Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1140)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  10 11 12 13 14 15 16 17 18  >  >>
(zadáno: 6.6.2022)
Chytání Vídně - Národní divadlo Brno  70 %
65%. Inscenace Radovana Lipuse umně pracuje s tajemstvím, strukturou připomíná Chytání Vídně detektivní příběh, kdy je v retrospektivách odhalována minulost hlavní hrdinky. Lagronová tematizuje období 50. let minulého století a komunistické pracovní lágry, trochu neústrojně je tu zakomponována ještě otázka klimatických změn a tání ledovců na Antarktidě. Škoda poněkud nestálého tempa, jež upadá v didakticky pojatých částech. (více v článku na blogu)
(zadáno: 3.6.2022)
My Fair Lady (ze Zelňáku) - Městské divadlo Brno  70 %
75%. Brněnská verze s dovětkem (ze Zelňáku) přináší oproti jiným verzím MFL bonus v zasazení do místního koloritu. Brněnský hantec je tu použit jako komický prvek. Ve vztahu mezi Lízou Ďulínkovou a profesorem Jindřichem Hradským dochází k jistému posunu (alespoň v mnou viděné alternaci). Vzhledem k tomu, že představitelé hlavních rolí E. Skálová a K. Pekar jsou vrstevníci, jeví se tu milostný vztah jako pravděpodobnější, což trochu mění dynamiku interakcí mezi těmito postavami. Z hudebních čísel nejlépe vycházejí ty intimnější - Chtěla bych tančit jen a V ulici, kde žiješ. Trochu zdlouhavější jsou přestavby scény. (více v článku na blogu)
(zadáno: 23.5.2022)
Rychlost dopadu sněhové vločky - Východočeské divadlo Pardubice  70 %
75%. Rychlost dopadu sněhové vločky je dramaturgicky zajímavou volbou. Režisér Tyc dokázal využít výhod komorní scény, kam tato hra velmi dobře pasuje. Hra se na lásku a život dívá optikou kvantové mechaniky, což může znít děsivě, ale text sází hlavně na emoce, aniž by ovšem nějak lacině ždímal slzy. Herecky velice povedené - J.Láska a K.Šafránková ukázali dobrou souhru, soudobá dramatika jim jde.
(zadáno: 6.5.2022)
Přízraky - Dejvické divadlo  70 %
75%. Dejvice uvádějí Ibsena bez velkých škrtů a aktualizací, což už se dnes vidí málokdy. Přesto se nejedná o žádný muzeální kousek, ale poctivé divadlo s propracovanými hereckými výkony, které ví, co chce říct. Snad jen závěr už dnes tolik nerezonuje, chybí mu onen punc skandálu jako v dobách premiéry Přízraků. Z herců mě nejvíc zaujal M.Myšička v roli pastora Manderse, ale i ostatní prokazují velký cit pro psychologickou drobnokresbu v kombinaci s lehkou ironií, která dobře odlehčuje těžké ibsenovské drama. (více v článku na blogu)
(zadáno: 2.5.2022)
Winterbergova poslední cesta - Divadlo Feste  70 %
75%. Rozsáhlý Rudišův román se režiséru J.Honzírkovi a autorce dramatizace K.Koišové povedlo adaptovat do zajímavého tvaru, ve kterém se snoubí osobní rovina hlavních postav s "velkými" dějinami. I s omezenými jevištními prostředky se v industriálním prostoru daří vytvářet lehce melancholickou atmosféru road tripu po bývalém Rakousko-Uhersku. Postavy se během cesty vyrovnávají se svou minulostí a dochází ke smíření s vlastním životním osudem. Dobrou práci odvádí i trojice mladých herců.
(zadáno: 29.4.2022)
Sunset Boulevard - Divadlo J. K. Tyla Plzeň  70 %
V Plzni nastudovali další kvalitní světový muzikál. Hudba A.L.Webbera je tradičně skvělá, na podařené scéně L.Loosové se pak odvíjí příběh, který dává vzpomenout na atmosféru filmů pro pamětníky. Pěvecky se hercům daří opět skvěle, velice hezké je přebásnění M.Prostějovského. Herecky mě nejvíce zaujala Ch.Režná. Vztah stárnoucí herečky (S.Topinková-Fořtová) a mladého scenáristy (P.Režný) pro mě zůstal trochu záhadným, rozvíjel se hlavně ve slovech. Vše obklopující pozlátko Hollywoodu je trochu kontraproduktivní, postavy v člověku moc sympatií nevzbuzují, pomíjivost slávy a života pak nepůsobí tak depresivně, jak by mohla.
(zadáno: 23.4.2022)
Bez roucha - Divadlo v Dlouhé  70 %
Řemeslně zručně udělaná fraška, která se nepodbízí, ale zároveň ji trochu chybí nějaké přesahy. Je to tedy hlavně o timingu a preciznosti nastudování. Inscenace se rozjíždí pozvolněji a postupně graduje. Ve druhé půlce už divák obtížné stíhá usledovat všechny gagy, které tvůrčí tým do inscenace vymyslel, herci předvádí vysoké fyzické nasazení. Zahrát dobře špatné herce musí být náročné, asi nejvíce vynikají J.Vondráček, M.Němec a K.Sedláčková-Oltová.
(zadáno: 13.4.2022)
Hamlet - Městská divadla pražská  70 %
Hlavně první polovina inscenace je velice podařená, režisér M. Dočekal dokázal najít netradiční řešení notoricky známých scén. Umně kombinuje nadčasovost Shakespearovy předlohy s potřebou vyjádřit se k aktuálnímu stavu společnosti. Nepříliš povedený je závěr, jehož režijní řešení je nepřehledné a emočně nezasahující. Herecky je tenhle Hamlet velice solidní - skvěle si s titulní rolí poradil T. Havlínek, vhodným protipólem mu je B. Kaňoková jako Ofélie. (více v článku na blogu)
(zadáno: 27.3.2022)
Úspěch - Divadlo X10  70 %
65%. Inscenace, která je nejsilnější v okamžicích, kdy ukazuje, jak směšně může zpočátku působit zlo deroucí se k moci a jak obtížné je toto nebezpečí podchytit. Velkou zásluhu na tom má hlavně velmi tvárný J.Bárta v roli herce, který je předobrazem Adolfa Hitlera. Zajímavá je i práce s davem dívek, které jsou zpočátku usazeny v hledišti, aby se ve vhodnou chvíli zapojily do jevištního dění. Tempo a směřování ovšem inscenace ztrácí ve druhé části první půlky, kdy se Johana (A.Krausová) snaží pomoci z vězení svému příteli Krügerovi (J.Grundman) jednáním s mnoha typy (či spíše karikaturami) "úspěšných" mužů tehdejší doby.
(zadáno: 4.3.2022)
Zdeněk Adamec + Sebeobviňování - Divadlo Na zábradlí  70 %
Sebeobviňování (55 %) v kostele sv. Anny je inteligentním, ale trochu sebestředným řečnickým civičením. Divadelně bohužel není zpracováno příliš nápaditě.

Zdeněk Adamec (80 %) je o dost zajímavější, nezabývá se ani tak konkrétním činem sebeupálení jednoho mladého člověka, ale spíše ukazuje neuchopitelnost a nemožnost přesné interpretace života. Inscenace vyniká hereckou souhrou M. Pechláta a S. Majera i pro Pařízka typickou scénografií. (více v článku na blogu)
(zadáno: 2.3.2022)
Alois Nebel - Divadlo F. X. Šaldy Liberec  70 %
Na dramatizaci mi trochu vadilo časté využívání vypravěče k posunu v ději. Povedlo se ovšem vytvořit atmosféru mlhou zahalených hraničních hor, kde je skoro fyzicky cítit uplývající čas. Inscenace má lehce halucinogenní nádech, není lehké se orientovat v ději a motivacích postav, ale řekl bych, že je to v žánru mysteriózní detektivky přijatelné. Scéna je hezky vrostlá do prostředí sálu Malého divadla. V. Helšus hraje Aloise Nebela jako vnímavého člověka, který je paralyzován minulými křivdami, zatímco ty současné ani nevnímá.
(zadáno: 26.2.2022)
Heda Gablerová - Horácké divadlo Jihlava  70 %
První polovina působí jako herecky zdařilá, ale vesměs konvenční interpretace Ibsena. Druhá polovina pak překvapí svým vykloubením z budovaného fikčního světa, řekl bych, že se tvůrci inspirovali u D. Lynche. Přestává tak platit chronologická posloupnost i charakterizace postav. Slovenský režisér T. Procházka opakovaně vyvádí diváky z jejich komfortní zóny, schválně provokuje. Bohužel ne u všech psychedelických prvků se povedlo jejich sladění s tématem Ibsenovy hry, místy působí jako solitérní nápady. A. Palatínusová ztvárnila Hedu jako chladnou ženu, která sama neví, co chce, a zoufale touží najít nějaký smysl života. (více v článku na blogu)
(zadáno: 3.2.2022)
Král Ubu - Divadlo D21  70 %
65%. Svižná inscenace, která diváka nenechá na pochybách, že se tu hraje o realitě dnešních dní, kdy se na významné posty opakovaně dostávají bezskrupulózní lidé. P. Pochop a H. Mathauserová ztvárňují ústřední dvojici s přesně odměřenou porcí nechutnosti, směšnosti, ale i nebezpečnosti. Hodně energie do představení vnáší V. Hrabák jako kapitán Obruba. Jen je trochu škoda, že Jarryho hra už nemá moc šanci vzbuzovat nějakou kontroverzi (možná je na vině i sice skvělý, ale už dost archaicky znějící překlad). Je to zkrátka taková krotká satira, se kterou se divák může ztotožnit, ale těžko ho ještě něčím překvapí.
(zadáno: 30.1.2022)
Sestra v akci - Hudební divadlo Karlín  70 %
Celkem povedený odpočinkový muzikál. Hudebně se podařily hlavně sborové písně, i když jsou vzájemně zaměnitelné. L. Bílá se do role Deloris typově hodí, nijak tu nevadí, že zpěvačka tak trochu hraje sama sebe. Největší hvězdou je pro mě ovšem V. Příhodová jako sestra Mary Roberta, která ční pěvecky vysoko nad ostatními. Kdykoliv se děj odehrává v klášteře, je to celkém zábavné, horší je to s komediálními scénami, ve kterých trojice kriminálníků pátrá po Deloris. (více v článku na blogu)
(zadáno: 22.1.2022)
Zbabělci - Klicperovo divadlo Hradec Králové  70 %
Inscenace plně využívající hudebních dispozic hradeckého souboru. Jazzová kapela, která naživo hraje dobové hity, je skvělá, hudební výstupy patří k nejsilnějším částem představení. Příběh posledních dní druhé světové války je převyprávěn přehledně, dramatizaci ovšem trochu chybí umění jevištní zkratky. Tříhodinová inscenace tak občas ztrácí tempo. W. Valerián je zajímavým Dannym na pomezí rošťáka a intelektuála. Režisér Pavel Khek celkem zajímavě zachytil, jak obtížné časy odhalují lidské charaktery (nejen) na českém maloměstě.
(zadáno: 19.1.2022)
Thrill Me (Vzruš mě!) - Národní divadlo moravskoslezské  70 %
Zajímavý muzikál o patologickém vztahu dvou mladých mužů. Herecky velice zajímavě uchopeno - A. Živnůstka hraje Richarda jako sebestředného manipulátora, psychopata jistého si vlastní nadřazeností. T. Krpec předvádí Nathana jako chlapce ovládaného touhou, který si ale v cílevědomosti nijak nezadá se svým přítelem. Možná by nebylo na škodu, kdyby byl Krpcův Nathan o trochu více submisivní, lépe by pak vyzněl dějový twist. Pěvecky se oběma aktérům daří, přitom dialogicky pojaté písně nejsou zrovna jednoduché. Hudební stránka tohoto díla mě ale moc neoslovila. Atmosféru to ale má (i díky strohé výpravě) celkem slušnou.
(zadáno: 12.1.2022)
Český román - Divadlo na Vinohradech  70 %
Celkem zdařilá inscenace, která není jen nějakým životopisným připomenutím života Karla Čapka, ale objevují se v ní i zřejmé paralely se současností. K období první republiky je sice poněkud nekritická, ale dá se to pochopit, když vychází ze vzpomínek Olgy Scheinpflugové. První část má trochu pomalejší tempo, které se ale zúročí v emocionálně slušně nabité druhé polovině. Olgu si mezi sebou zdařile podělily S. Postlerová, A. Elsnerová a J. Kotrbatá, Čapka ztvárnil J. Šťastný jako nesmělého muže s místy dětskou duší, zlomeného po Mnichovu. (více v článku na blogu)
(zadáno: 13.12.2021)
Kanibalky: Soumrak samců - Městská divadla pražská  70 %
65%. Typická drábkovina plná humoru různorodé kvality - od skvělých hlášek a satirických šlehů až po vyložené lacinosti. Vtipné momenty naštěstí převáží ty trapné. Dějově je to trochu kostrbaté a zvlášť v první části se to nikam moc neposouvá, jde hlavně o představení sympatického páru vyšetřovatelů. Druhá část je svižnější - Drábek tepe do nacionalistů, dezinformačních webů, ale umí si udělat srandu i z transgenderu. Názorovým oponentům se ale vyloženě nevysmívá, snaží se je i pochopit. Za zbytečný a anachronní považuji snový výstup se samožerným exprezidentem. Koho dnes ještě zajímá Klaus?
(zadáno: 9.12.2021)
Žítkovské bohyně - Východočeské divadlo Pardubice  70 %
Pro pardubickou inscenaci vznikla nová dramatizace románu, která předlohu zredukovala nejvíce z dosud inscenovaných adaptací. To má výhodu v absenci hluchých míst, někdy ovšem mohou být motivace postav trochu nejasné (zvlášť samotný závěr působí uspěchaně). Mystická linka je tady upozaděna, režisérka K. Dušková akcentuje hledání vlastních kořenů, odkrývání minulosti a tím poznávání sebe sama. Doru hraje P. Janečková jako moderní ženu, která nevěří v rodové prokletí, vzpírá se pověrám, aby nakonec zjistila, že spletitá síť historických křivd dolehla i na ni. Celkově povedená interpretace silného příběhu.
(zadáno: 8.12.2021)
Bezruký Frantík - Divadlo pod Palmovkou  70 %
T. Dianiška (tentokrát ve spolupráci s I. Orozovičem) zpracoval osudy dalšího pozapomenutého hrdiny. Příběh Františka Filipa je silnou výpovědí o jinakosti a potížemi s ní spojené. Jak je u Dianišky zvykem, kombinuje černý humor s dojemnými momenty. Inscenace je optimistická ve výpovědi, že někdy stačí "prostě chtít", zároveň ale trýznivá v tom, jak je za každého režimu nutné bojovat proti lidské hlouposti a závisti. Jak již bylo napsáno, J. Albrecht je v hlavní roli výborný. Trochu mi vadila jen jistá rozbíhavost některých motivů (úvod s Ježíšem, vyhnání Němců či výstup Vlasty Buriana).
(zadáno: 24.11.2021)
Cyrano z Bergeracu - Švandovo divadlo  70 %
Crimp zachovává děj, ale zbavuje Rostandovu předlohu romantických kudrlinek. Je to celkem povedená současná poezie ve zdařilém překladu E. Žantovské. Proti typu obsazený L. Veselý je v roli Cyrana spíše filozofem než rváčem. N. Řehořová nehraje Roxanu jako noblesní dámu, ale živelnou a trochu namyšlenou moderní ženu, ve vypjatých okamžicích ale trochu zbytečně "tlačí na pilu". Líbily se mi atmosférotvorné šansony v podání B. Pavlíkové. (více v článku na blogu)
(zadáno: 20.11.2021)
Benátský kupec - Klicperovo divadlo Hradec Králové  70 %
75%. Hradecká inscenace je aktuální v tom, jak ukazuje rozdělenou společnost, kde spolu zástupci znepřátelených stran nejsou schopni najít společnou řeč. Šajlok (J.Zapletal) je zaťatý a teatrální, ale člověk se mu nemůže divit, když vidí, jak se k němu chová okolí. Bassanio a spol. jsou zase nesnesitelně sebevědomí, rozhazovační a bezskrupulózní. Pouze dvě postavy se z všeobecné povrchnosti vymykají - Antonio, jehož váže k Bassaniovi skutečný cit, a Jessica, která si při útěku od svého otce až pozdě uvědomí, s jak povrchní partičkou se zahazuje.
(zadáno: 12.11.2021)
Jane Eyrová - Městské divadlo Brno  70 %
Jane Eyrová sice nedisponuje zapamatovatelnými melodiemi a občas je tempo snad až příliš pozvolné, může ale nabídnout zajímavé převyprávění klasiky a nešetří emocemi. Skvělý je v roli Rochestera L. Vlček a titulní roli dokázala citlivě ztvárnit D. Křížová. Spíše než klasické muzikálové hudební výstupy nabízí tento kus organické propojení činoherních a pěveckých pasáží. Více v recenzi
(zadáno: 19.10.2021)
Zítřek se nekoná - Divadlo v Dlouhé  70 %
Začátek je trochu těžkopádný, ale postupem času se režisérce Haně Burešové daří budovat tíživou atmosféru s místy až horrorovými prvky. Podařená je výtvarná stylizace do podoby němých expresionistických filmů ze začátku minulého století. Hercům se daří ztvárnit s lehce karikaturním nádechem měšťanskou rodinu, která si odmítá připustit problémy, a tak radši žvaní o nepodstatných věcech. Skvělý je v tomhle ohledu hlavně J.Sklenář, zdatně mu sekundují E.Hacurová, M.Zimová či J.Vondráček. Z celkem průměrné hry vznikla velmi solidní inscenace. (více v článku na blogu)
(zadáno: 12.10.2021)
Cabaret - Divadlo Bez zábradlí  70 %
Koncepce režiséra Adama Skaly akcentuje téma plíživého zla, které se může vkrást do našich životů v jakékoliv době. To trochu upozaďuje milostný příběh Cliffa a Sally v povedeném podání J.Fanty a R.Havelkové. Inscenaci se vyplatí navštívit minimálně kvůli skvělým jazzovým melodiím v podání živé kapely, ale i mrazivému vyznění druhé části představení. Více v recenzi.
<<  <  10 11 12 13 14 15 16 17 18  >  >>