Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1405)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  4 5 6 7 8 9 10 11 12  >  >>
(zadáno: 14.2.2025)
Ej Áj - Divadlo Na zábradlí  50 %
Téma AI je hodně aktuální, ale Mikuláškova inscenace s žádným zásadním sdělením nepřichází, pokud za něj nepovažujeme ukázku toho, že ChatGPT zatím ještě neumí napsat dobrou divadelní hru. Moderní variace na Oidipa má banální dialogy, kterým ale herci dokáží vtisknout zvláštně vykloubenou atmosféru, především disonancí mezi tím, co je řečeno a jak je to vyřčeno. Druhá část, kdy zhroucený Oidipus žádá AI (skvělá A.Kubátová) o radu, nejvíce vystihuje problémy chatbotů a jejich zřetelné limity. Přišlo mi ovšem, že se zde člověk, který někdy s jazykovými modely pracoval, nedozvěděl nic nového. Jako experiment je to ale zajímavé.
(zadáno: 10.2.2025)
Noc zlomených nehtů - Divadlo pod Palmovkou  80 %  Tip Lukáš Dubský
Z posledních her Tomáše Dianišky (Tajemný pan Zet, Den zúčtování) jsem měl pocit jisté autorské vyčerpanosti, ale tahle parodická jízda mi padla do noty. Kdo očekává nějaké hlubší poselství, bude asi zklamaný, ale pro odreagování a pobavení je tahle inscenace ideální. Je plná černého humoru a popkulturních odkazů, tentokrát hlavně tarantinovského ražení. Označení rapový muzikál je trochu nadnesené, jelikož rap je zde spíše kořením a ke konci představení se téměř vytrácí. Je fajn, že se tentokrát autor nezamotává do příliš velkého množství vedlejších linií a přímočaře směřuje k cíli. Hercům nadsázka svědčí, neodolatelná je hlavně K.Baranová.
(zadáno: 6.2.2025)
Neviditelný - Městská divadla pražská  70 %
Povedená inscenace s propracovanou scénou a skvěle zvolenou hudbou, která na mě ale nezapůsobila tak mrazivým dojmem, jak by vzhledem k tématu měla. Možná už se napětí po více než pěti letech od premiéry trochu vytratilo. Výborný je P.Konáš, který dobře osciluje na pomezí mezi chladným manipulátorem a obětí, která se přiženila do hodně toxického prostředí, v němž je obtížné zachovat si zdravý rozum. Ve druhé půlce se pak daří ztvárnění šílentsví v podání P.Tenorové. Osobně bych přivítal určité zhutnění děje, přišlo mi, že místy je hodně dopředu zřejmé, kam bude inscenace směřovat.
(zadáno: 6.2.2025)
Hello, Dolly! - Městské divadlo v Mostě  60 %
Příjemná inscenace muzikálové klasiky, která potěší živou kapelou i tím, jak si režisér P.Ondruch poradil s rozlehlým jevištěm. P.Jungmanová hraje Dolly jako milou osobu, jejíž drobné úskoky pomáhají ostatním postavám v jejich často komplikovaných rozhodnutích. Herečka obsáhne titulní roli po herecké i pěvecké stránce, velmi dobře vychází především její scény s J.Dostálem v roli Horáce Vandergeldera. Pěvecké ztvárnění je spíše průměrné, ale vzhledem k tomu, že zpívají činoherci, tak tu není nikdo, kdo by měl s rolí vyloženě problémy. Příliš mě nezaujaly hromadné choreografie. Celkově jde ale o titul, který má šanci potěšit velkou část diváků.
(zadáno: 29.1.2025)
Pohádka o živé vodě - Městské divadlo Brno  70 %
Nový muzikál je klasickou pohádkou inspirovanou třeba Karlem Jaromírem Erbenem. Vyniká nádhernou výpravou, díky chytrému využití projekcí P.Hlouška není potřeba se dějově omezovat, a tak se divák dočká třeba i souboje s drakem. Potěší i obří loutky J.Milfajta. Libreto napsal S.Moša ve verších, dějově jde o standardní příběh, kde je jasně rozdělené Dobro a Zlo a nechybí kouzelné bytosti a morální ponaučení. Na můj vkus je ve hře málo humoru. Herecky i pěvecky potěší hlavně představitelé hlavních rolí L.Matouš a E.Hladilová. Příjemná podívaná, která je místy i trochu strašidelná, což docela hezky pomáhá vytvářet fantasy atmosféru. (více v článku na blogu)
(zadáno: 26.1.2025)
Škola žen - Činoherní studio Ústí nad Labem  70 %
Jak je u režiséra Háby typické, z předlohy si bere kostru, na kterou zavěšuje celou řadu gagů, zcizováků a komentářů. Začátek je pozvolný a některé vtípky působí trochu na sílu, vše se ale začíná měnit s postupnou emancipací Anežky, kdy je inscenace stále zábavnější a zároveň se začíná hezky vyjevovat její hlavní téma - kritika šovinismu a touhy někoho ovládat. Dění na jevišti dobře doplňuje hlavní scénický prvek, kterým je nafukovací hrad. Velice povedené jsou i herecké výkony - zaujme především machistický Arnulf v živelném podání Jana Plouhara a Barbora Váchová, která dokáže v roli Anežky krásně střídat bezelstnost se sarkasmem.
(zadáno: 23.1.2025)
Brouk v hlavě - Moravské divadlo Olomouc  40 %
45%. Tuhle komedii nemám moc rád, takže jsem možná zaujatý, přesto by se dala udělat výrazně lépe. Problémem je už přepálená stopáž, téměř tříhodinová inscenace má dost hluchých míst a přestože pořád někdo někam běhá, začne to celé rychle působit dost fádně. Režisérka vedla herce k expresivnímu pojetí, ne všichni se ovšem s tímto stylem vypořádali a místo přesné stylizace přehrávají. Z těch lepších výkonů bych jmenoval V.Novákovou, Z.Julinu či D.Urbana. M.Pešlovi se v roli Kamila nedařilo interpretovat mluvu postavy, která má hovořit jen v samohláskách, a upravil si ji v podivný patvar. Docela povedená je ovšem scéna a hudební složka.
(zadáno: 22.1.2025)
Klec bláznů - Švandovo divadlo  80 %  Tip Lukáš Dubský
75%. Oceňuji, že se režiséru D.Hrbkovi povedlo vybalancovat inscenaci tak, aby nesklouzávala k trapnosti, námět k tomu svádí. Naopak zde dobře vyzněly i hořké podtóny, které ukazují, že stále chybí tolerance k jinakosti (promluvy R.Jaškówa jakoby vypadly z vystoupení některých současných poslanců). Herecky výborní jsou T.Petřík a hlavně F.Rajmont, energické jsou výstupy čtveřice drag queen, jimž pomáhá i vhodně zvolená hudba. Tempo je většinou svižné, byť některé scény by šlo trochu zkrátit (nácvik chůze). Není divu, že se jedná o divácký hit, Klec bláznů totiž přináší dobře vyvážený mix humoru, dojetí i kritiky pokrytectví.
(zadáno: 17.1.2025)
Milá Evičko, milý Luďku - Činoherní klub  70 %
Divadelní debut B.Parkanové se vydařil, přitom ukočírovat dialog v dopisech rozhodně není jednoduchá disciplína. První část je velmi zábavná, budování vztahu Evy a Luďka je vtipné a dobře postavy charakterizuje. Druhá polovina, kde jsou kromě dopisů citovány i Luďkovy deníkové záznamy z psychiatrické léčebny, je o poznání depresivnější a divácky není až tak vstřícná. Dovedl bych si představit lepší vypointování, ale vzhledem k tomu, že se tvůrci rozhodli k autentickým dopisům nic nepřidávat, to asi nebylo možné. Dobrým nápadem je ztrojení Evy, inscenace i díky tomu neupadá do statičnosti. Povedená je rovněž scéna P.Andraška.
(zadáno: 14.1.2025)
Bůh v Las Vegas - Divadlo Na zábradlí  60 %
55%. S touto inscenací jsem se příliš nepotkal. Lehce obskurní zájezd československých umělců do USA mi nepřišel jako nosný námět. Tvůrci se v halucinogenní atmosféře zaobírají životní deziluzí a střetem představ s realitou. Začíná to docela zábavným stand-up výstupem M.Bednáře, jehož postava děj rámuje, postupně se to ale rozmělní do sledu scének, tedy princip uplatňovaný J.Mikuláškem. Tempo je ovšem velmi pozvolné (trochu jako v inscenacích D.Jařaba) a má pozornost postupně klesala, i když některým scénám neschází vtip a ironie. Jako tradičně lze na Zábradlí obdivovat herecké výkony, vedle Bednáře tentokrát hlavně V.Vondráčka a K.Císařovou.
(zadáno: 12.1.2025)
Garderobiér - Městské divadlo Zlín  60 %
55%. Přijde mi, že tahle Harwoodova hra už trochu zestárla. Vzhledem k tomu, že se jedná o typicky britské divadlo postavené na textu, nemá režie moc šanci vymýšlet něco nového. Z hlediska dramaturgie lze volbu titulu chápat jako dobrou hereckou příležitost pro dva starší herce, kterou L.Randár a G.Řezníček dokázali využít.
(zadáno: 12.1.2025)
Racek - Městské divadlo Zlín  60 %
65%. Režisér P.Lančarič dokázal originálně vyřešit některé situace a inscenaci přidal překvapivou pointu překračující intence Čechovovy hry. Některé postavy jsou na můj vkus pojaty zbytečně expresivně a dostávají se až někam na hranu karikatury. Komediální rovina vychází tak napůl, občas se objeví dobře vymyšlený gag, ale celkově se dá z této hry vytěžit mnohem víc humoru. Hlavním tématem se pro zlínské tvůrce stalo sobectví a lhostejnost společnosti k osudům ostatních.
(zadáno: 10.1.2025)
Farma zvířat - Slovácké divadlo Uherské Hradiště  80 %
75%. Ambiciózní inscenace, které by prospěla kratší stopáž. Nápad zarámovat hru tiskovou konferencí, na které se odvypráví první část knihy, je hodně povedený. Nadchlo mě ztvárnění zvířecích postav, a to po herecké, pohybové i výtvarné stránce. Aktualizace mi nevadily, ale přišlo mi, že jich je zbytečně moc a inscenace se postupně začala tematicky cyklit. Nepodceňoval bych diváky, že by nepochopili výraznější inscenační zkratku. Nicméně i přes dílčí výtky je Farma zvířat inscenace, která člověku uvízne v paměti.
(zadáno: 10.1.2025)
Ošklivec - Slovácké divadlo Uherské Hradiště  60 %
65%. Režisérka Tereza Říhová udělala z Mayenburgovy hry říznou grotesku, která se valí vpřed ve zběsilém tempu. Přišlo mi ovšem, že se v tomto pojetí ztrácí některá okrajová témata a inscenace nemá moc kam gradovat. Tradičnější zpracování v pražském Činoherním klubu mě asi zaujalo víc. Nicméně stylově je to velice čistá inscenace a herecky je perfektní.
(zadáno: 10.1.2025)
Zvuk slunečních hodin - Městské divadlo Zlín  60 %
Adaptace známé románové předlohy navazuje na regionální dramaturgickou linku MDZ. Dojemný příběh o smíření s minulostí se podařilo ztvárnit herecky citlivě. Trochu problém jsem měl ale s dramatizací, která hodně spoléhá na vyprávění a mnohem méně na dialogy. Není to zrovna styl divadla, který bych vyhledával. Kladem dramatizace naopak je, že se dokázala koncentrovat na intimní příběh jedné rodiny, který zvládla převyprávět s pouhou čtveřicí postav.
(zadáno: 5.1.2025)
Klec bláznů (La Cage aux Folles) - Divadlo J. K. Tyla Plzeň  60 %
65%. Příběh z kabaretního prostředí nabízí možnost osvědčených gagů, jež jsou doménou převlekových komedií, inscenace V.Dubničky ale překvapivě nejvíce boduje v intimních rodinných scénách, které přináší možná jednoduchý, ale stále potřebný apel k vzájemné toleranci a sounáležitosti. J.Herman složil stylově široce rozkročenou hudbu s dobře zapamatovatelnými motivy. Povedla se scéna i zářivé kostýmy, samotné kabaretní scény ale trochu postrádaly šmrnc. Ústřední pár v podání M.Písaříka a L.Olšovského se velmi dobře doplňuje, po pěvecké stránce zaujme J.Bytel a po té herecké J.Dulava. I když je muzikál starý přes 40 let, vyznívá stále aktuálně. (více v článku na blogu)
(zadáno: 2.1.2025)
Geniální přítelkyně - Městská divadla pražská  70 %
Knižní předlohu jsem nečetl, tudíž mi chvilku trvalo, než jsem se zorientoval ve značném množství postav. Ságu překlenující období několika desítek let se režiséru M.Amslerovi povedlo převést na jeviště poutavě, pocitově mi nepřišlo, že je představení tak dlouhé, moji pozornost si udrželo po celou dobu, byť nejlepší je druhá třetina. Vedle osobních příběhů hlavních hrdinek se do hry dostávají společenská témata, jako je postavení žen, korupční prostředí či otřesné pracovní podmínky. Dvojice N.Horáková - B.Kaňoková funguje spolehlivě, daří se jim vytvořit typově odlišné ženy. Z vedlejších rolí zaujme E.Salzmannová, povedená je hudba I.Achera.
(zadáno: 20.12.2024)
Bílá Voda - Národní divadlo  70 %
V Praze Bílou Vodu oplošťují o mnohé motivy, stěžejním tématem se stává vztah církve a státu. Osud řeholnic internovaných v klášteře na periferii republiky je vyprávěn chronologicky a i přes značné množství postav celkem přehledně. Režisér M.Vajdička se snaží i o humorné odlehčení tíživého příběhu, hlavně skrze až karikaturně pojaté postavy komunistických papalášů, jimž je dán značný prostor. Na mnou zhlédnuté repríze v hlavní roli sestry Evaristy narychlo zaskakovala B.Bolíková a šlo jí to velmi dobře. Scéna s padajícím listím a automobily se časem trochu omrzí a působí jako dělaná na efekt, líbila se mi dramatická hudba M.Novinského. (více v článku na blogu)
(zadáno: 19.12.2024)
Orlando - Městská divadla pražská  60 %
Rozporuplná inscenace. Herecky velmi vydařená - V.Franců dokáže v titulní roli perfektně odstínit proměny své postavy, bavily mě i zcizující hlášky E.Salzmannové. Režisér M.Amsler dobře dávkuje ironii, se kterou inscenace promlouvá o genderových stereotypech. Scéna je účelně jednoduchá, hezky doplněná náladotvorným lighting designem. Problematickým aspektem je ovšem samotná dramatizace, která je hlavně v první polovině místy hodně popisná, chybí jí víc dramatických situací. Po přestávce dochází v tomto ohledu k výraznému zlepšení, závěrečný přílepek ze současnosti ale bohužel trochu postrádá divadelní invenci.
(zadáno: 18.12.2024)
Chyťte Chaplina! - Východočeské divadlo Pardubice  70 %
Inscenace zachycuje život Charlieho Chaplina od jeho příchodu do Ameriky až po smrt. Vzhledem k jeho akčnímu životu ani inscenace nenudí, byť jisté zkrácení by jí neuškodilo, omezit určitě šlo některé ukázky z Chaplinových filmů. Režisér Z.Dušek se rozhodl rozdělit hlavní postavu mezi čtyři herce a tento princip celkem funguje, přičemž asi nejlépe se v roli daří L.Špinerovi. Tvůrci se rozhodli akcentovat nejen Chaplinovu nezávislost, ale také jeho pacifismus a svébytné názory, za které byl ve své době kritizován.
(zadáno: 12.12.2024)
Kočka na rozpálené plechové střeše - Činoherní klub  70 %
75%. Režisér M.Čičvák Williamsovu hru lehce aktualizoval, jeho nastudování se nesnaží ždímat emoce, mnoho zůstává nedořečeno a postavy si zachovávají svá tajemství. Akcentován je problém v mezilidské komunikaci, dialog se pro postavy stává prostředkem, jak zranit druhé. Lež a přetvářka mají aktérům pomoci dosáhnout jejich cílů, ale většinou spíš prohlubují jejich osamocenost a pocit zmaru. Nejzajímavěji z této mozaiky osudů vychází ústřední pár - bezprostřední a prostořeká Maggie (A.Fialová) a netečný, v alkoholu se utápějící Brick (J.Hájek). Trochu zklamán jsem byl ze závěru, kdy se nepodařilo inscenaci úplně vygradovat.
(zadáno: 11.12.2024)
Madisonské mosty - Nová Spirála  40 %
45%. Film jsem neviděl, takže nemohu porovnávat, ale asi nejsem cílovým divákem, na mě je to příliš "červená knihovna", milovníci romantických příběhů nechť si k mému hodnocení pár procent přičtou. Scéna je variabilní, ale při větších posunech poněkud hlučná. Ukázka jevištních technologií těsně před pauzou je působivá, ale vypadá, jako kdyby sem omylem zabloudila z úplně jiné inscenace. Omylem je podle mě scéna v restauraci, při které inscenaci "spadne řetěz" a toto vytržení z dosud intimního příběhu má neblahý vliv na závěr, kde by vše mělo emočně gradovat. Herecky potěší V.Hybnerová, které ani mikroport nebrání v uvěřitelných emocích.
(zadáno: 11.12.2024)
Nitero - Dejvické divadlo  60 %
Neobvyklý výlet do zmatené mysli člověka, jemuž se během chvíle obrátil život vzhůru nohama. Nejsilnější je hra v civilních pasážích, kde nechybí jemný humor, do detailů vyhrávané situace a takřka detektivní nádech. Trochu méně mě zaujaly snové scény z dětství hlavního hrdiny a mystické seance s bubny. Herecky mě tentokrát nejvíce bavily A.Martinec Formanová a A.Fialová. Dobrá práce se scénou, díky níž se daří budovat obraz světa, který se člověku rozpadá pod rukama.
(zadáno: 8.12.2024)
DONAHA! - Divadlo Na Fidlovačce  70 %
Dramaturgická sázka na jistotu, která se na Fidlovačce dočkala zdařilého nastudování. Režisér P.Veselý dokázal dobře vyvážit komediální složku s tou vážnější, která nadhazuje některá sociální témata, jako je nezaměstnanost či péče o dítě. Jerry je v podání P.Pálka celkem sympaťák, ze striptérské párty ale nejvíce zaujme L.Adam, jehož Ethan je nenásilně vtipný v každém okamžiku, kdy se objeví na jevišti. Herecky výborní jsou i J.Dulava, M.Procházková či L.Molínová, pěvecky pak vynikají V.Příhodová či M.Schreiner. Hudebně mě tento muzikál zas tak moc neoslovuje, ale je to příjemná oddechovka, která si jistě najde dostatek spokojených diváků.
(zadáno: 3.12.2024)
Médea - Národní divadlo moravskoslezské  80 %  Tip Lukáš Dubský
Velice zdařilá inscenace antické tragédie. Režisér J.Šmíd ji umístil do oprýskané hotelové haly, což hezky tematizuje Médeinu jinakost. Scéna P.Vítka je vizuálně úchvatná a krásně pracuje s hloubkou jeviště. Přirozeně do toho zapadá i chór zpodobněný jako houf pokojských. Petra Kocmanová hraje titulní hrdinku jako drsnou ženu, která se musela přizpůsobit krutému světu a strach proměnila ve vztek. Lehké pochybnosti mám o pojetí Iásona (R.Finta) jako rozjíveného floutka. Inscenace je sympatická také tím, že dokáže využít ironii a sarkasmus a odlehčit tím ponurý příběh. Tohle se NDM moc povedlo.
<<  <  4 5 6 7 8 9 10 11 12  >  >>