Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1139)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>
Bláznovy zápisky - Východočeské divadlo Pardubice  60 %
(zadáno: 27.1.2024)
Blbec k večeři - Městské divadlo Kladno  60 %
65%. Slušná inscenace proslulé francouzské komedie sází především na hereckou souhru L.Pečenky a J.Š.Hájka. Zatímco Hájkův Pierre je člověk, co dokáže být nad věcí, Pečenka dává svým zápalem Pignonovi rysy připomínající mimikou Mr. Beana. Povedená je rovněž scéna M.Syrového hravě vykreslující luxusní pařížský byt. Vážnější rovina textu o manipulaci s méně chápavým jedincem je potlačena, takže Pignon zůstává i ve druhé půli spíše zábavnou než politováníhodnou postavou. Na odreagování a chvilku jednoduché, ale vkusné zábavy asi ideální představení.
(zadáno: 13.5.2012)
Blbec k večeři - Východočeské divadlo Pardubice  70 %
(zadáno: 15.4.2023)
Bouře - Městské divadlo Zlín  60 %
Režisér J.Morávek interpretoval Shakespearovu romanci skrze jevištní minimalismus a přiznanou divadelnost, nechává na divákovi, aby si mnohé domyslel. Trochu mi chyběl jasnější výklad, byť jeho absence byla evidentně záměrem tvůrčího týmu. Inscenace je zdařilá po pohybové stránce (I.Dostálek) a také využitím jednoduchých prostředků pro ztvárnění výpravného děje. Herecky mě nejvíce zaujala M.Gorská jako Miranda.
(zadáno: 18.8.2021)
Bouře - Letní shakespearovské slavnosti  60 %
65%. Obrazově a pohybově zajímavá podívaná, jejímž hlavním motivem je lidskost a schopnost odpuštění. Povedla se výprava i atmosférotvorná hudba P.Kalába. Herecky potěšili nejednoznačný Prospero D.Prachaře, rozevlátý Ariel C.Kassaie a puberťácká Miranda E.Křenkové. Pojetí postav Steffana a Trinkula M.Danielem a J.Poláškem je problematické, některé scény sice vyznívají vtipně, ale jejich dějová linka míří vinou neustálého zcizování do ztracena. Mystická atmosféra je navozena dobře, některé motivy jednání postav by si ale ještě zasloužily rozpracovat. (více v článku na blogu)
(zadáno: 24.5.2023)
Branický zázrak - Divadlo Na Fidlovačce  40 %
45%. Muzikál jde sympaticky neprošlapanou cestou a hudebně není špatný. Vůbec mě ale neoslovilo libreto, příběh je extrémně prostý a snaha dát muzikálu nějaké poselství z něho trčí až přespříliš. Škoda, že nejsou více prokomponovány třeba vztahy mezi postavami, zvěrohodnilo by to jejich motivace. Tomáš Klus ztvárnil hlavní postavu s citem, jeho pěvecký výkon také potěší. Z vedlejších rolí mě nejvíc zaujal D.Kollár a jeho vstupní hudební číslo. (více v článku na blogu)
(zadáno: 16.1.2019)
Bratr spánku - Švandovo divadlo  80 %
75%. Bratr spánku má zbytečně dlouhou expozici, ale druhá část představení nabízí silný divácky zážitek. Kombinuje epické vyprávění s duchovním rozměrem lidské existence, kdy se vykořeněný jedinec musí vyrovnávat s brutálním útlakem společnosti. Kruté obrazy z venkovského života nejsou žádným realistickým dramatem, neustále je zde okrajově přítomné cosi mystického. Velmi povedené jsou herecké výkony ústřední trojice J.Erftemeijer, T.Červinek a D.Barešová. Jen těch hlasů z reproduktoru mohlo být trochu méně a drobné krácení by výsledku také neuškodilo.
(zadáno: 5.12.2022)
Bratři Karamazovi - Divadlo Petra Bezruče  90 %
85%. Režisér J.Holec vytvořil dynamickou inscenaci, která na sebe vrší symboly, přesto dokáže být po většinu času srozumitelná a přesně akcentuje témata toxických mezilidských vztahů, relativitu pravdy i hledání víry. Celé je to pojato jako drsná tragikomedie, kruté momenty jsou zlehčovány černým humorem a zcizujícími prvky. Asi to nesedne každému, ale pro mě to byla perfektní ukázka, jak dnes inscenovat ruskou klasiku. Vydařená herecká souhra celého ansámblu, skutečně je těžké někoho z nich vyzdvihovat, ale pro mě asi nejsilnější jsou O.Brett jako Ivan a J.Kučera jako Smerďakov.
(zadáno: 10.5.2016)
Bratři Karamazovi - Činoherní klub  70 %
65%. Pro diváka je ideální mít alespoň základní přehled o Dostojevského předloze, jelikož inscenace je dějově roztříštěná. Čičvák má trochu sklony k režijnímu exhibicionismu, takže je tady řada scén, k nimž je obtížné nalézt klíč. Některé rekvizity pak působí i trochu samoúčelně, naturalismus a nahota mi naopak nevadily. Do logického celku se jednotlivé scény neskládají, přesto je to zábavné a navíc se daří budovat nihilistickou atmosféru podtrhující významné mlčení Boha ve světě, kde "hřích je to jediné, co v životě stojí za to". Kukura je jako starý Karamazov nevyzpytatelným protivníkem. (více v článku na blogu)
(zadáno: 17.10.2014)
Bratři Karamazovi - Dejvické divadlo  70 %
Inscenace je především hereckým koncertem (nejzajímavější jsou I.Trojan,I.Chmela a M.Myšička). V první části představení se inscenace tematicky rozbíhá do velké šíře a ne všechny motivy lze v tomto časovém úseku dostatečně postihnout. Druhá část už se soustředí na to, jak vypadá svět bez Boha, kde je vše dovoleno. Hra nepostrádá ani detektivní a komické prvky, proto se nelze divit, že byla po dobu 14 let velkým diváckým hitem DD. 75%
(zadáno: 1.5.2015)
Brémská svoboda - Městské divadlo Kladno  60 %
V prvním plánu vyznívá hra silně feministicky, což dnes působí poněkud anachronickým dojmem. Je to tedy dramaturgicky trochu sporný kus, čehož si byl ovšem inscenační tým dobře vědom a hledal jiné cestičky, jak k Fassbinderovu textu přistoupit. Ústředním tématem tak je boj o svobodu a uznání v nepřátelsky naladěné společnosti. Sériová vražedkyně je vyobrazena jako kladná postava, což působí podvratným dojmem a přináší to morbidní humor. Ironizujícím prvkem je růžová scéna J.Štěpánka i nevinné vzezření M.Štípkové, která hlavní roli zvládla na výbornou. 65%
Brenpartija - Komorní scéna Aréna  50 %
(zadáno: 4.3.2013)
Brouk v hlavě - Divadlo A. Dvořáka Příbram  40 %
Inscenace, která nemá čím zaujmout. Chybí invence i nějaký ten zajímavější herecký výkon.
Brouk v hlavě - Východočeské divadlo Pardubice  60 %
Sázka na jistotu. Brouk v hlavě je typická komedie plná záměn a zvratů, která ale v režii Lídy Engelové ani neurazí ani nenadchne.
(zadáno: 10.12.2016)
Budovatelé říše - Komorní scéna Aréna  70 %
Vianova hra mísí prvky absurdního divadla s poetickým jazykem plným metafor. Tříčlenná rodina se služkou neustále utíká před tajemným Hlukem. Nikdo neví, co se může stát, ale útěk je lepší než vyčkávání na krutý osud. Vize apokalyptického světa je hmatatelná v podařené výpravě, jejímž autorem je Milan David. Rodina se před nebezpečím stěhuje do stále menších bytů, postupuje domem směrem nahoru. Co se ale stane, až schody už nepovedou dál? Takovou otázku začne klást dcera (Z.Truplová), která jediná si pamatuje, jaké to bylo, když rodina žila v luxusním šestipokojovém bytě. Více viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 25.2.2013)
Budulínek - Naivní divadlo Liberec  60 %
(zadáno: 30.8.2023)
Bůh masakru - Městské divadlo Kladno  70 %
75%. Dobře napsaná hra Y.Rezy se dočkala svižné inscenace P.Hrušky, velmi dobrým nápadem bylo umístit ji do komorního prostoru s diváky na jevišti. Vznikla tak aréna obklopená diváky ze tří stran, v níž probíhají urputné partnerské souboje, jež protagonistům strhávají masku společenských konvencí a odhalují jejich skutečné postoje a motivy. Potěší herecká souhra, ani silné emoce nevyznívají v podání čtveřice herců nepatřičně, nejvíce se mi asi líbila L.Zbranková jako Veronique, která se nejdéle snaží zachovat zdání kulturnosti, ovšem pasivní agresivita v ní bublá od začátku. Více akcentovány jsou komediální tóny, které se daří rozehrávat.
(zadáno: 17.9.2016)
Bůh masakru - Činoherní klub  70 %
Kvalitní hra, která ukazuje, co se stane, když odhodíme masku civilizovanosti a dáme průchod emocím. Vtipně napsané dialogy nechávají poměrně dlouho dřímat základní konflikt pod povrchem, aby nakonec jeho síla rozložila všechny jednající postavy. Nejlepší herecké výkony předvádějí J.Dulava a M.Pleštilová, I.Chýlková místy trochu přehrává.
(zadáno: 19.9.2022)
Burian - Divadlo F. X. Šaldy Liberec  70 %
75%. Dianiška umně v rychlých střizích buduje obraz Vlasty Buriana jako člověka, jenž disponuje výjimečným talentem pro divadlo, ale kterému dělá velké potíže rozhodovat se v klíčových dějinných okamžicích. Inscenace Buriana nesoudí, ale ani neglorifikuje. Hlavním trumfem je obsazení hlavní role V.Korytářovou, která postavu ozvláštňuje jemností, zároveň pěkně zvládá typickou burianovskou dikci, aniž by známého herce parodovala. Na Dianiškovy poměry je to inscenace spíše usedlá, autor a režisér tentokrát praštěnými vtípky hodně šetří.
(zadáno: 13.9.2014)
Buržoazie - Divadlo Na zábradlí  70 %
Zábavná inscenace, která si po většinou času vystačí s minimem slov. Režisér Jan Mikulášek opět zvolil výrazně groteskní polohu, tentokrát mi zde ale chybí ony mrazivé okamžiky, které se vyskytují v jeho ostatních inscenacích. Mikulášek sice zase ukazuje ty nejhorší lidské vlastnosti, ale tentokrát to dělá paradoxně až moc zábavně. Inscenace se hodně točí kolem jídla a stolování, takže si dovolím použít gastronomický příměr - Buržoazie je takový chutný předkrm.
(zadáno: 2.5.2016)
Bylo nás pět - Divadlo Radost  70 %
Hravé představení, které je výrazně cíleno na děti, ale pobaví i dospělé. Navíc to není žádná "výchovná nuda" - na jevišti se kouří, mluví sprostě, inscenační úprava vnáší do Poláčkova příběhu známé písně s novými texty (třeba Znám jednu dívku z Prodané nevěsty).
(zadáno: 27.11.2012)
Bylo nás pět - Klicperovo divadlo Hradec Králové  70 %
Povedená adaptace, která si pohrává s prvorepublikovou poetikou, ale spíše ji paroduje a zlehčuje, než aby ji napodobovala. Herci se evidentně baví a role malých školáků si užívají. Režisér Jan Frič inscenuje známý Poláčkův román ve svižném tempu, nevyhýbá se ani aktualizacím. Celý příběh je zarámován postavou vypravěče (Karla Poláčka) a upomíná na spisovatelův neradostný konec ve druhé světové válce. Trochu škoda, že druhá polovina (snový výlet do Indie) nedosahuje kvalit a švihu půle první.
(zadáno: 20.5.2012)
Být či nebýt - Národní divadlo  60 %
Špinarovy režie mám rád, ale tady jeho rukopis není zas tak moc poznat. Hra má celkem zábavný děj, i když je otázkou, jestli satira na Třetí říši může mít dnes u nás takový ohlas, jako měl film (vzniklý ve 40. letech). Dramaturgicky tedy trochu nepřesvědčivá volba. Scénicky dobře řešené, až na zmiňované scény na gestapu,které opravdu vyznovají kvůli té dálce dost divně.
(zadáno: 12.10.2021)
Cabaret - Divadlo Bez zábradlí  70 %
Koncepce režiséra Adama Skaly akcentuje téma plíživého zla, které se může vkrást do našich životů v jakékoliv době. To trochu upozaďuje milostný příběh Cliffa a Sally v povedeném podání J.Fanty a R.Havelkové. Inscenaci se vyplatí navštívit minimálně kvůli skvělým jazzovým melodiím v podání živé kapely, ale i mrazivému vyznění druhé části představení. Více v recenzi.
(zadáno: 2.3.2014)
Cabaret - Východočeské divadlo Pardubice  80 %
Po mnoha letech muzikál, který se v Pardubicích skutečně povedl. Hlavní zásluhu na tom má skvělá Martina Sikorová v roli Sally Bowles, ale i vcelku nápaditá choreografie kabaretních čísel. Po činoherní stránce se daří všem zúčastněným, po té pěvecké trochu zaostává Jiří Kalužný, což je dost znát především v duetech s tradičně precizní Dagmar Novotnou.
<<  <  1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>