Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1389)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 21.5.2025)
Adaptace D.Košťáka si z Fitzgeraldovy povídky bere jen základní námět, jinak jde vlastní cestou. Autora zajímá především téma ageismu, ale také obecně stereotypů, s nimiž je lidský život často vnímán. Toto téma se daří dobře vytěžit, postupně mi ale přišlo, že se začíná vyčerpávat. Inscenace režiséra P.Haška je hravá, dobře si pohrává s různými groteskními detaily. Jednotlivé scény jsou doplněny známými písněmi zpívanými a capella za doprovodu ukulele, což je originální nápad, jen samotné provedení je intonačně trochu nejisté. V.Franců dokáže v hlavní roli věrohodně zahrát shrbeného starce, světáka v nejlepších letech i vzteklé dítě.
(zadáno: 17.5.2025)
85%. Příběhu nechybí osudovost, tajemství, láska a bezmála detektivní zápletka. Plzeňské nastudování Lumíra Olšovského dokázalo tyto přednosti muzikálu pospojovat do emocionálně silného celku s nesmírně vydařenými hereckými výkony. Scéna dobře evokuje atmosféru, ale některé lokace by si zasloužily větší propracovanost. Ch.Režná hraje vypravěčku příběhu jako naivní a ostýchavou dívku, v této poloze je zatím přesvědčivější než jako rázná paní domu. J.Kříž dává Maximovi potřebnou nejednoznačnost, potěší jeho precizní zpěv. Naprosto fenomenální je M.Pešková, z její paní Danversové mrazí v zádech, aniž by herečka musela používat velkých gest. (více v reflexi)
(zadáno: 12.5.2025)
Mezi hlavní témata inscenace o umírajícím diktátorovi patří souboj člověka s jeho vlastním podvědomím a zvířecími pudy. Hra téměř neobsahuje dialogy a je založena na monolozích popisujících život a smrt Prezidenta (J.Láska), který zasvětil svůj život touze po ovládání druhých. Režisérka E.Říhová dokáže dobře budovat tísnivou atmosféru s místy až hororvými prvky, její inscenace má dost depresivní vyznění. Hlavní motivy jsou formulovány srozumitelně, ale celkově je inscenace formálně odtažitá a divácky nesnadno uchopitelná. Přesto se jedná o zajímavý pokus, který je na repertoáru VČD neobvyklým experimentem.
(zadáno: 9.5.2025)
55%. Z obecného hlediska je inscenace režiséra M.Davida stylově čistá, využívá slušně hrající kapelu a do koncepce dobře zapadá i barevně rozmanitá výprava M.Cpina. Herci zvolenou stylizaci dodržovali, nejvíce mě zaujali F.Maňák a K.Nováková. Bohužel mi ale Limonádový Joe už přijde trochu vyčpělý a přiznám se, že mě hyperbolizovaná grotesknost většinou spíš nudila, zasmál jsem se jen párkrát, což je u tohoto žánru trochu problém. Hlavně na konci první půlky navíc začalo i poněkud upadat tempo. Ovšem divácky by se mohlo jednat o úspěšný titul a kdo má Joeho rád, ať si nějaká procenta přičte.
(zadáno: 9.5.2025)
Zdařilá komorní inscenace, která zkoumá aktuální téma lidské snahy o prodloužení života. Režisér J.Mikulášek vnímá toto snažení se značnou ironií, daří se mu naťuknout i různé morální a etické otázky, které jsou s tímto tématem spojeny. Dějová linka z čínské laboratoře mi přišla trochu odtažitější, více mě bavila influencerská část, která hezky demaskuje nesmyslnost kopírování životních vzorů někoho jiného. Hezkou tečkou jsou závěrečné citace receptů na dlouhověkost od lidí, kteří se vysokého věku opravdu dožili. Herecky podařené, J.Albrecht a B.Kubátová na sebe "dobře slyší".
(zadáno: 5.5.2025)
Jak je u Petra Zelenky zvykem, hra oplývá dobře napsanými dialogy, které tentokrát odkrývají svět bulvárních médií se vším jeho pokrytectvím. Je to lehce stravitelné, vtipné, ale místy celkem slušně demaskující soukolí, v němž se lidské osudy mění na prodané výtisky a vydělané peníze. Velice dobré výkony podává ústřední dvojice J.Plesl a E.Maximová, zaujme rovněž hravá scéna N.Tempíra. Některé vedlejší dějové linky působí méně propracovaným dojmem než hlavní kauza a poněkud těžkopádně vyznívá scéna televizní show, která přijde na řadu po přestávce.
(zadáno: 5.5.2025)
55%. Základní koncept libreta není špatný, obsahuje i řadu vtipných scén a aktuálních narážek. Bohužel je inscenace nesmyslně roztažena do obludné délky 3:15, takže má plno hluchých míst a některé vtipy jsou za hranou trapnosti. T.Měcháček je v roli životního outsidera s trochu dětinským chováním uvěřitelný, jeho zpěv je ale dost problematický, což některé Neckářovy songy dost sráží. Tradičně skvělá je P.Ďuriačová, zaujal mě rovněž civilní projev O.Lounové, rockově laděný hlas O.Bábora a nesporným talentem je v dětské roli N.Valová. V.Žilková a M.Peroutka by v hereckém projevu nemuseli tolik tlačit na pilu a T.Matonoha by neměl zpívat.
(zadáno: 5.5.2025)
Energická inscenace S.Slováka je sázkou na jistotu, jelikož přináší divácky stále oblíbený žánr retrokomedie i zlidovělé hity I.Hlase. Vhodnou hereckou příležitost zde dostaly mladé opory MDB, velmi dobře ji dokázali využít především Š.Fikar, E.Juráčková a K.Helbich. K.Pekar je do role Bejbyho typově dobře obsazený, potěší i jeho taneční kreace. A.Slanina dokázal jako strážník Prokop využít svůj komický potenciál, zároveň ale postavu ztvárnil tak, že jí divák dokáže rozumět. Nejedná se sice o nejobjevnější muzikál na repertoáru, ale očekávám, že bude mít divácký úspěch, na čemž bude mít nemalou zásluhu zdařilé hudební nastudování T.Marka.
(zadáno: 30.4.2025)
75%. Společensky angažovaná inscenace, která ale nesklouzává k plakátovitosti. Tvůrčí tandem P.Erbes a B.Jedinák poskládal své dokudrama především z rozhovorů s účastníky projektu Rapid Re-Housing, který měl v Brně ukončit bezdomovectví rodin s dětmi. Dalším zdrojem byly zápisy ze zasedání zastupitelstva, což přináší pohled na politické mechanismy fungování podobných projektů. Herecky vydařená inscenace má v první půli trochu potíže s tempem, ale jinak přináší aktuální téma, jež zpracovává se sociálním apelem, ale zároveň nadhledem a místy až groteskním humorem.
(zadáno: 29.4.2025)
Trochu chaotický inscenační tvar (hlavně expozice je dost nesrozumitelná), v němž se mísí úryvky Kafkových povídek, deníků a dopisů s aforismy i střípky ze spisovatelova života. V lehce groteskním balení se vyjevuje Kafkova posedlost tvorbou, zábavně působí scény, v nichž se ukazuje jeho sociální neohrabanost. Velice vydařená je hudební složka I.Achera. Fragmenty z jednotlivých děl ovšem dohromady vytváří mix, kterému poněkud schází ona příslovečná kafkovská atmosféra. Výběr konkrétních citátů je často nejasný, možná mi ale jen schází hlubší znalost kontextu Kafkova díla.
(zadáno: 27.4.2025)
Základní námět hry, točící se kolem soužití nesezdaného páru, je dnes již sám o sobě nezajímavý, přesto se ve hře dají najít aktuální témata. Režisérku K.Jandáčkovou zajímá nerovné postavení mužů a žen, ale i předsudky, jimž je nucen čelit svobodomyslný jedinec. Oproti hře G.Preissové dochází v inscenaci k některým dějovým posunům, tvůrci se také pokusili vyvázat hru z jejího časového rámce. Aktualizace vesměs fungovaly, byť na některých místech bylo poznat, že se dnešní pohled na svět s předlohou "tluče". Inscenace má slušné tempo a v hlavní roli zaujme A.Šťastná, která hraje krajčířku jako sebevědomou, ale trochu lehkovážnou ženu. (více v reflexi)
(zadáno: 16.4.2025)
75%. Obtížně uchopitelná inscenace (předlohu jsem nečetl), která ukazuje, jak snadno se replikuje nenávist, které se nelze jen tak jednoduše zbavit. Režisérka E.Říhová dokázala vytvořit sugestivní atmosféru plnou krutosti, ale i jisté až básnické metaforičnosti. V tom jí velmi pomáhají soustředěné herecké výkony všech tří hereček a zdařilá molitanová scéna J.Šulíka. Postupné odkrývání příběhu drží diváka v napětí, a tak ani nevadí, když se člověk v magickorealistické skrumáži místy ztratí. Vlastně mi bylo skoro líto, že má inscenace jen necelou hodinu, klidně bych v tomhle nelítostném, rozpadajícím se světě ještě chvilku zůstal.
(zadáno: 16.4.2025)
Celkem svižná inscenace, která dokáže srozumitelně zprostředkovat hlavní myšlenku Čapkova románu. Orientace v ději mi nepřišla nijak složitá, převtělování herců z postavy do postavy většinou nebylo matoucí, jednotlivé role byly odlišeny herecky i kostýmním řešením. Příliš mě nezaujala scéna, kterou tvoří bílé záclony, jejich časté zatahování a roztahování působilo spíš rušivě. Herecky se mi nejvíc líbila T.Průchová. Chyběla mi tu nějaká scéna, která by člověka opravdu zasáhla, inscenace nejde příliš nad prosté převyprávění románu. Jako titul vhodný pro školy se ale jedná o vkusně zpracovaný kus.
(zadáno: 10.4.2025)
Ačkoliv je leitmotivem znásilnění a otázka (ne)dobrovolnosti sexu a problémy s dosažením spravedlnosti v justičním procesu jsou v inscenaci řešeny, zásadním tématem se nakonec ukazují partnerské vztahy obecně. Manipulace, citové vydírání, tahání pracovních záležitostí do intimního soužití, vzájemné zraňování se... Každá z postav zastává jiný úhel pohledu, a i když se divák s každou z nich neztotožní, jejich motivacím lze rozumět. Velmi mě bavila herecká souhra (skvělí jsou hlavně M.Dancingerová a O.Rychlý), ke konci už ovšem tempo poněkud upadalo. Hra je postavena na vyhrocených krátkých scénách, u nichž občas trochu hapruje věrohodnost.
(zadáno: 5.4.2025)
Odtažitá inscenace, v níž úmyslně potlačované emoce demaskují krutost v mezilidských vztazích. Rozpad jedné rodiny je tu metaforou pro patologickou společnost založenou na moci peněz. Režisér J.Frič se nevzdává podvratného humoru,ale jinak vytváří na jevišti bezútěšný svět, jemuž je podřízena chladná scéna i herecké výkony. Pokud divák přistoupí na formální stránku, může být pro něj inscenace silným zážitkem. Trochu mi ovšem vadilo, že se "vyloží karty na stůl" záhy po začátku a inscenaci poté trochu schází gradace, jelikož je pokřivenost charakterů zřejmá a žádná krutost už není překvapením.
(zadáno: 3.4.2025)
Karlín pojal tento broadwayský muzikál ve velkém stylu. Scéna D.Bensona je opravdu velice povedená a skvěle pracuje s burtonovskou poetikou, podobně jako loutky a kostýmy. Škoda, že se podobným způsobem nepodařilo vyladit nazvučení. Samotný muzikál je celkem svižný a zábavný, hudebně ale spíše průměrný, bez zapamatovatelných melodií. Výborný výkon podává v titulní roli J.Sklenář, který je poťouchle zábavným glosátorem a umně boří čtvrtou stěnu jako pomyslný průvodce hororovým světem. I.Ben Ahmed zdaleka tak výrazná není, což může být ale i tím, jak je její postava napsaná. Pobavila Dasha v komické roli Delie, velice dobrý je i M.Lambora (více v reflexi)
(zadáno: 2.4.2025)
55%. Samotné téma o dětské komunitě, která žije v džungli na okraji města, je celkem zajímavé. Jedná se ale o natolik unikátní příběh, že mi příliš nesedělo jeho zobecnění na nějaký celospolečenský fenomén generačního střetu nebo rozporu mezi většinovým řádem a jeho narušením ze strany skupiny žijící podle zcela jiných pravidel. Problematickým bodem je pro mě dramatizace, která je hodně literární a je na ni příliš znát, že předlohou byl román. Hlavně ve druhé části představení se ale celkem daří budovat atmosféru, a to především zásluhou povedeného lightning designu.
(zadáno: 28.3.2025)
Nejsem velkým fanouškem poezie a básně Ivana Wernische jsem neznal, takže mě inscenace Jana Nebeského zaujala spíš v dílčích aspektech než jako celek. Bavila mě vykloubená atmosféra, do níž ve ztišenějších polohách pronikala i lehká melancholie. Ocenit je třeba důmyslně bizarní kostýmy Petry Vlachynské a působivou hudbu Aleše Březiny. Pro diváka, který se dokáže na tento kus správně naladit, bude Wernisch jistě zážitek. Na ostatní čeká aspoň formálně zajímavá a neobvyklá inscenace.
(zadáno: 26.3.2025)
Dramaturgicky zajímavá volba nové hry P.Morgana, která se zabývá aktuálním tématem mocenského vzestupu V.Putina na pozadí změn ruské společnosti v 90. letech. Režisér J.Šmíd umí dobře pracovat s rozlehlým prostorem, smysluplně využívá i princip live cinema. Jde tu o střet dvou rozdílných osobností - oligarcha Berezovskij je v podání T.Šulaje živelným člověkem, jenž si ve své opilosti mocí neuvědomuje fatální chybu, kterou udělal, když dal moc do rukou nesprávného člověka. V.Kuzník hraje Putina jako záhadnou postavu bez jasných motivací a morálních zábran. Výtku bych měl k trochu zdlouhavé první půli, emocionálně mě Vlastenci moc nezasáhli.
(zadáno: 23.3.2025)
Ani napodruhé mě tato hra nepřesvědčila, že je vhodná pro česká jeviště. Tycova inscenace je sice svižnější, než byla česká premiéra v ND Brno, ale ten základní problém zůstává - pro Lettsův text jsou americké reálie zásadní a pointa mimo ně ztrácí svou kontroverzi a břitkost. Překrucování historie a neschopnost vidět vlastní dějiny v širší perspektivě je jistě něco, čemu rozumíme i u nás, ale skutečně zásadní diskuze zde tato problematika nevzbuzuje. Hra může připomenout Havelkovo Společenstvo vlastníků, ale tam jsou podrobněji definovány charaktery postav. Z herců mě nejvíce zaujal Š.Pospíšil (radní Assalone). Dobře funguje scéna M.Cpina.
(zadáno: 20.3.2025)
Režisérka L.Hejlová Keprtová akcentovala sociální rozměr příběhu. Oba znepřátelené gangy, Tryskáči i Žraloci, jsou zde vyobrazeni jako outsideři, které většinová společnost přehlíží. Všichni tu touží po lásce, ale mnohem častěji se setkávají s nenávistí či lhostejností. Propojení všech tří souborů dobře funguje s baletní company, spojení operních sólistů s muzikálovými herci má svá úskalí. Hlavně v duetech Tonyho (R.Melša) a Marii (K.Levková) je trochu znát nesourodost přístupů, oba interpreti zpívají dobře, ale každý trochu jinak. Nejkomplexnější výkon podává S.Hanzlíčková jako živočišná Anita. (více v reflexi)
(zadáno: 20.3.2025)
Deziluze z amerického snu a pochopení, že svět nebude jen stále lepším místem k životu, jak jsme si mysleli, jsou i dnes aktuální témata. V inscenaci M.Čičváka ovšem historická paralela více vynikne až v samotném závěru. Výtvarné a pohybové pojetí mě zaujalo, ale celkově mi inscenace přišla (hlavně zpočátku) dost unylá, což bude ale problém už adaptace S.Levyho. Je obtížné převést tento román na jeviště tak, aby nepůsobil jen jako nezávazná romance s tragickým koncem. Z herců jasně dominuje O.Brousek v roli vypravěče příběhu Nicka Carrawaye, v němž dokázal skloubit fascinaci s odporem ke zhýčkaném světu plnému pozlátka.
(zadáno: 17.3.2025)
75%. Velké plus plzeňské dramaturgii, že nasadila tento netradiční muzikálový formát, který je aktuálním světovým hitem. Povedl se český překlad (s výjimkou vstupní písně) a velice otevřené byly i reakce publika, bez kterých by tato energií nabitá show nemohla fungovat. Hudebně mám tento kus opravdu rád a plzeňské interpretky si s chytlavými písněmi poradily velice dobře, osobně mě nejvíce zaujaly akční Felicita Prokešová (Anna Boleynová) a proměnlivá Natálie Grossová (Kateřina Howardová). Londýnská inscenace, kterou jsem nedávno viděl, se mi líbila o něco víc, ale D.Špinar nastudovala v Plzni povedenou českou verzi.
(zadáno: 12.3.2025)
Z expozice, která využívá projekci, jsem byl poněkud rozpačitý, ale nakonec se jednalo o velice vydařenou inscenaci. Režisér J.Frič dokázal ze staré francouzské hry vykřesat zcela současnou výpověď o světě, který ovládají peníze a spleť zákonů a nařízení, v nichž není snadná orientace. Je to vlastně docela krutá a depresivní podívaná, do které se ovšem prolamují osvěživě zábavné momenty, které vyplývají z využití současné mluvy v souřadnicích starého dramatu, ale hlavně z precizních hereckých výkonů. Nejvíce mě zaujali I.Trojan, T. Jeřábek a hostující V.Lazorčáková.
(zadáno: 10.3.2025)
Asi nejpovedenější muzikál, který jsem dosud v DB viděl. K dispozici je kvalitní libreto, na kterém se podílel i Zdeněk Svěrák, a písně z dílny dvojice Uhlíř - Svěrák také nezklamou. Scéna je založena na pojízdných panelech s projekcemi, tentokrát to ale nevadí tolik jako v případě Troji. Povedené jsou v tomto muzikálu režiséra J.Stracha i činoherní pasáže, přičemž nejzábavnější je dvojice M.Labuda (Sultán) a V.Svoboda (Lustig). J.Komínek je typově přesný jako vyjukaný Lotrando a daří se mu i ve zpěvu, N.Řehořová má podstatně méně prostoru, ale ve druhé části dokáže i ona vykreslit Zubejdu sympatickým způsobem. (více v článku na blogu)