který zkoumá donkichotství ve 21. století. Mikuláškova inscenace, která je rámována jako televizní debata, sleduje hned několik nosných témat, není ale naštěstí významově přehlcená. Nejzásadnější je přitom obraz člověka, který má problém s pochopením okolního světa, jehož relativita překročila únosnou mez. Přes komediální začátek se inscenace propadá do jakéhosi horečného denního snění s lehce hororovým nádechem. Skvěle si vede D.Hřebíček v roli Moderátora, kompaktně ale působí celý herecký ansámbl.
(zadáno: 31.10.2019)
Zapomenuté světlo - Divadlo Petra Bezruče  70 %
Přiznám se, že první část mě moc nebavila. Ale po přestávce ubylo sborových výstupů a režie se soustředila jen na zachycení duševního rozpoložení člověka, který bojuje se svými vnitřními běsy a zároveň musí jako katolický kněz obhajovat i svou úlohu ve společnosti. V tom je inscenace nejsilnější, jelikož N.Lichý je v zachycení rozhárané duše Jakuba Demla naprosto vynikající. Byl by to velmi depresivní kus, kdyby do něj Deml nepropašoval i dost sarkasmu a humoru, který se v bezručovském podání podařilo zachytit a vytěžit. Nakonec tedy zábavná inscenace, kde je o čem přemýšlet.
(zadáno: 29.10.2019)
Revizor - Městské divadlo Mladá Boleslav  50 %
Tohle nastudování Revizora zdá se mi poněkud nedotažené. Režiséru Páclovi se příliš nedaří komediální linka. Byť je celá inscenace pojata ve velké nadsázce a groteskním duchu, smích se z hlediště neozývá zas tak často, skutečně dobře vystavěných je jen několik scén, zrychlení tempa by při této stylizaci neškodilo. Výraznější aktualizaci se v Boleslavi vyhnuli, ta ale ani není příliš potřeba. Postavy jsou v Páclově verzi pojaty spíše jako buranské a hloupé, než ziskuchtivé a nebezpečné. Nejvíce vyniknou M.Ligač jako Chlestakov a I.Nováčková jako Hejtmanka.
(zadáno: 28.10.2019)
Společenstvo vlastníků - Východočeské divadlo Pardubice  70 %
75%. Havelkův text velmi dobře reflektuje problém rozdělené společnosti, která se není schopná na ničem dohodnout. Hlavně je to ale komedie plná vtipných hlášek, nadstavbou je nenásilný komentář k současné politické situaci. Patrně každý divák v některé z typizovaných postav pozná některého ze svých sousedů. I když jde vlastně jen o schůzi a moc akce se v inscenaci nenachází, nemá téměř žádná hluchá místa. Jen by ji možná víc slušela komorní scéna a větší blízkost jeviště a hlediště.
(zadáno: 25.10.2019)
Dobří chlapci - Divadlo Na zábradlí  60 %
K sepsání hry Jařaba inspirovala řeč papeže Františka, ve které exkomunikoval z církve příslušníky italské mafie. Nastíněná situace je hodně modelová, nicméně je dobrým odrazovým můstkem k mnoha černohumorným hláškám i neveselému pohledu na svět, který ovládají peníze a moc. Přesto je právě scénář nejproblematičtějším aspektem inscenace, humor neschází, situace je ovšem načrtnuta trochu povrchně. Herecky tradičně silná - hlavně J.Vyorálek a J.Žáček, ostatní bohužel moc nemají co hrát. Povedla se scéna, která dobře zapadá do poetiky DNZ. (více v článku na blogu)
(zadáno: 16.10.2019)
Vladař - Městská divadla pražská  60 %
Autorská inscenace Vladař je politické divadlo, které se otázce vládnutí, ovládání a mechanismům moci věnuje ze široka. Machiavelliho dílo bylo spíše jen inspiračním zdrojem. Jinak si tvůrci pomáhají příklady rozličných typů vládců, jejichž proslovy jsou do představení zakomponovány. Zobrazeny jsou různé formy, jak se vladař může dostat k moci, jak ho tato moc mění a jak začne celý jeho mocenský aparát upadat. Je sympatické, že mladý tvůrčí tým ví, o čem chce hrát i co chce říct. Něco tomu ale přece jen chybí, nějaká jednotící linka, která by z jednotlivých výstupů udělala tvar, který bude konzistentní. (více v článku na blogu)
(zadáno: 14.10.2019)
Podivný případ se psem - Východočeské divadlo Pardubice  80 %
75%. Povedené zpracování, kterému prospělo umístění do komorního prostoru Malé scény. Herci se tak mohou soustředit na detailní charakteristiku postav, opulentní scéna nijak výrazněji nechybí. Režisérka K.Jandáčková se pokusila pomocí audiovizuální složky více nahlédnout do mysli autistického chlapce, především hudba J.Kudláče je v tom velmi nápomocná. Velmi dobře si s hlavní rolí poradil J.Láska, který zachytil nejen vnějškové projevy autismu, ale vykreslil Christophera jako teenagera, který má problémy porozumět světu kolem sebe a jistotu nabývá jen ve chvílích, kdy mluví o exaktních přírodních vědách.
(zadáno: 14.10.2019)
Děj se co děj (Anything Goes) - Národní divadlo moravskoslezské  60 %
65%. Celkem příjemná hudební retrokomedie, nicméně myslím, že muzikálový žánr už se přece jen vydal jiným směrem. Ostravské zpracování je ale zdařilé, povedla se choreografie, hlavně hudební číslo Anything Goes před přestávkou hýří ohromnou energií. Výborná je M.Šnytová jako Reno Sweeney, která poměrně zastiňuje ústřední milenecký pár (A.Živnůstka a V.Prášil Gidová). V menších rolích jsou velmi výrazní H.Fialová jako živelná Erma, L.Vlček v roli podivínského lorda či T.Savka coby komický gangster Moonface. Hudba Colea Portera se navíc stále dobře poslouchá, i když od doby vzniku muzikálu už uplynulo přes 80 let.
(zadáno: 8.10.2019)
Monty Python’s Spamalot - Městské divadlo Brno  70 %
Hudebně sice Spamalot až tak výjimečný není, ale myslím, že to je kus, na který se chodí hlavně za montypythonským humorem. Pokud někomu nesedí, nebude se mu líbit ani inscenace. Pro ostatní je to ovšem svěží dílo, které kopíruje strukturu filmů s Monty Python - tzn. spousta pointovaných skečů, z nichž některé jsou geniální, jiné jen průměrné. Samotný děj je pospojován do celku poněkud klopotně, ale i to je v souladu s předlohou. Povedlo se přemístění muzikálu do Brna a vtipné narážky na fungování místní muzikálové scény. Herecky i pěvecky povedené, nejvíc zaujali L.Vlček a S.Milfajtová.
(zadáno: 20.9.2019)
Misantrop - Národní divadlo  60 %
65%. Místo ludvíkovské Francie je hra zasazena do současných kulis, do jakéhosi módního společenského sálu, který dobře demonstruje dnešní závislost na moderních technologiích. Moderní rámování tvoří především připsané scény vyprázdněných rozhovorů na současná témata, z nichž dominuje klimatická změna. Moliérův text je značně proškrtán, což vytváří problémy s vedlejšími postavami, jejichž jednání často schází srozumitelná motivace. Zdařilý výkon předvádí V.Javorský, který Alcesta nehraje jako exhibicionistu, ale proroka, jež by chtěl dosebezahleděné společnosti otevřít oči. (více v článku na blogu)
<<  <  10 11 12 13 14 15 16 17 18  >  >>