Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1417)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  10 11 12 13 14 15 16 17 18  >  >>
(zadáno: 19.12.2023)
Jak jsem potkal ďábla - Městské divadlo Kladno  70 %
V první polovině se režisér Petr Svojtka zaměřuje na dětství Oty Pavla a především dobu nacistické okupace, kterou spisovatel popsal v úspěšných sbírkách Jak jsem potkal ryby a Smrt krásných srnců. Druhá část se věnuje poválečnému období a postupnému prohlubování psychických problémů hlavní postavy. Přehledně vystavěná inscenace zaujme i hereckou souhrou, nejzajímavější jsou J.Slánský v roli Oty Pavla a J.Š.Hájek coby jeho bonvivánský otec a L.Zbranková jako trpělivá matka.
(zadáno: 13.12.2023)
Jesus Christ Superstar - Divadlo J. K. Tyla Plzeň  80 %  Tip Lukáš Dubský
Ambiciózní a trochu kontroverzní nastudování. Režisér L.Olšovský zvolil pro svého Ježíše blíže neurčenou industriální a digitální dobu. Členitá scéna D.Bensona evokuje postapokalyptický svět, v němž neplatí běžná společenská pravidla a zákony jsou vynucovány silou. Precizní hudební nastudování D.Bárty dává inscenaci rockový říz, nutno říct, že v nejtěžších pasážích herci se svými party trochu bojují. Ježíš (P.Klimenda) je influencer s tabletem v ruce. Zpočátku je nadšený, že ho lidé následují, ale postupně je stále víc zděšený, že davy jeho učení překroutily k obrazu svému. V první velké roli Maří Magdalény zaujme N.Dvořáková. (více v článku na blogu)
(zadáno: 12.12.2023)
Musíme si pomáhat - Západočeské divadlo v Chebu  60 %
65%. Sympatická inscenace, která převádí do muzikálové podoby známý film. Po hudební stránce se divák dočká žánrového mixu swingu, tanga, blues i latinskoamerických rytmů (za nejlepší hudební číslo považuji Klepla pepka Kepkeho). Potěší živá kapela, účinek ale trochu sráží nazvučení, sborovým písním není moc dobře rozumět. V úvodu mi trochu chyběly emoce, začátek války je načrtnut jen velmi rychle, i proto je povedenější druhá polovina, která zachycuje kratší časový úsek. Herecky zajímavé je celé ústřední trio, především D.Mišák v nejednoznačné úloze Horsta, ale i nenápadný hrdina Čížek v podání J.Švece a jeho oddaná žena (P.Janiššová).
(zadáno: 11.12.2023)
Ne/normální - Městské divadlo Brno  90 %
Muzikál, který je v brněnském podání emocionální jízdou. Neznamená to však, že by se v něm tlačilo na pilu se snahou dohnat diváka k slzám za každou cenu. Naopak hlavně v první půli je i tak závažné téma, jakým je duševní onemocnění, nahlíženo s humorem. Inscenace nabízí několik mimořádných individuálních výkonů, ale hlavně perfektní souhru. Pro I.Vaňkovou je Diana další velkou příležitostí, v níž si vede náramně. K nejsilnějším momentům patří její společné scény s E.Skálovou, která ztvárnila dceru Natalie. L.Janota je jako Dan protipólem emotivně nestálého ženského dua. Kus, který mohu doporučit i lidem, kteří jinak muzikály nevyhledávají. (více v článku na blogu)
(zadáno: 9.12.2023)
U Kočičí bažiny - Klicperovo divadlo Hradec Králové  60 %
65%. Irská variace na příběh Médeii v sobě ukrývá směs mystiky, antické tragédie i současného jazyka. Hradecká inscenace disponuje podařenými hereckými výkony, zaujmou hlavně K.Sedlárová jako živočišná, zdrcená, ale i manipulativní a agresivní Hester Swanová, a M.Czyžová v roli její malé dcery. Režisérka D.Šoltýsová hru zaplnila symboly, v některých případech celkem zbytnými (šplhání po zadní stěně) či příliš návodnými (všudypřítomné igelitové pytlíky). Velice povedená je ovšem hudební složka, ať už podkresová hudba pouštěná ze záznamu nebo ta naživo interpretovaná na bicí.
(zadáno: 4.12.2023)
Bez roucha - Národní divadlo moravskoslezské  50 %
Nejsem velkým fanouškem frašek, ale v podání Divadla v Dlouhé mě tahle Fraynova hra bavila. V Ostravě sice po technické stránce vše funguje, přijde mi ale, že režisér V.Štěpánek místy až moc tlačí na pilu, což podkopává především vyznění druhého dějství hry. Herce musím ocenit za to, že dokáží ve svých rolích bez nějakých viditelných zaškobrtnutí "uběhat" rozlehlé jeviště Divadla Jiřího Myrona.
(zadáno: 4.12.2023)
Otec - Divadlo Petra Bezruče  80 %
75%. Zdařilou a bohužel stále aktuálnější hru F.Zellera dokázel J.Holec přetavit v emocionálně silnou inscenaci. N.Lichý se může zdát na roli Andrého příliš mladý, ale hercovi se podařilo vystihnout postupné tělesné i duševní chátrání postavy. Od kdysi úspěšného inženýra, který se vzrůstajícím vztekem bojuje o zachování vlastní důstojnosti, až po bezbranné dítě toužící po lidské blízkosti. Povedená je scéna P.Kamanové, která dobře slouží pojetí hry jakožto vhledu do mysli nemocného člověka.
(zadáno: 4.12.2023)
Yerma - Komorní scéna Aréna  70 %
Stoneova hra upozorňuje na problém lidí, kteří svůj život pojímají jako projekt, jenž je potřeba naplnit. Oproti pražské verzi se režisérka K.Dušková více zaměřila na postupný rozpad osobnosti hlavní hrdinky, svádí k tomu nejspíš i komorní prostor, který Aréna nabízí. K.Janovičová je v hlavní roli vynikající, uvěřitelně buduje charakterový oblouk od sebevědomé a úspěšné ženy v uzlíček nervů. M.Čapka je v roli jejího manžela Johna možná až příliš jednostrunně submisivní.
(zadáno: 4.12.2023)
Na dotek - Komorní scéna Aréna  70 %
Marber je mistr svižných dialogů, které s humorem a drsným jazykem popisují, jak problematické je pro milostný čtyřúhelník postav přijímat a udržet si lásku. Milostné výměny se ve druhé části už trochu cyklí, ale silný je závěr. Režisér J.Holec klade důraz na charaktery postav, s nimiž si herci poradili velice dobře, skvěle vychází i jejich vzájemná souhra.
(zadáno: 3.12.2023)
Nora - Národní divadlo moravskoslezské  70 %
Klasika s jasným výkladem. Režisér P.Gejguš se nenechal zlákat nabízejícím se feministickým uchopením, ale vytvořil rafinovanější dílo zobrazující společnost, v níž se všichni uzavírají do svých bublin a ve své sobeckosti se v mezilidském styku omezují na prosazování svých zájmů a potřeb. K.Janovičová hraje Noru jako ženu, která je pro své pohodlí schopná dlouhá léta tvořit poddajnou ozdobu domácnosti. Svůj život dokáže nahlédnout z perspektivy, až když začne hrozit společenský skandál. P.Panzenberger je jako Helmer slizkým manipulátorem s pasivně agresivním přístupem. Zajímavá výtvarná stránka, občas inscenace trpí lehkou ztrátou tempa.
(zadáno: 3.12.2023)
Peklo jsou ti druzí - Studio G  60 %
Monodrama Variace na Jidáše zaujme především emotivním výkonem Roberta Finty. Sartrova jednoaktovka S vyloučením veřejnosti ohledává povahu viny a trestu. Mezi trojicí zajímavě podaných postav se rozvíjí spirála nenávisti měnící se v závislost, protože člověk nakonec sám sebe definuje až skrze druhé lidi.
(zadáno: 2.12.2023)
Marie Antoinetta - Národní divadlo moravskoslezské  60 %
Dramatizaci Zweigova románu zarámoval režisér V.Štěpánek příběhem samotného spisovatele v brazilské emigraci za druhé světové války. Ve druhé půlce inscenace se tato rovina děje velmi dobře prolne se zobrazovanou krutostí Velké francouzské revoluce. Ostatně celá druhá půle působí výrazně lepším dojmem. V té první se toho o Marii Antoinettě zas tak moc nedozvíme, děj se hodně věnuje pikantnostem, jako jsou večírky či impotence Ludvíka XVI. Teprve po přestávce v revolučním mumraji dostává S.Erlebachová prostor na detailnější charakterizaci titulní hrdinky a zajímavě podává její proměnu ze zhýčkaného dítěte v sebevědomou královnu.
(zadáno: 2.12.2023)
Režisér - Komorní scéna Aréna  90 %
85%. V Aréně inscenaci uvádí jako poctu režiséru J.Janíkovi, kdo ale jeho práci nezná (jako já), vůbec nevadí. T.Vůjtek napsal hru, která vypráví o divadelním prostředí v jeho obecnosti, dotýká se věčných otázek tvorby a pomíjivosti života, ale i aktuálních věcí, jako je nedostatečné finanční ohodnocení umělců. To vše zvládá s nadhledem a vtipem. Vynikající je v hlavní roli M.Cisovský, jenž si vyhrál s každým drobným gestem či odstínem hlasu. Velice dobře mu sekundují i další herci, jmenovitě A.Sasínová-Polarczyk jako kulturní redaktorka či M.Čapka coby snaživý herec.
(zadáno: 1.12.2023)
Marná lásky snaha - Národní divadlo moravskoslezské  30 %
Tohle se bohužel nepovedlo. MLS patří k obtížně inscenovatelným hrám W.Shakespeara, jelikož nenabízí moc dramatických situací, lze se spoléhat jen na jazykově vytříbený text plný slovních hříček. Režisér R.Polák se rozhodl tlustými tahy obtáhnout snad každý dvojsmysl, co v textu našel, výsledek bohužel není vtipný, ale spíše trapný. Jednotlivé nápady spolu nekomunikují, stojí samostatně bez souvztažnosti k celku, zřetelný výklad absentuje. Rozvleklému představení nepomáhá ani tříhodinová délka. Pochválit lze některé herecké výkony (jmenovitě M.Cimerák a A.Kaluža Klimešová), dost protagonistů se ovšem bez pevné režie uchyluje k hrubým šaržím.
(zadáno: 1.12.2023)
Poslední zápas - Divadlo Petra Bezruče  70 %
Modelové drama odehrávající se na tenisovém kurtu během semifinálového zápasu US Open. Dva velice rozdílní tenisté v něm odhalují své životní příběhy, ukazuje se, kolik toho museli profesionálnímu sportu obětovat a že za fasádou úspěšných lidí se často skrývají bolestná trápení v soukromé oblasti. Hlavní devízou inscenace jsou silné herecké výkony, všichni čtyři interpreti se dokáží velmi dobře pohybovat v expresivním rámci, jenž pro hru zvolil režisér J.Pokorný.
(zadáno: 1.11.2023)
Cherry Man - Národní divadlo  50 %
Cherry Man určitě má něco do sebe, forma, kterou dramatik I.Vyrypajev zvolil pro komunikaci zásadních témat, je ale nešťastná. Po slušném prvním dějství se začíná do inscenace vkrádat letargie, vršení dalších a dalších absurdit přestává fungovat. Někdy je alespoň zábavné, jindy je to ale jen utrpení (intermezzo s hasiči). Pokud mohu soudit z toho mála, co jsem pochopil, šlo tvůrcům o zobrazení světa jako místa, kde už není možná normální komunikace. Rozklad hodnot pokročil tak daleko, že je možné všechno, všichni mluví o sobě, ale neposlouchají nikoho jiného, odlišit pravdu od lži nelze. (více v článku na blogu)
(zadáno: 1.11.2023)
Do nebes! - Východočeské divadlo Pardubice  70 %
Muzikál o letci Janu Kašparovi je divácky velmi vstřícným dílem. Po trochu rozpačitém začátku libreto vypráví životní příběh aviatika s humorem, bez větších překážek dospěje až ke slavnému letu Praha - Pardubice. Hudba O.Brouska se dobře poslouchá, skladatel pardubický soubor nešetřil, písně nejsou pro činoherce jednoduché. Velmi dobrý výkon předvádí v hlavní roli Š.Pospíšil, kterému se dařilo i v pěvecky náročných sólových partech.
(zadáno: 28.10.2023)
Intimní rizika na veřejných místech - Východočeské divadlo Pardubice  70 %
Na Ayckbourna neobvykle vážné dílo, nechybí mu jemný anglický humor, ale v základu se jedná o neveselý pohled na lidskou osamělost. Šestice postav se v prostoru potkává i míjí, každý má své problémy, z nichž řada má kořeny v minulosti. Herci dokáží přesně charakterizovat své postavy, jimž ovšem nechávají dráždivá tajemství, jenž si divák může jen domýšlet. Velice podařená je členitá scéna P.Kodedy, která umožní filmové střihy pouhým nasvícením. Místy má inscenace pomalejší tempo, ale vyváží to emocionálně silné momenty, které odhalují zoufalství postav až na dřeň. Dramaturgicky přínosná volba a nečekaný pohled na dílo známého dramatika.
(zadáno: 25.10.2023)
O Pavlovi - Divadlo Na zábradlí  70 %
Inscenace nabízí jiný pohled na osobnost P.Juráčka, než jaký zrcadlí jeho vlastní deníky. Vztahové peklo na pár metrech čtverečních zesiluje nucená emigrace. Režisérka A.Klimešová zachycuje komplikované soužití skrze krátké pointované scénky, v nichž se může opřít především o výbornou A.Kubátovou, která diváka uhrane už úvodní monologickou pasáží na forbíně. Juráčkovy excesy živené depresemi a alkoholem jsou zraňující, zůstává jen stín člověka, jemuž byl přisuzován ohromný talent. Různé návštěvy a setkání (P.Landovský, J.Menzel, M.Forman,...), jenž se inscenací prolínají, místy vyznívají trochu do prázdna.
(zadáno: 23.10.2023)
Krajina se sklady - Činoherní studio Ústí nad Labem  60 %
Ve stylu magického realismu pojatá inscenace s regionální tématikou o osudech Podkrušnohoří. Kombinují se tu životní příběhy současných postav (především zahraničních dělníků a prostitutek či bývalých pohraničníků) s těmi dávno mrtvými (Němka zavražděna za druhé světové války, ruští zajatci z první světové války). Bohužel jednotlivé linie stojí poněkud osamoceně a jejich splétání dohromady nepůsobí úplně kompaktně. Herecky mě nejvíce zaujaly L.Čižinská a B.Váchová.
(zadáno: 23.10.2023)
Stalinův poslední western - Městské divadlo Kladno  70 %
Je až neuvěřitelné, kolik absurdních situací zachycených v této tragigrotesce má reálný základ. Režisér M.Hanuš je ještě patřičně zveličil, aby ukázal obludnost mocenských mechanismů ve stalinistickém Sovětském svazu. Období Stalinovy smrti a následného boje o moc nabízí spoustu pikantních střetů tehdejších politických papalášů, z nichž nejvýrazněji zapůsobí L.Pečenka jako psychopat Berija. Hanuš se nebojí černého humoru, na některých místech mi ovšem přišlo, že už je do představení tlačený za každou cenu (třeba scéna transportu Stalinova těla by neutrpěla, kdyby byla figurína znázorňující mrtvého diktátora přehozena přes kulisy jen jednou).
(zadáno: 19.10.2023)
Láska - Klicperovo divadlo Hradec Králové  70 %
65%. Inscenace B.Herz je zdivadelněním autentických rozhovorů na téma lásky v široké perspektivě. Řeší se tu tak nejen obtíže spojené s navazováním a udržením partnerských vztahů, ale také domácí násilí, stud z intimity, kapitalizace lásky a podobně. Herecky nejvýraznější je L.Andělová, slušně funguje glosátorská role F.Richtermoce.
(zadáno: 15.10.2023)
Climax - Pomezí  80 %  Tip Lukáš Dubský
85%. Hlavní rámec děje tvoří setkání na párty v ravovém klubu, vztahy mezi šesticí postav jsou provázané, akcentováno je dospívání i téma závislostí. Tato hlavní dějová linka je několikrát přerušena flashbacky, díky kterým se divák může dozvědět něco o minulosti postav. Principy sledování a divácká volnost jsou podobné jako v předchozích projektech Pomezí, nikdy neuvidíte všechno, ale pochopit základy příběhů tentokrát není tak obtížné jako v Musí se žít. Scénograficky je prostor opět zpracován úchvatně, má to atmosféru a herci se v žánru imerzivního divadla pohybují zcela přirozeně. Osobně mě tentokrát nejvíce zaujali M.Machová a J.Jelínek. (více v článku na blogu)
(zadáno: 11.10.2023)
Orlando - Východočeské divadlo Pardubice  70 %
Inscenace M.Davida se románem V.Woolfové jen lehce inspiruje, je pro ni odrazovým můstkem k vlastní výpovědi o lásce, umění či kariéře. Klasický děj tu divák nenajde, dobře fungují různé zcizovací efekty či popkulturní odkazy. Zajímavým prvkem jsou i ze záznamu pouštěné osobní postoje herců ke ztvárňovaným tématům. Lehce melancholická atmosféra je prokládána značným množstvím humorných scén.
(zadáno: 10.10.2023)
Něco shnilého! (Something Rotten) - Divadlo J. K. Tyla Plzeň  60 %
Odpočinkový kus, osobně mě nejvíce bavilo hledání narážek na Shakespearova díla či jiné slavné muzikály. V tom bylo libreto vynalézavé, dějová výstavba už byla slabší a inscenace na mě působilo trochu roztahaným dojmem, žánru bláznivé komedie tříhodinová délku nesvědčí. J.Hruškoci a M.Holec jsou vhodnými představiteli hlavních rolí, ale tentokrát mě víc bavili herci v menších úlohách. Konkrétně živelná S.Hanzlíčková Borková a L.Ondruš jako Nostradamus. (více v článku na blogu)
<<  <  10 11 12 13 14 15 16 17 18  >  >>