Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1374)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  11 12 13 14 15 16 17 18 19  >  >>
(zadáno: 4.4.2023)
Večer na psích dostizích - Činoherní klub  70 %
65%. V první půlce se jedná o konverzační komedii, která se posléze překlápí téměř v thriller. S humorem sledujeme, jak to dopadá, když se člověk rozhodne nepostavit zlu a radši využít toho, že agrese není cílená přímo na něj. Herci ztvárňují postavičky z okraje společnosti, jsou to životní loseři, kteří doufají, že koupě závodního chrta změní jejich život. Dynamiku udržují interakce dvou bratrů v podání V.Fridricha a Š.Krupy, výborný je O.Malý jako trochu opožděný Chalky. M.Finger baví v úloze drsňáka Paula, i když občas mu nebylo úplně rozumět. Dost nevýrazný je J.Holík.
(zadáno: 31.3.2023)
Kouzelná flétna - Divadlo v Dlouhé  60 %
Převod opery do činoherní podoby zachovává Mozartovu krásnou hudbu, ale také zvýrazňuje problematičnost libreta (do úvah, zda jde o alegorickou hádanku nebo dějový slepenec, se radši pouštět nebudu). SKUTR výrazně akcentoval naivistickou, pohádkovou linku, inscenace se vyznačuje stylovou čistotou. Rámování jako sen je fajn, příliš mě neuchvátilo pojetí kněžích jako chodících bulev. Hodně komických situací vychází z parodie operních klišé, ve druhé polovině už ale kusu viditelně dochází dech. Herecky i pěvecky je inscenace na vysoké úrovni, s nadsázkou výborně pracují O.Rychlý a S.Venclovská, divák si určitě zapamatuje i výstupy J.Sklenáře.
(zadáno: 29.3.2023)
Pravda - Divadlo J. K. Tyla Plzeň  70 %
Zručně napsaná jízlivá komedie o partnerských vztazích. Divák je neustále znejisťován společně s hlavním "hrdinou", co je pravda a co lež. A lze vůbec v mezilidských interakcích o něčem takovém s jistotou hovořit? Hra je napsaná jako série dialogů, zhruba v půlce inscenace začne opakování tohoto principu lehce nudit, ale závěrečná dvacetiminutovka dokáže zdařile vypointovat předešlé dění. Koncept režiséra T.Zielinského pracuje s výrazným barevným laděním a náznakovou scénou. V hlavní roli cholerického a ne zrovna přesvědčivého lháře Michela se daří M.Štěrbovi.
(zadáno: 28.3.2023)
Každý má svou pravdu - Dejvické divadlo  80 %  Tip Lukáš Dubský
Režisér M.Vajdička a dramaturgové dokázali tuhle více než sto let starou hru vyložit velmi aktuálně. Pravda je relativní a mnozí lidé si přirozeně libují v hledání konspiračních teorií, zatímco jejich okolí se plíživě zmocňuje totalitní myšlení (zde italský fašismus). Tohle vše ale nechávají tvůrci jen bublat pod povrchem a na tomto základě staví herecky výborně zvládnutou grotesku. Silný herecký soubor opět vyniká přesnou souhrou, za všechny bych vyzdvihl J.Plesla, K.Melíškovou, H.Čermáka a V.Khek Kubařovou. Opakování jednotlivých motivů způsobuje na některých místech drobné zadrhávání tempa, ale na kvalitě inscenace to nic nemění.
(zadáno: 24.3.2023)
Fifty - Dejvické divadlo  90 %  Tip Lukáš Dubský
Fifty nabízí perfektně napsané dialogy, hlavně v první polovině je to cesta od jedné hlášky ke druhé. I když se později zvážní, zůstává inscenace nesmírně zábavnou a obhájí si i svou tříhodinovou délku. Herci přesně jdou po pointách dialogů, jednotlivé scény jsou vystavěné tak, že nenudí. I.Trojan je v roli životního glosátora bravurní. Jeho David je životem otlučený skeptik, který se snaží zbavit pocitu marnosti. Ke svému okolí se chová sobecky a manipulativně, přesto mu skoro nelze nefandit. Zelenka napsal i silné ženské figury (V.Khek Kubařová, D.Barešová, E.Maximová), podařená je scéna i hudební podkres. Nepochybně to bude divácký hit.
(zadáno: 22.3.2023)
Babyboom - Činoherní klub  80 %
75%. Zručně napsaná hra plná vtipných dialogů, ale i vážnějších momentů, které jí dodávají jistý přesah, byť primárním cílem zůstává diváka pobavit. Jedná se o typ textu, pro který má režisér O.Sokol cit. Inscenace je svižná bez hluchých míst. Na vynalézavě řešené scéně A.Pitry se schází sedm postav, které představují typizované představitele různých vrstev společnosti. Nejvíce mě bavily rozmluvy J.Burýška s V.Zavadilem, protože jejich postavy představují opačné protipóly lidské povahy. Zajímavá je i L.Žáčková v roli afektované celebrity.
(zadáno: 19.3.2023)
Bakchantky - Národní divadlo  60 %
65%. Je to svižné, celkem zábavné, ale emocionálně mě to nějak minulo. Dobrým nápadem bylo zhudebnění některých částí textu, odpadla deklamace a žánrově se kus posunul blízko k muzikálu s povedenou hudbou J.Kudláče, blýskavými kostýmy M.Cpina a funkční scénou D.Stojčevského. Střet fanatismu a racionality je čitelný, stejně jako aktuální téma, jak davy podléhají charismatickým vůdcům, ale jednoduchému racionálnímu uchopení se Fričova inscenace brání. Z herců nejvíc zaujme M.König jako král Pentheus, zábavnou forbínu hned zpočátku vystřihnou starci v podání S.Rašilova a D.Prachaře. Představitelky bakchantek potěší intonačně zdařilým zpěvem.
(zadáno: 14.3.2023)
Zpívání v dešti - Divadlo Hybernia  70 %
Příjemný a odpočinkový retromuzikál, kterému se daří dobře pointovat komické situace. Je to hlavně zásluha kvalitního hereckého obsazení ústřední trojice (J.Kříž, R.Urban, B.Šampalíková). Hlavní hvězdou je ovšem K.Bohatová v roli Liny, která si opravdu vyhrála s hlasovým projevem své postavy a její "no jo" ve mně vyvolává smích i pár dnů po zhlédnutí. Zbytečně přehrává snad jen M.Pošta v roli vizážisty. Povedla se i náročná taneční čísla pod taktovkou P.Parvoničové. Scéna je trochu chudší, což poznamená i ikonické číslo s titulním songem. Zdařilé jsou ovšem filmové dotáčky. (více v článku na blogu)
(zadáno: 13.3.2023)
Slunce, seno, jahody - Hudební divadlo Karlín  50 %
V činoherních scénách tenhle muzikál až moc sází na popularitu předlohy a nepřidává téměř nic nového. Muzikálová čísla broadwayského střihu nejsou špatná, nakonec mi ale nejsilnější připadala árie O nás dvou v podání K.Pechové a stepařské číslo D.Ratajského. Povedla se scéna P.Hlouška, nazvučení je místy trochu problematické. Herecké výkony jsou nevyrovnané, někteří jen kopírují předlohu. Nejzábavněji své role pojaly A.Gondíková jako Škopková a R.Coufalová coby Kelišová. Kdo má Troškovu filmovou trilogii rád, tak asi zklamaný nebude, potenciál tu byl ale větší. (více v článku na blogu)
(zadáno: 13.3.2023)
NordOst - Divadlo v Řeznické  70 %
75%. Silný text ve zdařilé interpretaci trojice hereček, které v komorním prostoru dokáží divákovi dobře předat situaci plnou vybičovaných emocí. Nuckollsova inscenace téhož textu z Ústí mě ovšem před lety zasáhla silněji. Nicméně v dnešní době je to potřebný pohled na téma války a nesmyslné eskalace násilí.
(zadáno: 3.3.2023)
Kozí válka - Divadlo J. K. Tyla Plzeň  60 %
55%. Muzikál se značným potenciálem, ale také viditelnými problémy. Povedená je hudba D.Bárty využívající folklorní motivy. Samotný námět svým regionálním i dobovým zakotvením také stojí za to. Libreto ovšem trpí ohromnou rozbíhavostí, mnohé scény jsou zcela mimoběžné a dějově neprovázané se zbytkem. Také stopáž je zcela neadekvátní, režisér s dramaturgem měli v tomto případě aktivněji eliminovat zbytné scény. Hlavně ve druhé půlce je ale i dost povedených scén - ať už jde o namlouvací duet Vaškových rodičů (J.Hruškoci a K.Chrenková) nebo taneční číslo vojáka Vasji (P.Klimenda). (více v článku na blogu)
(zadáno: 28.2.2023)
Čurda, hrdina jedné prohry - Městská divadla pražská  50 %
Typicky pomalý Jařabův temporytmus je tentokrát spíš kontraproduktivní, inscenace místy nudí. O Karlu Čurdovi (M.Donutil) jako člověku se toho divák příliš nedozví, jeho motivace jsou nejasné, jakoby se tvůrci báli zaujmout k této kontroverzní postavě nějaký postoj. Zajímavým nápadem je rámování skrze švejkovskou postavu čističe bot Jiráčka (R.Mikluš), který je zdrojem sarkastického náhledu na českou povahu. Druhou část představení tvoří audiowalk, který sám o sobě moc zajímavý není, ale prohlídka Petschkova paláce stojí za to a poměrně silná je závěrečná scéna, v níž Čurda podepisuje svůj životní ortel na schodech budovy gestapa.
(zadáno: 27.2.2023)
Fantastické divadlo - Východočeské divadlo Pardubice  70 %
Svižná a vtipná inscenace. Herci se vyhnuli pokušení přehrávat a ztvárňují handicapované umělce s příjemnou mírou nadsázky. Nejvíce zaujmou M.Sikorová jako manželka mafiána a skutečná hlava rodiny, J.Pejchal jako herec s Aspergerovým syndromem či K.Hulcová jako trochu dotěrná Růženka.
(zadáno: 22.2.2023)
Líp se loučí v neděli (Tell Me on a Sunday) - Národní divadlo moravskoslezské  80 %
75%. Příjemná divadelní jednohubka, která disponuje skvělou hudbou A.L.Webbera, v níž člověk místy může zaslechnout místa podobající se melodiím ze skladatelových budoucích slavných děl (Kočky, Fantom opery). Výborný výkon podává H.Fialová, která si skvěle poradila s komorním prostorem a dokáže přesně zachytit měnící se emoce své postavy. Překlad P.Vrby a M.Prostějovského zní přirozeně a je třeba pochválit i sound design, protože je rozumět každému slovu (pravda, bylo to pro P.Šimíčka asi o něco snazší, když nemusel zvučit company, ale stejně...). V NDM žánr komorního muzikálu zvládají velice dobře, myslím, že v tom u nás nemají konkurenci.
(zadáno: 19.2.2023)
Nad Sázavou - Horácké divadlo Jihlava  60 %
65%. Hudebně povedená inscenace, M.Buzzi v hudbě i Zetel v textech písní využívají všech možných klišé a prvků spojených s trampskou muzikou. Libreto rezignovalo na děj, což zpočátku působí trochu těžkopádně, ale nakonec to docela funguje. Divák sleduje různé skupinky lidí, kteří vyráží do "divočiny" z rozličných důvodů, aby se nakonec sešly u jednoho táborového ohně. Právě z interakcí lidí ve skupinkách vyplývá většina komických situací. Je příjemné, že se inscenace nebere vážně a umí pracovat s nadsázkou.
(zadáno: 13.2.2023)
Bílý jelen - Klicperovo divadlo Hradec Králové  60 %
Nová hra F.Zellera má neobvyklou strukturu, která pracuje s repeticemi jednotlivých scén, variacemi různých úhlů pohledu a fluidní identitou postav. Pokud se ale člověk oprostí od originální formální stránky, zůstává příběh jedné manželské nevěry, který mi místy přišel až banální. Inscenace P.Kheka sází na dobře disponované herce, kteří dokáží v dialozích udržet napětí. Zaujme především ztišený výkon J.Zapletala jako nevěrného manžela, na jehož svědomí klade vzniklá situace velké nároky.
(zadáno: 2.2.2023)
Matilda - Městské divadlo Brno  80 %
85%. Populární rodinný muzikál se v Brně povedl a je srovnatelný i s londýnským originálem. Děj sice není kdovíjak akční, ale myslím, že dokáže zaujmout i dospělého diváka. Hudba T.Minchina se hezky poslouchá a obsahuje dost zapamatovatelných hudebních motivů, oblíbil jsem si především stěžejní song Revolting Children. A.Bergerová je v hlavní roli výborná, z ostatních asi nejvíce zaujmou L.Janota a S.Janotová, kteří v úlohách Matildiných rodičů vytvořili skvělé komické duo. Za zmínku stojí i pečlivá práce choreografky C.R.Jefferson s dětskou company. (více v článku na blogu)
(zadáno: 31.1.2023)
Kati - Činoherní klub  80 %  Tip Lukáš Dubský
75%. Spojení McDonagh - Sokol v Činoheráku zkrátka funguje. Temná, vtipná a herecky velmi nápaditá inscenace. Herci své bizarní postavy propracovávají do nejmenších detailů, osobně mě nejvíce zaujali M.Finger, O.Malý, D.Černá a Š.Fingerhutová. Hyperrealistická scéna není moc šikovně postavená, podařený je naopak výběr doprovodné hudby evokující 60. léta.
(zadáno: 20.1.2023)
Yerma - Městská divadla pražská  70 %
75%. Povedený převod Lorcovy hry do současných souřadnic vypráví o destruktivní touze naplánovat si vlastní život. Přerod hlavní hrdinky od "děti mít nechci" k "bez dětí nemůžu žít" mi přišel trochu moc ostrý, ale její představitelka N.Horáková dokázala tento vývojový oblouk obhájit. V.Dvořák jí je ideálním partnerem, výborná je rovněž E.Salzmannová jako ironická matka. Minimalistická scéna E. Jiřikovské je funkční a nechává vyniknout hereckým výkonům. I přes náročné téma a temné vyznění se v inscenaci najdou i humorné okamžiky. Yerma naplňuje prototyp inscenace, která má ambice vyjádřit se k dnešnímu světu, ale je i divácky přístupná.
(zadáno: 14.1.2023)
Šepoty a výkřiky - Horácké divadlo Jihlava  70 %
Režisér J.Čermák posílil symbolickou složku Bergmanova díla a vypráví pomocí silných obrazů a metafor. Zkoumá osamělost člověka tváří v tvář smrti, ale zajímá se i o ryze současné téma vytěsňování umírání z našich životů. O zvolených tématech vypráví bez příkras, nebojí se až fyzicky nepříjemných scén, ale nezvdává se ani humoru. Šepoty a výkřiky určitě nebudou kasovním trhákem, na člověka z představení dýchne deprese, rozhodně se ale téhle inscenaci nedá upřít působivost.
(zadáno: 12.1.2023)
Prašina - Klicperovo divadlo Hradec Králové  70 %
Dobrodružná inscenace dá vzpomenout na oblíbené foglarovky, tajemná čtvrť Prašina tak trochu připomíná Stínadla. Pro divadelní prkna se sice nejedná o ideální látku, protože je kniha dost epická a je v ní potřeba vysvětlit fungování tohoto mikrokosmu, ale dramatizace P.Kheka a L.Smrčkové si s tím v rámci možností poradila celkem dobře, a tak inscenaci neschází tempo a moment překvapení z odhalování spletitého příběhu. Ústřední herecké trojici, kterou tvoří V.Říha, M.Czyžová a M.Klapil, se daří věrohodně ztvárnit teenagery. Povedla se i scéna a filmové dotáčky.
(zadáno: 12.1.2023)
Prasklej svět - Městská divadla pražská  60 %
Svou poetickou strukturou zajímavě vystavěný text, jak je u Schimmelpfenniga obvyklé. Hezká scéna a slušné herecké výkony, z nichž vyniká především vtipná glosátorka I.Uhlířová v roli služky Marie. Téma rozevírajících se sociálních nůžek, boje o privilegia a směřování společnosti je samozřejmě aktuální. Jen k této společenské diskusi inscenace nepřináší nic moc objevného, snad s výjimkou zkombinování s biblickými deseti ranami egyptskými. Zpočátku jiskřící konverzace se tak postupně trochu zacyklí a nedokáže už příliš překvapit.
(zadáno: 2.1.2023)
Doma, jsem zlato! - Klicperovo divadlo Hradec Králové  70 %
Zdařilá konverzační tragikomedie, která ukazuje, jak to dopadá, když se člověk rozhodne ignorovat životní realitu a snaží se vytvořit si vyfantazírovaný svět. Manželská dvojice Judy a Johnny, která se snaží žít jako v 50. letech, je postupně konfrontována s nutností řešit problémy, které prožíváme tady a teď a na něž útěk do jiné doby neplatí. Inscenace disponuje přesvědčivými hereckými výkony, zaujme hlavně ústřední pár v podání L.Andělové a J.Tvrdíka. Povedená je také realistická scéna J.Tereby, režisér hru rytmizuje využitím "dobových" songů. Snad jen monology matky Judy (M.Nováková) působí moc plakátově, což ale není chybou herečky.
(zadáno: 23.12.2022)
Pan Kaplan má třídu rád - Východočeské divadlo Pardubice  70 %
Celkem příjemná inscenace, která pobaví jemným slovním humorem. Režisér M.Hanuš provázal jednotlivé anekdoty z knihy Lea Rostena posmutnělým osudem válečných uprchlíků, kteří se potřebují v nové vlasti naučit angličtinu, s níž často vedou nerovný boj. Dění rytmizují písně, přičemž se jedná často o lidovky v různých jazycích, ale i dobové šlágry. Nejvíce při podání songů zaujmou D.Novotná a K.Hulcová.
(zadáno: 22.12.2022)
Noc pastýřů - Městské divadlo Brno  80 %
Klasická inscenace, která sází na nosný text, propracované herecké výkony a silné a aktuální téma. Hra vypráví o střetu geniálního ducha s lidskou průměrností, která se snaží zadusit cokoliv ji převyšuje. Dnes hodně aktuální je i téma rozdělené společnosti, kde se od sebe názorové proudy neustále vzdalují a tím se radikalizují. Podařená scéna E.Konečného a hlavně psychologicky propracované postavy, M.Němec a J.Mazák dokázali vytvořit uvěřitelné figury, jejich vzájemné střety jiskří napětím. Nic tu ale není černobílé a inscenace disponuje i slušně katarzním závěrem. (více v článku na blogu)
<<  <  11 12 13 14 15 16 17 18 19  >  >>