Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1398)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  5 6 7 8 9 10 11 12 13  >  >>
(zadáno: 2.12.2024)
Historka o sv. Magdě - Komorní scéna Aréna  70 %
65 %. Na Arénu neobvyklý postdramatický text, podobně jako u Schimmelpfenniga zde nejsou postavy v pravém slova smyslu. Epické vyprávění režisér T.Loužný rozdělil mezi čtveřici žen, které reprodukují příběh Magdy, kterou osobně znali a z níž se později stala vražedkyně. Vypravěčky zároveň prezentují svůj osobní náhled na Magdin životní osud, v němž se vyjevují stereotypy a mezigenerační střety. Nejvíce ovšem rezonuje téma násilí na ženách. Samotný text mi nepřišel zase tak zajímavý, ale Loužnému se povedlo vystavět mnohé působivé mizanscény - třeba když je na konci baletka představující Magdu zavěšena na hák jako kus masa.
(zadáno: 2.12.2024)
Gagarinova ulice - Komorní scéna Aréna  60 %
Hra s mcdonaghovskou zápletkou se věnuje tématu násilí v politickém boji, ale i osobnímu pojetí morálky a kam až je člověk schopen zajít. Střet pravice versus levice se za poslední čtvrtstoletí poněkud proměnil, a tak politická rovina hry nepůsobí tak aktuálně jako v době svého vzniku. Výrazné využití vulgarismů v dialozích mi nevadilo, i když si dovedu představit, že by se s nimi pracovalo účelněji. Herecky mě nejvíce zaujal M.Rozbroj v roli sekuriťáka, který se k únosu přichomýtne náhodou a snaží se být jakýmsi spojujícím prvkem, který uklidní vyhrocenou situaci.
(zadáno: 2.12.2024)
Kerouac - Studio G  70 %
Hra P.Gejguše zpracovává méně známou fázi života amerického spisovatele Jacka Kerouaca, konkrétně jeho cestu do Francie, kde snaží najít pravdu o svých předcích. V podání pětice mladých herců je Kerouac zábavným společníkem, který se snaží vyzkoušet vše, co mu život nabízí, ale zároveň se nemůže zbavit pocitu vykořeněnosti.
(zadáno: 2.12.2024)
Nejhorší věc na světě - Divadlo loutek  60 %
Celkem zdařilá inscenace, která se věnuje tématu dospívání a hledání vlastní identity. Ve svém vyjádření je inscenace otevřená, ale nikoliv nějak agitační.
(zadáno: 22.11.2024)
Žena filmového kritika - Divadlo pod Palmovkou  80 %  Tip Lukáš Dubský
Adaptované blogy či jiné nedramatické útvary patří k celkem zásadní tvůrčí linii T.Dianišky. Žena filmového kritika mu dává možnost využít ve zvýšené míře popkulturní odkazy a všelijaké parodie známých filmů. Inscenace ale není jen souborem hlášek a zábavných scén, propojuje ji i náznak děje a v konečném důsledku s nadhledem a pobavenou ironií vypráví o těžkostech partnerského soužití. Dianiška dokázal vytvořit plno invenčních scén, s nimiž si skvěle poradili oba interpreti (hlavně B.Kubátová je opravdu výborná). Svižná inscenace, která je přesně zacílená a dokáže velmi slušně pobavit.
(zadáno: 14.11.2024)
Dukla - Horácké divadlo Jihlava  50 %
55%. Jihlavské divadlo se regionální dramatice věnuje pravidelně a tentokrát zpracovali osudy slavného hokejového klubu, přičemž se soustředili na období od vzniku Dukly po zisk prvního titulu. Celé je to pojato ve velké nadsázce, místní si tam jistě najdou i spoustu lokálních narážek. Režisér Zetel vytvořil pásmo komediálních skečů, jež připomínají některé legendární hráče a trenéry nebo různé události, které lehce provazují s atmosférou doby. Osobně mi tenhle kus úplně nesedl, ale diváci projevovali pro své divadelní družstvo velké nadšení. Herecky se jedná o kolektivní inscenaci, kde má každý svůj prostor, pěvecky mě zaujala K.Nováková.
(zadáno: 8.11.2024)
Teoréma - Divadlo v Dlouhé  60 %
65%. Jevištní báseň o nenaplněnosti života, pomíjivosti a osamělosti. Režisér J.Čermák si vystačí s minimem slov, přesto jsou témata a charaktery postav vystavěny pochopitelně. Jedná se o zajímavé vykročení mimo obvyklý repertoár Dlouhé. Inscenace je těžko nějak racionálně popsatelná, ostatně už na začátku představení se divákovi dostane varování, že nejde o příběh, ale o zprávu. Člověk tak na sebe může nechat působit jednotlivé obrazy. U mě osobně to fungovalo tak napůl - některé části mě opravdu zaujaly, prosakovala z nich existenciální tíseň, jiné mě ale nechaly chladnými. Trochu mi vadila jistá předvídatelnost děje.
(zadáno: 5.11.2024)
Anna Karenina - Městské divadlo Brno  80 %
75%. Režisér P.Gazdík pojal tuto ruskou klasiku jako rozsáhlou vztahovou fresku. Inscenace se obejde bez aktualizací, přesto je přehledně vystavěná dramatizace J.Záviše srozumitelná i pro dnešního diváka. I.Vaňková dokáže věrohodně vyjádřit charakterový vývoj hlavní postavy, zdatně jí sekundují i J.Mach a J.Mazák jako osudoví partneři Anny Kareniny. Jako dojemného smolaře ztvárnil Levina M.Němec, drobné odlehčení přináší i do emocionálně vypjaté podívané M.Isteník v roli Stivy. Poctivé herecké divadlo, které dokáže obhájit i svou takřka třiapůlhodinovou délku.
(zadáno: 4.11.2024)
100 songů - Národní divadlo  70 %
Po formální stránce tradičně zajímavě pojatý text. Pojednává o několika málo minutách v životech lidí čekajících na odjezd vlaku a je inspirován teroristickým útokem na nádraží v Madridu. Textová mozaika zachycuje úlomky příběhů cestujících, jejichž náladu dokládají písně, které se jim zrovna honí v hlavě (odtud název hry). Škoda, že se autor nesoustředil na menší množství postav, jejich životní příběhy by mohl rozehrát ve větších náznacích a více do hloubky. Režisér Š.Gajdoš dovedl herce k fungující spolupráci, z níž je vytvarován místy odlehčený a jindy lehce nostalgický celek. Nejvíce z této polyfonie vyniká trefně pointující J.Tesařová.
(zadáno: 29.10.2024)
Zřít do tmy [oidipus] - Východočeské divadlo Pardubice  50 %
Novodobá variace na oidipovský příběh začíná docela zajímavě, řeší některá aktuální témata, jako je mezigenerační střet, přístup k ochraně přírody nebo postavení žen ve společnosti. Problém nastává v okamžiku, kdy se začnou do děje dostávat oidipovské motivy. Realisticky vystavěná inscenace s psychologicky pojatými postavami se špatně kombinuje s dějovými twisty převzatými z antické mytologie. Celé to pak působí hrozně přitažené za vlasy, úplně se tím vytrácí do té doby úspěšná budovaná uvěřitelnost postav i motivů. Herecky se ale jedná o zdařilou inscenaci, nejvíce zaujme M.Sikorová v roli majitelky firmy Christiny.
(zadáno: 24.10.2024)
Atomová kočička - Východočeské divadlo Pardubice  60 %
65%. Oddechová komedie, která si zdařile pohrává s různými popkulturními odkazy, jak je u Dianišky zvykem. Tentokrát je znát hlavně inspirace filmem Návrat do budoucnosti, na který tu jsou přímé odkazy (třeba použití plutonia pro cestování časem). Dianiškova prvotina obsahuje hodně motivů, se kterými pracoval i v pozdějších dílech, která mi ale přijdou z hlediska zápletek přece jen zdařileji konstruovaná. Režisér R.Bellan přiblížil hru divákům tím, že liberecké reálie zaměnil za pardubické, což je určitě dobrý nápad. K.Šafránková, J.Láska a P.Borovec vytvořili sympaticky mimoňské ústřední trio.
(zadáno: 23.10.2024)
50 způsobů, jak se rozejít - Klicperovo divadlo Hradec Králové  60 %
Inscenace pracuje s různými stereotypy a rozchodovými „hláškami“, pětice herců ztvárňuje místy povědomé, jindy až absurdně vyhrocené situace. Kromě společného tématu se ovšem jednotlivé scénky nepropojují v nějakou obecnější výpověď. Přesto nelze říct, že by inscenace nebyla zábavná, i když se fragmentární struktura jeví jako problematická. Některé scény se povedly, osobně se mi nejvíc líbila ta, v níž se dva partnerské páry sejdou na základě seznámení na internetu, aby zpestřily svůj sexuální život. Právě v pointování jednotlivých scén vidím největší klad inscence režiséra Petra Štindla.
(zadáno: 21.10.2024)
Tajemství - Divadlo Kalich  40 %
45%. Zatímco návrat Krysaře se před lety vydařil, u Tajemství je výsledek podstatně rozporuplnější. Divák se opět může těšit na zdařilou hudbu Daniela Landy, včetně hitů jako Malá slečna nebo Hraj s námi hru. Herecky je ale nové nastudování poněkud mdlé, výrazněji zaujme snad jen L.Vondráčková, která se vrátila do role Elišky. Pěvecky pak nad všemi ční T.Trapl v roli Drzslava. Příliš nefunguje dějová linka mladého páru z legendy o Vlčím vrchu, P.Kolman a A.Landová nedokázali přesvědčivě podat dialogy o víře, které místy šustí papírem. Výtvarná stránka akcentuje temnou atmosféru, ale je možná trochu škoda, že spoléhá skoro jen na projekce. (více v článku na blogu)
(zadáno: 14.10.2024)
Čarodějky z Eastwicku - Městské divadlo Brno  70 %
75%. Návrat Čarodějek do Brna se vydařil a diváci dostali pěkný dárek k 20. výročí Hudební scény. P.Štěpán, který za roli Darryla z předchozího nastudování získal Thálii, opět zvládá ďábelského svůdce s lehkostí. Režisér S.Moša měl šťastnou ruku při obsazování hlavních ženských roli a všechny tři představitelky jsou skvostné. S.Janotová opět prokazuje komické vlohy i precizní zpěv, po pěvecké stránce mě ale nejvíc za srdce vzal výkon T.Navrátilové. A.Zelová zase vtipně zpracovala koktající Sukie, za což se jí dostalo několika potlesků na otevřené scéně. Byť to není můj nejoblíbenější muzikálový titul, s jeho uvedením MDB nešláplo vedle.
(zadáno: 12.10.2024)
Kinky Boots - Národní divadlo moravskoslezské  80 %  Tip Lukáš Dubský
Kinky Boots je především velmi živá a nevtíravá komedie, ale děj se dotýká i sociálních aspektů, jako je nezaměstnanost, přijetí sebe sama a akceptování odlišností jiných lidí. Absence výraznějších příběhových peripetií naštěstí neznamená, že by se člověk během představení nudil, jelikož tahle inscenace překypuje energií, což se projeví hlavně u závěrečného hudebního čísla. R.Bierski zvládl nelehkou úlohu Charlieho velice slušně herecky i pěvecky. J.Slezák jako Lola prokazuje komické vlohy, aniž by postavu nějak karikoval. Z menších rolí mě bavila hlavně V.Prášil Gidová jako Lauren. (více v článku na blogu)
(zadáno: 10.10.2024)
Král Lear - Klicperovo divadlo Hradec Králové  70 %
65%. Inscenace disponuje smysluplným výkladem, ale sráží ji přemíra zcizovacích efektů, která místy děj příliš tříští. Režisér M.Hába se zaměřil na vykreslení světa, v němž dochází k rozpadu základních hodnot. Stávající systém se zdá neudržitelný, ale žádný jiný, lepší není v dohledu. Naopak všechny indicie budí podezření, že nové pořádky přinesou ještě více utrpení. Zlo se v Hábově inscenaci neskrývá, nebylo by obtížné ho demaskovat, ale postavy odmítají vidět všechny varovné signály. Herecky se jedná o zdařilý kus, hradečtí herci dokážou dobře vyhovět režisérovu expresivnímu pojetí.
(zadáno: 26.9.2024)
Jméno - Městské divadlo Mladá Boleslav  60 %
65%. Jméno je výborně napsaná konverzačka, viděl jsem ji ale už dvakrát a předchozí dvě verze mě zaujaly více než ta mladoboleslavská, která úplně nevyužila potenciál hry. Hlavně zpočátku je postava Pierra (P.Mikeska) velmi dominantní, takže to úplně nemá tu správnou dynamiku. Postupně se to ale zlepšuje a ke konci inscenace dobře graduje.
(zadáno: 26.9.2024)
Hrozny hněvu - Horácké divadlo Jihlava  50 %
Uvést adaptaci Steinbeckova románu dává smysl, jelikož řeší aktuální témata, jako je klimatická krize a ekonomická migrace. Bohužel inscenace Ondřeje Štefaňáka je dost problematická, expresivní pojetí mi příliš nesedlo, navíc moc dobře nefungovalo ani využívání projekcí a meotaru.
(zadáno: 24.9.2024)
Dracula - Divadlo J. K. Tyla Plzeň  80 %  Tip Lukáš Dubský
75%. Nestárnoucí hudba K.Svobody stále funguje výtečně a nové nastudování L.Olšovského přináší silný divácký zážitek. Ano, je to jiné než originál, ale proč srovnávat. Inscenace má trochu klopotnější začátek, ale postupně se rozjíždí. J.Hruškoci je v titulní roli silný v romantických a sebezpytujících scénách, příliš mi neseděl v té úvodní, kde mu trochu chyběla démoničnost. Herecky i pěvecky je to velmi vyrovnaná inscenace, zajímavé výkony podaly Ch.Režná i L.Pragerová, připojuji se ke chvále Nymf v podání S.Hanzlíčkové, E.Staškovičové a K.Herčíkové. (více v článku na blogu)
(zadáno: 22.9.2024)
Drahý Evane Hansene - Městské divadlo Brno  80 %  Tip Lukáš Dubský
75%. Vydařená česká premiéra populárního muzikálu s aktuálním a vážným tématem. Není ale třeba se ho bát, zpracovává problém úzkostí mladých lidí i zneužívání sociálních sítí s nadhledem. Režisér S.Moša vedl herce ke zvýraznění problémových charakterových vlastností postav, takže není nouze o výrazné emoce. Londýnské nastudování mi přišlo o něco svižnější, ale ani v Brně se divák rozhodně nudit nebude, čemuž napomáhá chytré libreto, chytlavé písně i velice povedené herecké výkony. J.Brožek herecky i pěvecky utáhl náročnou titulní úlohu, hodně mě zaujal i trojlístek jeho spolužáků v podání D.Křížové, E.Hladilové a L.Matouše. (více v článku na blogu)
(zadáno: 22.9.2024)
Anděl Páně - Hudební divadlo Karlín  70 %
65%. Řemeslně zdařilý muzikál, který má velký divácký potenciál. Po energickém začátku tempo trochu upadá, hlavně ve druhé polovině, kdy jsou za sebou navršeny podobně znějící pomalé melodie. Hudebně i tanečně mě nejvíce zaujalo číslo Čardáš mariáš. Herecky pak dominuje M.Lambora v roli Uriáše, ale nezklamal ani F.Hořejš, který Petronela formuje expresivněji než I.Trojan ve filmu. (více v článku na blogu)
(zadáno: 20.9.2024)
Oslava - Klicperovo divadlo Hradec Králové  70 %
Divácky vděčná komedie, která využívá reálná fakta ze života Antonia Vivaldiho i koloritu Lomnice nad Popelkou pro svou mystifikační hru s divákem. Režiséru P. Khekovi se daří pointovat jednotlivé situace a hlavně ve druhé části působí inscenace svěžím dojmem. První část je místy trochu rozvláčná, některé dialogy jsou až zbytečně zahlcené faktografií a volají po zkrácení. Asi nejzábavnější jsou dialogy J.Zapletala a K.Sedlárové, kteří v nich prokazují skvělou souhru a cit pro konverzační i situační humor.
(zadáno: 16.9.2024)
Jenom konec světa - HaDivadlo  60 %
55%. Francouzské drama vypráví o odcizení členů jedné rodiny, neschopnosti komunikace a odlišnosti hodnot. Režisér I.Buraj volí záměrně pomalé tempo, čímž se mu daří navodit bezmála hypnotickou atmosféru. Působí to trochu znepokojivě, ale vzhledem k tomu, že téma a směřování inscenace je celkem brzy zřejmé, dostavila se u mě spíše apatie. Na rytmus inscenace jsem se napojit nedokázal, takže jsem jí sledoval spíše nezúčastněně a bez výraznějšího prožitku.
(zadáno: 16.9.2024)
Veřejní nepřátelé - Divadlo Na zábradlí  70 %
Korespondence Michela Houellebecqa a Bernarda-Henriho Lévyho skrývá řadu hlubokých myšlenek, jedná se o dost nesnadnou látku pro dramatizaci. Režisér J.Mikulášek ale dokáže náročné dialogy zpřístupnit divákovi skrze šikovná inscenační řešení, nápaditou scénografii a hlavně herecké výkony V.Vašáka a M.Königa. Není to tak působivé jako dopisy Voskovce s Werichem (to by muselo být pouto mezi pisateli silnější), ale je to veskrze příjemná intelektuální hříčka.
(zadáno: 16.9.2024)
Střípky ženy - Divadlo Petra Bezruče  70 %
75%. První část představení tvoří předtočený film se scénou domácího porodu, který se vyznačuje precizním, do detailu propracovaným hereckým ztvárněním. Druhá část je klasickou činohrou, při rodinné večeři se v ní odhalují pošramocené mezilidské vztahy i obecné společenské problémy. Režisér J.Holec pojal inscenaci v hyperrealistickém duchu, výborně se daří vykreslit vztahy mezi Majou (A.Palatínusová), která přišla o dítě, a její matkou (K.Krejčí) i mladší sestrou (M.Holcová). Méně působivá je politická rovina hry, jejíž motivy jsou jen lehce naťuknuty. Kvalitní rodinné drama, u něhož mě jen mrzelo, že nemělo ještě výraznější gradaci.
<<  <  5 6 7 8 9 10 11 12 13  >  >>