Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1417)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>
(zadáno: 12.2.2026)
Divoká kachna - Národní divadlo Brno  70 %
Režisér J.Frič s dramaturgyní M.Ljubkovou Ibsenovo drama výrazně prokrátili a aktualizovali, daří se jim pokládat palčivé otázky, z témat vyniká především varování před samozvanými proroky, kteří by chtěli mít patent na univerzální pravdu. Frič vede herce k tomu, aby zdůraznili tragikomiku postav - kombinují odtažitě až nezúčastněně pronášené repliky s výraznou expresí i zcizujícími prvky. Herecky přesně vykreslený je hlavně vztah Gregers (V.Kuzník) vs. Hjalmar (I.Dejmal). Divácky náročná inscenace mluví současnou jevištní řečí, osobně bych ocenil trochu menší míru využití principu live cinema, byť v mnoha scénách to určitě dává smysl.
(zadáno: 5.2.2026)
Antigona v Novém Yorku - Národní divadlo Brno  50 %
Glowackého hra je variací na Sofoklovu antickou tragédii v prostředí komunity newyorských bezdomovců. Některá témata jako boj o vlastní důstojnost a nezdolná touha po lepším životě jsou sice nadčasová, ale v mnoha ohledech mi text přišel časově (začátek 90. let 20. století) i prostorově (specifika New Yorku a USA obecně) uvězněný, jeho nasazení teď a tady se mi jeví jako dramaturgicky poněkud sporný krok. Autor nešetří podvratným humorem, aniž by se ovšem svým postavám vysmíval, čemuž se dobře přizpůsobil i herecký trojlístek I.Smečková Bencová, R.Nevěčný a P.Kubes. Lépe to vynikne ve druhé půlce, té první místy schází tempo.
(zadáno: 5.2.2026)
Dotknout se prázdna - Městská divadla pražská  60 %
Z dramaturgického hlediska zajímavý kus, který se dotýká divadelně nepříliš často zpracovávaného tématu horolezectví. Dramatik D.Greig se inspiroval skutečným příběhem z peruánských And a na jeho základě se snaží podat svědectví o nezdolnosti lidské vůle. Režisér M.Moravec přišel se zajímavým scénickým řešením, kdy diváci sedí na jevišti a mohutná kovová konstrukce v hledišti představuje skalní stěnu, na níž se odehrávají klíčové pasáže příběhu. Přesto mi přišlo, že největším úskalím inscenace bylo právě to, že se příliš nedařilo evokovat atmosféru zasněžených horských štítů.
(zadáno: 2.2.2026)
Les Misérables (Bídníci) - Městské divadlo Brno  90 %  Tip Lukáš Dubský
95%. Velkolepý návrat muzikálového fenoménu do Brna. Režisér S.Moša se nesnaží o bombastickou show, ale spíše se soustředí, aby na jevišti vynikly příběhy jednotlivých postav. Tomu je uzpůsobeno i scénické pojetí Ch.Weyerse s šikovně využitými projekcemi, za zmínku stojí i perfektní light design. Při druhé premiéře jsem viděl herce, kteří většinou v předchozím nastudování neúčinkovali, ale poradili si se svými rolemi vesměs obdivuhodně. L.Janota je jemným Valjeanem, výborný je hlavně ve vyšších polohách. Role Javerta skvěle sedla D.Vitázkovi, velké emoce dokáží vzbudit S.Janotová i D.Křížová. Tohle nastudování Bídníků má světové parametry.
(zadáno: 29.1.2026)
Fernando Krapp mi napsal dopis - Činoherní klub  60 %
Minimalistická inscenace, v níž režisér Tomáš Ráliš Dorstovo modelové drama ještě více zredukoval. Hraje se o manipulaci ve vztazích, pocitu vlastnictví jiného člověka, který ale nezakládá monopol na pravdu. Ve hře je mnoho věcí nedořečeno, což může být na jednu stranu dráždivé, na druhou stranu to však od dění vytváří zřetelný emocionální odstup. Herecky se ovšem jedná o velmi zdařilou inscenaci - R.Widenková je jako Julie dívkou uvězněnou v mužském světě, z projevu M.Fingera čiší cynický chlad a J.Hájek vytvořil další parádní studii nejednoznačné, vnitřně zraněné postavy.
(zadáno: 27.1.2026)
Něha - Divadlo v Dlouhé  70 %
Hra je vtipnou variací na Shakespearovy komedie, z nichž si půjčuje motivy i atmosféru, výpověď o věčném střetu mezi mužským a ženským viděním světa ale přibližuje dnešku. Hlavní devízou inscenace jsou výborné výkony celé herecké šestice, která si dokáže poradit i s místy celkem výraznou expresí. Inscenaci M.Čičváka by prospělo drobné krácení, jelikož se ve druhé části v některých motivech začíná trochu cyklit, přesto mě jazyk hry i její režijně propracované gagy bavily.
(zadáno: 16.1.2026)
Osmý světadíl - Divadlo Kalich  60 %
Velká škoda, že tento muzikál nedisponuje lepším libretem, protože hudební čísla jsou velmi povedená a zaujme také choreografie (nejvíce u úvodní Stužkové). Hlavně pěvecky potěšili oba mladí představitelé hlavních rolí P.Kolman a N.Říhová (její duet s E.Ochmanovou patří k emocionálně nejsilnějším scénám). Inscenace na mnoha místech překypuje energií, skvělou práci lze v tomto ohledu vidět třeba u písně Kaskadér. Základní dějový oblouk je sice jednoduchý, ale aspoň není nesmyslně natahovaný. Nemůžu se ale oprostit od toho, že u mnoha dialogů jsem "skřípal zuby", jelikož koncentrace klišé na mě byla až příliš vysoká.
(zadáno: 16.1.2026)
Hamlet - Národní divadlo  60 %
Temná vizuální stránka dobře sugeruje svět propadající se do deziluze, kterému chybí pevné hodnoty. SKUTR umí vytvořit působivé mizanscény (např. poprava Rosencrantze a Guildensterna, funkční je i nápad, že se mrtví stávají družinou ducha Hamletova otce), problém ovšem vidím ve výkladu postav, jimž místy chybí zřetelné motivace. Třeba Horacio (P.Vančura) inscenací jen prochází, nejasný je i vztah o více než generaci mladšího Claudia (I.Orozovič) s Gertrudou (T.Medvecká). P.Neškudla hraje Hamleta jako mladíka, který střídá zmatenost s pubertální zaťatostí. Nové nastudování mi nedalo odpověď na otázku, proč hrát dnes Hamleta zrovna takhle.
(zadáno: 12.1.2026)
Gazdina roba - Slovácké divadlo Uherské Hradiště  80 %
75%. Realistické drama G.Preissové pojal Zetel ve výrazné nadsázce a funguje to nad očekávání dobře. Inscenace je tak nesmírně zábavná, ale zároveň se z ní neztrácejí témata jako postavení žen ve společnosti či manipulace v mezilidských vztazích. Je vidět, že herci Slováckého divadla jsou na groteskní pojetí zvyklí a velice umně drží své postavy na hraně karikatury, aniž by tuto pomyslnou hranici překročili. Nejvýraznější výkony podávají K.Ondrůšková v roli Evy a P.Hejcmanová v úloze Mešjanovky.
(zadáno: 12.1.2026)
Masaryk - Slovácké divadlo Uherské Hradiště  60 %
Gombárovo básnivé libreto nesleduje život prvního československého prezidenta chronologicky, ale divákům představuje jeho myšlenky, politické činy i soukromý život. Pro osmičku herců se jedná o nesmírně náročné představení, vyrovnali se s tím ovšem velmi dobře a vnášejí do inscenace spoustu energie. Zvládnou i rytmicky náročné pěvecké party, přičemž z hlediska zpěvu nejvíce vyniká hostující K.Tlapák. Přes výše uvedená pozitiva mě inscenace příliš nenadchla, přišlo mi, že je místy příliš faktografická a ve druhé půli zbytečně "utíká" z muzikálové formy.
(zadáno: 11.1.2026)
Starý bílý muž - Městské divadlo Zlín  50 %
Je fajn, když regionální divadla uvádí současné hry na aktuální témata - v tomto případě především otázka politické korektnosti. Bohužel ústřední zápletka hádky o nápis na stuze na pohřebním věnci se postupně vyčerpává, témata se cyklí a inscenace nikam negraduje. Myslím, že problém je už v samotném textu, který by mohl fungovat, kdyby byl tak o polovinu kratší. Autoři umí napsat vtip s údernou pointou, člověk se tak občas i zasměje, ale velká modelovost hry a minimální vývoj postav (s výjimkou Aliny v podání M.Vojtěchové) způsobují, že se představení postupem času stále více vleče.
(zadáno: 11.1.2026)
Dávno, dávno již tomu (Zpráva o pohřbívání v Čechách) - Městské divadlo Zlín  70 %
Nejsem moc fanoušek monodramat, ale tato inscenace o Boženě Němcové se povedla. Tamara Kotrbová dokáže udržet diváckou pozornost a velmi umně střídá herecké polohy od vypjatě emocionálních momentů až po satirické zcizující glosy. Vedle tématu nerovného postavení žen se do inscenace vkrádá i ukázka toho, jak destruktivně dokáže na nepoddajné osobnosti působit nedemokratický režim.
(zadáno: 8.1.2026)
Nora - Městské divadlo Zlín  70 %
75%. Režisér Zdeněk Dušek akcentoval komické prvky, které Ibsenova hra nabízí, čímž ale nijak nezakrývá neradostné poselství o toxických partnerských vztazích. Nejde cestou výrazné modernizace, přesto inscenace vyznívá aktuálně. Žádná z postav tu není vyložený záporák, dokonce i Helmer (M.Příkazký) působí jako člověk, který jen slepě přebírá společenské vzorce chování a vůbec nechápe, proč ho Nora opouští. M.Holcmanová ztvárnila titulní postavu jako ženu, která se zoufale snaží samu sebe přesvědčit o vlastním rodinném štěstí, odmítá si připustit, jak moc jí chybí svoboda. Povedeně řešený je závěrečný Nořin odchod.
(zadáno: 8.1.2026)
Sen noci svatojánské - Slovácké divadlo Uherské Hradiště  60 %
55%. Inscenace nabízí výrazné výtvarné gesto, ale příliš se jí nedaří odlišení jednotlivých dějových rovin. Příliš mi nesedělo kostýmní pojetí a tradičně mě iritovala dějová linka s řemeslníky, kde je humor "vyráběn" hodně na sílu. Naopak celkem zábavná je linka mladé čtveřice, u níž je akcentována povrchnost jejich lásky. Velkým pozitivem je výkon Kláry Ondrůškové v roli Puka, kterého ztvárnila ve vydařené pohybové stylizaci a všechny scény, v nichž se objevila, výrazně oživovala.
(zadáno: 7.1.2026)
Společenstvo vlastníků - Horácké divadlo Jihlava  60 %
65%. Havelkova hra stále funguje velmi dobře jako ukázka rozdělené společnosti, která se není schopná domluvit, i když ji pojí společný zájem. V Zetelově inscenaci se dobře daří vykreslit třeba vztah manželů Zahrádkových nebo střet paní Horváthové s panem Nitranským. Některé momenty jsou ale režijně uchopeny trochu nešťastně (třeba podnikatelské záměry paní Procházkové). Herecky vyniká především Lenka Schreiberová, která v roli Horváthové dokáže přesně pointovat dialogy, či Veronika Šupejová, jejíž postava předsedkyně SVJ Zahrádkové prochází největším charakterovým vývojem.
(zadáno: 3.1.2026)
Ostře sledované vlaky - Divadlo pod Palmovkou  70 %
Divácky atraktivní adaptace známého románu Bohumila Hrabala. V inscenaci Jakuba Krofty dobře vychází především komediální dějová linka točící se kolem potíží mladého Miloše Hrmy v intimním životě. Panoptikum zapadlé železniční stanice je díky souhře Igora Bareše, Petra Reifa a Teodora Dlugoše velmi funkční, zvlášť Dlugoš je v roli Hrmy typově přesný. Odbojová linka je trochu slabší, osudovost velkých dějin se do inscenace dostává spíše v náznacích (nejčastěji skrze vstupy kolaboranta Zednicka v podání J.Albrechta). Na relativně malém prostoru zaujala také K.Mišejková v roli Zdeničky.
(zadáno: 23.12.2025)
Cyrano - Klicperovo divadlo Hradec Králové  70 %
Režisér P.Lančarič adaptoval Rostandovo veršované drama podobným způsobem jako britský dramatik M.Crimp. Část dialogů je tedy pojata jako hudební čísla, přičemž dominantním žánrem je rap. Inscenaci navíc neschází humor, takže je divácky velmi dobře přístupná. J.Zapletal hraje Cyrana jako sebevědomého básníka, od Roxany v podání M.Gorské ho dělí generační propast, což může být jedním z důvodů jeho rozpaků. K nejsilnějším scénám patří Kristiánův (M.Klapil) protiválečný song doprovázející okamžik jeho smrti.
(zadáno: 18.12.2025)
Divoká kachna - Švandovo divadlo  60 %
55%. Inscenační klíč, kterým Ibsenovu hru uchopil M.Františák, pro mě zůstal z velké části nečitelný. Inscenace je vystavěna velmi eklekticky, a to jak v pojetí scén (od realistických po groteskní), tak i v charakterizaci postav. Ve zvoleném rámci se ovšem herci dokázali pohybovat s jistotou, nejzajímavější jsou J.Erftemeijer jako uhlazený manipulátor Gregers a M.Štípková, jejíž Gina se snaží udržet rodinu Ekdalových pohromadě. Bez opileckých výstupů Werleho hostů a teologa Molvika bych se obešel. Nicméně závěr je emocionálně silný a ukazuje, proč je tahle Ibsenova hra pořád aktuální. Svou chladnou krutostí umí zanechat dojem.
(zadáno: 16.12.2025)
Farářův konec - Národní divadlo  80 %  Tip Lukáš Dubský
85%. Příjemné překvapení a pro mě nejlepší Mikuláškova režie v ND. Schormův film adaptoval s neobvyklou mírou místy až dryáčnického humoru, který ale nepřekrývá neveselé podobenství o lidské povaze. Nejde tu ani tak o víru, ale spíše o pokrytectví, s nímž postavy přistupují ke svému okolí. To se nejzřetelněji projevuje pohrdavým přístupem k Majce (skvělá M.Poulová), dusivá atmosféra nutí postavy k životu ve lži (Kantor I.Orozoviče). Š.Krupa hraje Kostelníka jako ambivalentního člověka, jenž skrze negativní zkušenost se společenstvím věřících paradoxně dojde k víře. Herecky zdařile propracované jsou i menší postavy (P.Štorková, M.Preissová)
(zadáno: 16.12.2025)
Mladý Frankenstein - Východočeské divadlo Pardubice  70 %
Komedie Mela Brookse sice nepatří mezi mé nejoblíbenější muzikálové tituly, ale pardubická inscenace určitě stojí za návštěvu a je příjemnou oddechovkou. Činoherní soubor se v něm pod vedením Petra Gazdíka popral s velmi náročným kusem, který by člověk očekával spíš v muzikálově zaměřeném divadle. Inscenace disponuje podařenou scénou P.Hlouška, kostýmy i choreografií, nad očekávání dobře se herci poprali s obtížnými hudebními čísly. Pro J.Pejchala je hlavní role velkou příležitostí, kterou dokázal využít. Žánr parodie herecky nejlépe sedl L.Špinerovi v roli Igora a D.Novotné, která si užívá roli strohé hospodyně.
(zadáno: 11.12.2025)
Nebesa - Městská divadla pražská  70 %
Dámská obdoba Dvanácti rozhněvaných mužů řeší na historickém pozadí stále aktuální otázku postavení žen ve společnosti. Hře Lucy Kirkwood nechybí nečekané zvraty, emoce ani humor, nejsilnější mi přitom přišla ve chvílích, kdy se obnažují charaktery jednotlivých postav a jejich zázemí a minulost. Autorka se nebojí ani témat, jež se na jevišti obvykle neprobírají a jazyk její hry se neschovává za žádné eufemismy. Některé hudební vsuvky mi v docela realisticky pojaté inscenaci moc neseděly. Herecky vyniká především K.Knězů, která udělala z vražedkyně Sally značně ambivalentní postavu. Zaujmou také P.Tenorová a N.Horáková.
(zadáno: 11.12.2025)
Kabaret Königgrätz - Klicperovo divadlo Hradec Králové  60 %
Inscenace k 800. výročí první zmínky o Hradci Králové nemá podobu nějakého historického exkurzu, ale jedná se spíše o imprese jednotlivých účinkujících, kteří se sympatickým nadhledem glosují život v jejich městě. Konečný tvar je výsledkem kolektivní práce, zábavnost jednotlivých výstupů je ovšem značně proměnlivá. Nejvíce mě bavila v cimrmanovském duchu pojatá přednáška Vojtěcha Říhy o rivalitě se sousedními Pardubicemi a hezky melancholickou atmosféru navodila vzpomínka Karla Peška na zaniklé hradecké putyky.
(zadáno: 8.12.2025)
Monstrum - Divadlo v Řeznické  70 %
Hra D.Macmillana otevírá celkem zásadní téma toho, jak se společnosti nedaří pomoci problematickým teenagerům. Odhaluje neempatičnost systému, jemuž chybí individuální přístup. J.Dlouhý hraje Darryla jako kluka, který je neustále v tenzi a za vulgarismy a siláckými řečmi maskuje hluboká traumata, z nichž pramení jeho násilné chování. T.Havlínek ztvárnil učitele Toma jako hodně neurotického jedince, snad aby zdůraznil, že chlapci jen těžko může pomoci, když má takové potíže sám se sebou.
(zadáno: 3.12.2025)
Krvavá svatba - Národní divadlo moravskoslezské  70 %
75%. Jevištní zpracování této Lorcovy hry mě nikdy moc neoslovila, ovšem Františákova inscenace to zvládla. A to především svou vizuální opulentností, scénografka E.Zezula si dokázala skvěle poradit s rozlehlým jevištěm Divadla J.Myrona. Bavila mě i eklektická hudební stránka a hra světel a stínů, oproti tomu projekce ve scénách s Lunou mi přišla zbytečná. Zvolený koncept by se patrně časem vyčerpal a je dobře, že to tvůrci cítili a dokázali hru citlivě zkrátit. Herecky potěší především K.Breiská v roli Matky a S.Erlebachová jako Nevěsta.
(zadáno: 3.12.2025)
Ptáčci - Národní divadlo moravskoslezské  80 %
75%. Komplikovaný text není jen izraelsko-palestinskou variací na Romea a Julii, ale řeší téma utváření vlastní identity. Více než tříhodinová inscenace je náročná na sledování, jelikož je plná dlouhých monologů a režisérka A.Keita ji vystavěla trochu odtažitě, což ovšem dobře neutralizuje lehký patos samotné hry. Divákovu pozornost umí udržet díky nepředvídatelnému směřování děje a zvláštní mysteriózní atmosféře. Potěší také fakt, že se Ptáčci nesnaží být hlasatelem jedné pravdy (což je u tohoto tématu velmi časté), ale naopak otevírají řadu témat, na něž si divák musí najít odpovědi sám.
<<  <  1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>